Medieval Glass from Bratislava (ca 1200-1450) in the Context of Contemporaneous Glass Production and Trade Contacts (co-authors Dana Rohanová, Branislav Lesák, Petra Šimončičová-Koóšová

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450) in the Context of Contemporaneous Glass Production and Trade Contacts Středověké sklo z Bratislavy (ca 1200–1450) v kontextu soudobé sklářské produkce a obchodních styků

Hedvika Sedláčková — Dana Rohanová — Branislav Lesák — Petra Šimončičová-Koóšová

Předloženo redakci v dubnu 2014, upravená verze v červenci 2014

21 series of glass from 16 plots in the historical centre of Bratislava have been processed for this article, and 25 analyses of glass were conducted. The assessed material covered several periods: the 13th century, the late 13th century and the 14th century, and the mid-15th century. In the 13th century, “brown” glass with a high content of manganese was imported to the city, possibly from North Italy (Tuscany?). Between the late 13th century and in the 14th century this kind of glass was replaced with vessels of colourless glass of Venetian provenance that included four enameled beakers. Hollow glass made another appearance in Bratislava around the mid15th century, this time it was potassium-ash glass from Bohemian glassworks, and probably also from Hungary.

Bratislava, medieval glass, glass analyses, glass types, dating of glass Pro příspěvek bylo zpracováno 21 souborů skla ze 16 parcel v historickém jádru města Bratislavy a bylo provedeno 25 analýz skla. Materiál je posuzován v několika časových úsecích: 13. století, závěru 13. a 14. století a kolem poloviny 15. století. Ve 13. století se do města dováželo tzv. „hnědé“ sklo zabarvené vysokým obsahem manganu, pravděpodobně ze severní Itálie (Toskánsko?). Mezi závěrem 13. století a ve 14. století je nahradily nádoby z bezbarvého skla benátské provenience, ke kterým patří i čtyři číšky s barevnými emaily. Znovu se duté sklo objevuje kolem poloviny 15. století – nyní již draselného složení z českých skláren a patrně i ze skláren v Uhrách.

Bratislava, středověké sklo, analýzy skla, typy skla, datování skla

Introduction1 The development of Upper Hungary (today’s Slovakia) was connected, from the 12th century onwards, with the mining of non-ferrous metals. Although the country’s prosperity was briefly interrupted by a Mongolian invasion (1241), colonists from the German lands established several towns before the mid-13th century (1238 Trnava, 1241 Zvolen and Krupina, 1243 Špišské Vlachy, 1255 Banská Bystrica and Banská Štiavnica). Bratislava received a foundation decree from Hungarian King Andrew III (1290–1301) as late as 1291; however, it had started to develop as a medieval town in the last decades of the 11th century (Šedivý 2012, 374–392; Štefanovičová 2012, 392–396; Musilová 2012, 414–421; Lesák 2012, 397–414). Thanks to the favourable economic situation, convenient position on the Danube (Fig. 1a) and business contacts with Italy and the German lands, it is not surprising that glass products soon made their way to Bratislava. In the 11th-century context, several locations yielded small pieces of jewellery in the shape of rings (Bratislava Castle: Štefanovičová 1

This work was supported by grant: GAČR – P 405/12/1411: Renesanční sklo a počátky barokního sklářství v archeologických nálezech regionu středního Podunají (Renaissance and Baroque Glass in Central Danube Region).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

— Fiala 1967, 205; Rudnayovo námestie Square 4: Musilová 1988, 269, Tab. III: 3; Hlavné námestie Square: Lesák 2009a), popular in central Europe until the early 13th century (Sedláčková — Zapletalová 2012, 534 and 535). A settlement pit in Rudnayovo námestie Square contained a cast bronze ring with a button of clear blue glass with five white and yellow dots, originally a die (Musilová 1988, 270, Tab. III: 4). One of the first large series of high medieval glass to be published in the former Czechoslovakia was the series published by Veronika Plachá and Bořivoj Nechvátal in 1980. It came from the Old Town Hall at Hlavné námestie Square 1, Bratislava (1.2; Plachá — Nechvátal 1980). The finds, associated with the concrete historical environment of one of the most important buildings in the city, were subjected to semiquantitative spectral analyses of the glass body. Although some of the interpretations reflect the times, the work as a whole exemplifies a methodical procedure in a comprehensive classification of finds. Prior to this work, medieval glass had only been published from research in Academia Istropolitana (1.13); finds from the west suburbium are mostly younger (Polla 1979). Earlier archaeological finds of glass from Slovak locations including Bratislava from the collections of the Archaeological Institute of the Slovak Na-

215

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Fig. 1a. A map of Central Danubian Basin showing the towns with closest analogies to finds from Bratislava. 1 – Bratislava; 2 – Brno; 3 – Vienna; 4 – Budapest, 5 – Venice. Drawn by the authors and the editorial staff. — Obr. 1a. Mapa středního Podunají s vyznačením měst s nejbližšími analogiemi k nálezům z Bratislavy. 1 – Bratislava; 2 – Brno; 3 – Vídeň; 4 – Budapešť; 5 – Benátky. Kresba autorů a redakce.

