Bítov (Znojmo district)

Zprávy o výzkumech za rok 2012: StĜedovČk a novovČk úpravy. Po dohodČ s investorem byla proto realizována sonda pĜi obvodové zdi východního kĜídla, odhalující celkový prĤbČh stratigraÞe až do hloubky cca 3,3 m od stávajícího povrchu. Pod nČkolika horizonty novovČkých suĢových navážek se projevil povrch starší, pozdnČ stĜedovČké valounové dlažby, korespondující s úrovní rozšíĜeného pĜedzákladu. Základová zeć byla dokumentována ve dvou pásech smíšeného zdiva, svrchního lícovaného a spodního nepravidelnČjšího, základové spáry nebylo dosaženo. Vlastní stratigraÞcký vztah s pĜilehlým souvrstvím byl navíc narušen recentním liniovým výkopem kanalizace. Ve vrstvách pod stĜedovČkou úpravou povrchu se stavební materiál vyskytoval jen v omezené míĜe a pod úrovní pĜedpokládaného požárového horizontu vymizel úplnČ. Horizont mČl výrazné uhlíkaté skvrny. Bázi sledované stratigraÞe pĜedstavovaly vrstvy tvoĜené pĜemístČným skalnatým podložím s výskytem hmotných nálezĤ datovatelných do 15. století, které lze za souþasného stavu poznání stavební historie objektu klást pouze do souvislosti s blíže nelokalizovanými stĜedovČkými stavebními úpravami v zámeckém areálu. Marek KiecoĖ

Literatura Juchelka, J. 2005: Bílovec. Rekonstrukce a sanace zámku. Rkp. nálezové zprávy. Uloženo: Archiv Národního památkového ústavu, územního odborného pracovištČ v OstravČ.

motiv použitý v erbu krále uherského a jehož druhé pole vyplĖuje (stĜíbrný) dvouocasý lev jako symbolika krále þeského. Tento erb s polceným uhersko-þeským štítem používal Matyáš Korvín na peþetích listin vydávaných pro þeské zemČ, zejména pro vedlejší zemČ Koruny þeské (Moravu, Slezsko a Lužici), kterým na základČ olomouckého míru z roku 1478 vládl de facto i de iure. Provenience mince není úplnČ jasná. Mincovna se urþitČ nacházela v þeském þi moravském královském mČstČ, které Matyáš Korvín držel pevnČ ve své moci. ýást odborníkĤ se kloní k ýeským BudČjovicím (Militký 2002; Kalous 2009, 199-200), jiní ve svČtle moravských nálezĤ zmiĖují možnost paralelní ražby i v Olomouci (Hána 2004). Za úvahu stojí i Cornštejnu nejbližší královské mČsto Znojmo, které Matyáš nČkolikrát navštívil a jehož mincovna byla v daném období velmi aktivní (PošváĜ 1970, 121-128; Kocman 1997). Hrad Cornštejn procházel v tomto období pohnutými osudy. PĤvodnČ dČdiþné lenní zboží Bítovských z Lichtenburka bylo králem a markrabČtem JiĜím kvĤli vzpouĜe v þervnu 1465 zkonÞskováno a darováno jako alod Wolfgangu KrajíĜovi z Krajku (Pelikán 1927). O Bílovských je známo, že obléháním poniþený hrad v 70. a 80. letech 15. století nákladnČ opravili. Struktura zdiva nového paláce tyto rekonstrukþní práce pomČrnČ spolehlivČ naznaþuje (napĜ. rozlámaná stĜešní pálená krytina druhotnČ použitá v omítce interiéru palace, apod.). Nález mince moravského zemČpána Matyáše tudíž naše domnČnky o rekonstrukci paláce v poslední tĜetinČ 15. století dále potvrzuje. JiĜí Kacetl, Martin Kuþa

Resumé Bílovec (Kat. Bílovec-mČsto, Bez. Nový Jiþín), Zámecká-Straȕe, Parz. Nr. 207. Mittelalter, Neuzeit. Schloss. Rettungsgrabung.