2 3

1 4

5

tional Museum (Füryová — Janovíčková 1986) and from Bratislava Castle (Maruniaková 1989 were classified by the end of the 20th century. Glass series were published from excavations at Uršulínska 6 (1.11) and Hlavné námestie 2 (1.3), and glass was also listed as part of an overview of material culture in the Middle Ages and the early modern age (Hoššo 1997a). In the new millennium, the specialist public has had the opportunity to get acquainted with glass finds from research in Hlavné námestie 4 (1.4), Zelená 1 (1.16), and with a highly important series from Fratiškánske námestie 7 (1.1; Fig. 1b). Information about glass in Slovakia and, in particular, Bratislava from this period was summed up by Jozef Hoššo (* 1945 – † 2012) in 2003. Some luxury types of medieval glass such as “Mečová” type ewers and “Nuremberg” type bottles have also been classified in the European context (Janovíčková — Sedláčková 2008). Nonetheless, a large proportion of the finds of medieval glass from Bratislava remained unknown. The main objective of this article is thus to replenish the source base for further use. Finds from the second half of the 15th century and the first half of the 16th century have also been processed for this contribution. Due to the extent of the material and the scope of the issues discussed, the article has been divided into two parts. The mid-15th century, i.e. the period with which the article ends, saw an important change in the production technology of glass, accompanied by the boom of regional glassmaking. Glass vessels became available objects of everyday use.

216

In the course of the preparation of this article, 43 analyses of glass were conducted, 25 of which regarding the period before the mid-15th century are presented here. The results brought important information about the origin of, in particular, the oldest glass vessels from the 13th century. The classification of the finds within the broader context of the Central Danubian Basin enables a comparison with material from Lower Austria, especially Vienna, and from southern Moravia, especially Brno. However, the closest analogies for the more recent period come from locations in today’s Hungary; the majority of glass finds published from today’s Slovakia are younger.

1. Characteristics of find environments, description of features and characteristics of the glass series 1.1. Františkánske námestie 7, reg. no. 412, plot no. 22, National cultural monument (henceforth NCM), Central List of the Heritage Register (henceforth CLHR) no. 18/0 Research history 2000–2001: rescue archaeological research carried out by the Municipal Institute of Heritage Protection (henceforth MIHP) at the basement and ground-floor levels

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Fig. 1b. Bratislava. 1 – Františkánske námestie 7; 2 – Hlavné námestie 1 (Old Town Hall); 3 – Hlavné námestie 2; 4 – Hlavné námestie 4; 5 – Hlavné námestie area; 6 – Kapitulská 7; 7 – Panská 16; 8 – Panská 19–21; 9 – Radničná 1; 10 – Sedlárska 6; 11 – Uršulínska 6; 12 – Uršulínska 9; 13 – Ventúrska 3; 14 – Ventúrska 5; 15 – Ventúrska 7; 16 – Zelená 1 (after Marquart 1765). — Obr. 1b. Bratislava. 1 – Františkánske námestie 7; 2 – Hlavné námestie 1 (Stará radnica); 3 – Hlavné námestie 2; 4 – Hlavné námestie 4; 5 – Hlavné námestie plocha; 6 – Kapitulská 7; 7 – Panská 16; 8 – Panská 19–21; 9 – Radničná 1; 10 – Sedlárska 6; 11 – Uršulínska 6; 12 – Uršulínska 9; 13 – Ventúrska 3; 14 – Ventúrska 5; 15 – Ventúrska 7; 16 – Zelená 1 (podle Marquart 1765).

Location Burgher house in the first quarter of the inner city. It is part of the historical block of houses no. 1 demarcated by Hlavné námestie Square, Sedlárska and Biela streets and Františkánske námestie Square. Social milieu Fish and bread markets were held on the site of today’s Františkánske námestie, directly connected with Hlavné námestie, until the 16th century. The present house no. 7 came into existence in the 18th century by the merging of two Gothic houses on the west side of the square. House no. 6 might have been built after the mid-13th century, house no. 7 before the end of the 14th century (Hoššo — Lesák — Resutík 2002). Earliest written records about the owners come from the mid-15th century (Jankovič 1969, 158). Find environment Apart from other settlement features, refuse pit 6/00 was unearthed in the cellar under house no. 6, and pits 17–19/01 under house no. 7.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

1.1.1. Refuse pit 6/00 Ground plan: rectangular Dimensions: 200 x 172 x 200? cm Fill: homogenous, communal waste with finds of pottery, chiefly of domestic provenance. Approximately 20 % of the finds were glass items, there was also a series of bone dice (Hoššo — Lesák — Resutík 2002, 608). Characteristics of the glass series At least 16 vessels and a window pane: two large body fragments of Venetian beakers with colour enamels, with depictions of lionesses and mythical unicorns? (Figs. 2: 1 and 2; photos 9 and 10; lionesses: h. 9.0 cm, rim Ø 8.1 cm, bottom Ø 4.8 cm; unicorns: h. 9.4 cm, rim Ø 8.0 cm, bottom Ø 4.2 cm). They were made of colourless glass with thick bubbles.2 Fragments of five 2

Photographs of the beakers taken shortly after their excavation show almost corrosion-free surfaces and bright colours of the enamels. Major degradation of surfaces occurred by 2012, esp. on the beaker with lionesses; the colours are now dull and the surface is covered in transparent whitish coating.