BÍTOV (OKR. ZNOJMO) Hrad Cornštejn. 15. století. Náhodný nález. Povrchový prĤzkum. Hrad Cornštejn patĜí k nejzajímavČjším ukázkám pozdnČ gotické fortiÞkaþní architektury na MoravČ. StavebnČ-historický prĤzkum byl proveden nČkolikrát (Menclová 1964; 1965; Líbal et al. 1972; Kacetl 2000; 2004; Kacetl et al. 2011; Plaþek 2001) archeologický výzkum zde však zatím aplikován nebyl. Dne 15. kvČtna 2012 navštívili hrad v rámci odborné exkurze na CornštejnČ studenti archeologie z bratislavské univerzity. Poblíž východního koutu interiéru paláce nalezl jeden z referentĤ exkurze Martin Kuþa na povrchu popisovaného suĢového zásypu volnČ ležet drobnou minci (obr. 1). Nález byl ihned pĜedán pracovišti Jihomoravského muzea ve ZnojmČ (inv. þ. Mi 11082). Mince byla urþena jako jednostranný stĜíbrný peníz Matyáše Korvína, vzdorokrále þeského a markrabČte moravského (1469 – 1490, korunovaného 1471). Mince má prĤmČr 15,5 mm a síle 0,5 mm. Urþujícím prvkem ražby je gotický polcený štít, jehož první pole je na sedmkrát tmavo-svČtle (þerveno-stĜíbrnČ) dČlené, což pĜedstavuje arpádovský

144

Literatura Hána, J. 2004: Západo- a jihoþeská mincovní privilegia druhé poloviny 15. století. (K problémĤm identiÞkace mincovní produkce). In: M. Metliþka (ed.): Sborník Západoþeského muzea v Plzni XVII. Historie. PlzeĖ: Západoþeské muzeum v Plzni, 222–235. Kacetl, J. 2000: Cornštejn. Hrad nad Dyjí. Znojmo: Jihomoravské muzeum. Kacetl, J. 2004: Cornštejn. Hrad nad Dyjí. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve ZnojmČ (2. rozšíĜené vydání). Kacetl, J., Fila R., Molík D. 2011: Cornštejn – podyjská pevnost. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve ZnojmČ. Kalous, A. 2009: Matyáš Korvín (1443–1490), uherský a þeský král. ýeské BudČjovice: Veduta. Kocman, P. 1997: PĤvod písmene Z na mincích a ve znaku mČsta Znojma. Jižní Morava, roþ. 33, sv. 36, 21–36. Líbal, D., Eliáš, J. O., Hyzler, J. 1972: Státní hrad Cornštejn. StavebnČ–historický prĤzkum a architektonické památkové zhodnocení. Praha: Státní ústav pro rekonstrukci památkových mČst a objektĤ. Menclová, D. 1964: Hrad Cornštejn. Brno: Krajské stĜedisko státní památkové péþe a ochrany pĜírody, Znojmo: Okresní národní výbor. Praha: Státní ústav památkové péþe a ochrany pĜírody.

PĜehled výzkumĤ 54-2, Brno 2013 Menclová, D. 1965: StavebnČ-historická analýza Cornštejna. In: Objemová studie konzervace a kulturnČ památkového využití zĜíceniny hradu Cornštejna. Státní ústav pro rekonstrukci památkových mČst a objektĤ, 7–27. Militký, J. 2002: Mincovna Matyáše Korvína v ýeských BudČjovicích a otázka identiÞkace její produkce. In: L. Polanský (ed.): Pavel RadomČrský. Sborník numismatických studií k 75. výroþí narození. Praha: ýeská numismatická spoleþnost, 62–80. Pelikán, J. 1927: DČlení zboží KrajíĜĤ z Krajku v r. 1487. ýasopis spolku pĜátel starožitností 36, 133–142. Plaþek, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradĤ, hrádkĤ a tvrzí. Praha: Libri. PošváĜ, J. 1970: Moravské mincovny. Brno: Moravské museum.

Resumé

Obr. 1. Boskovice, ulice Kpt. Jaroše, parc. þ. 6882. VýbČr stĜedovČké keramiky. Abb. 1. Boskovice, Kpt. Jaroše-Straȕe, Parz. Nr. 6882. Auswahl der mittelalterliche Keramik.

Bítov (Znojmo District), Cornštejn castle. 15th century. Isolated artefact. Surface survey.

Resumé

BOSKOVICE (OKR. BLANSKO) Ulice Kpt. Jaroše. Vrcholný stĜedovČk, raný novovČk. SídlištČ. Záchranný výzkum. V þervnu 2012 pĜi úpravČ kanalizace na ulici Kpt. Jaroše provedlo Muzeum Boskovicka záchranný archeologický výzkum. Zkoumán byl sídlištní objekt zjištČný v jižní þásti ulice na parc. þ. 6882 mezi budovami þ. 40/28 a 41/26. Objekt, který byl již dĜíve narušen recentními zásahy, pĜedstavoval jámu nepravidelného tvaru s pozvolnČ klesajícími stČnami. Kulturní vrstva o mocnosti 20–60 cm obsahovala kromČ vrcholnČstĜedovČkých a ranČnovovČkých keramických stĜepĤ (obr. 1) i nČkolik fragmentĤ keramiky pravČké (KLPP). Západní þást objektu obsahovala množství pĜepálené mazanice, keramické fragmenty se soustĜedily ve východní þásti objektu, kde pĜevažovala šedoþerná výplĖ s výraznou pĜímČsí uhlíku. Popelovitá vrstva byla pĜekryta kamennými oblázky. Celý objekt patrnČ zanikl v raném novovČku pĜi jednom z þetných požárĤ mČsta. Výzkum potvrdil pĜedchozí zjištČní o stĜedovČkém osídlení Boskovic (Hladký 1991, 55; Panþíková 2010, 394). KromČ osídlení Masarykova námČstí a jeho severního a západního okolí tak byly prokázány sídlištní aktivity i v jihovýchodním prostoru. Roman Malach

Literatura Hladký, J. 1991: Nález pozdnČstĜedovČké polozemnice v Boskovicích na Komenského ulici. In: V. Grolich (ed.): Sborník Okresního muzea Blansko 1991. Blansko: Okresní muzeum, 55–56. Panþíková, Z. 2010: Boskovice (okr. Blansko). PĜehled výzkumĤ 51, 394.

Boskovice (Bez. Blansko), Kpt. Jaroše Str., Parz. Nr. 6882. Mittelalter, Frühneuzeit. Siedlung. Rettungsgrabung.

BOUZOV (OKR. OLOMOUC)

Areál hradu, þ. p. 8, parc. þ. 1. NovovČk. Hrad. Záchranný výzkum. Lokalizace: okolí bodu X = 1106570, Y = 571926 (S-JTSK). V roce 2011 probČhla v areálu národní kulturní památky hrad Bouzov stavební akce, která si vyžádala archeologický dohled (k pĜedchozím výzkumĤm viz napĜ. Dehnerová 2006; Faltýnek 2011; Faltýnek, Šlézar 2008). V mČsíci únoru bylo v prostoru sušárny, jež se nachází v areálu druhého pĜedhradí, provedeno statické zajištČní klenby a obvodového zdiva. Sledované zemní práce mČly minimální rozsah a narušily pouze vrstvu recentní stavební suti. Z hlediska archeologických nálezĤ mČl tento archeologický dohled negativní výsledek. V prvním patĜe budovy vyvstala v souvislosti se zpevnČním klenby potĜeba vyklidit její suchý zásyp. BČhem tČchto prací bylo nalezeno nČkolik fragmentĤ novovČké keramiky, vþetnČ zlomku dna porcelánového talíĜe. Dva fragmenty pocházely z novovČkých kachlĤ. Tyto nálezy dokládají vznik výše zmínČného suchého zásypu v prĤbČhu pĜestavby hradu koncem 19. století. Areál hradu, þ. p. 8, parc. þ. 1. Vrcholný stĜedovČk, novovČk. Hrad. Záchranný výzkum. Lokalizace: linie mezi body v S-JTSK: 1) X = 1106508,73, Y = 571848,17; 2) X = 1106517,72, Y = 571847,64; 3) X = 1106524,07, Y = 571852,93.

145