217

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

1

215–264

2

6 4

5

3 7

9

18 (Tab. 8: A 2.18)

10

8

11

12 17 15

13

16

14 0

5 cm

Fig. 2. Bratislava. Františkánske námestie 7, refuse pit 6/00: 1–17; pits 17–19/01: 18. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 2. Bratislava. Františkánske námestie 7, jímka 6/00: 1–17; soujámí 17–19/01: 18. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

beakers have coiled pincered prunts (Figs. 2: 3–7; photo 11). There were also six simple conic beakers, undecorated and with optic decoration of roundels and herringbone (Figs. 2: 8–13).

218

Bottle shapes were represented by a body fragment of a small bottle with a body-tubular ring, with a cylindrical bottom section (Ø 5.0/4.0 cm, Fig. 2: 16); a smaller fragment probably comes from a variant with

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

a pear-shaped body (Hoššo — Lesák — Resutík 2002, Fig. 4: 5). Among vessels occurring sporadically, the refuse pit yielded a body fragment of a small kultrolf with five necks and part of a bowl-shaped rim (bottom Ø 6 cm, h. 9.2 cm, Fig. 2: 15; photo 12) and a bottom section of a small beaker with a pincered base ring (bottom Ø 3.5 cm, Fig. 2: 14). All vessels were made of clear colourless glass, as was the section of the crescent-shaped window pane. Dating: first half of the 14th century (ca 1290–1350) Literature: Hoššo — Lesák — Resutík 2002, 608–612, Figs. 2–4; Resutík 2002, 49–50; Hoššo 2003, Figs. 1: 6, 11, 15, 16, 20 selected finds. Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. AM Sklo 17/2000, 20/2000

1.1.2. Pits 17–19/01 Ground plan: unpublished Dimensions: unpublished Fill: homogenous, communal waste Characteristics of the glass series A large body fragment of a tall pipe-shaped beaker of the Bohemian type with pearl-shaped prunts. The prunts are applied onto the body in a relatively narrow band separated from the plain rim by a single trail, and from the bottom section by a set of eight trails (rim Ø 5.0 cm, foot Ø 11 cm, h. 33 cm). The glass is clear, colourless, with a greenish shade. One foot fragment belonged with another beaker, which was disclosed during the restoration of the find3 (Seifertová 2012/13). Analysis: Tab. 8: A 2.18 potassium-ash glass with a high content of potassium Dating: 14th–15th century? Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. AM Sklo AM/00488

1.2. Hlavné námestie 1 (Old Town Hall, Bratislava City Museum), reg. no. 501, plot no. 1, NHM–CLHR no. 157/0 Research history 1967–1970: art-history and building-architectural research (Fiala 1987) 1971–1973: archaeological research of the Bratislava City Museum (henceforth BCM) in connection with the reconstruction of the building (Plachá — Nechvátal 1980). 2008: archaeological research of the MIHP (Musilová 2011, 72–74) Location The building occupies a dominant and exposed position in Bratislava’s most important square, between two roads leading to a Danube ford. 3

According to Branislav Resutík supervising the research, the pits also contained further hollow glass. The authors would like to extend their thanks for the loan of one beaker for publishing.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

215–264

It also holds a leading position among Slovak town halls. It is the oldest construction used as a town hall from the 14th century onwards, first as a residential building (Fiala 1987, 7). The core of the present complex consists of a house with a tower. Its basic section was encircled by a regular fortification over 11 m high, with a battlement. The corner by a road and the entrance to the fortification was reinforced with a tower accessed, on the ground floor, from a passageway. It is part of historical block no. 5, demarcated by Hlavné námestie Square, Kostolná Street, Primaciálne námestie Square and Uršulínska, Laurinská and Radničná streets. Social milieu The building with a tower is believed to have been built by the Jakub family first mentioned in 1279, namely magistrate Jakub I, son of Ulrich (Fiala 1987, 12–13). The first record about a town council meeting in this house comes from 1378 (Jankovič 1968, 126). The house was then owned by Pavol and Štefan, sons of Jakub II who also held the office of magistrate in the following period, between 1326–1373. In 1378, part of the Jakub house was purchased from Pavol (paying off his debts) by Izák, a Jew. On the basis of the previous use and for prestigious reasons, the town council got interested in the house. In the same year, they made the new owner sell the house to the town. The purchased section cost 447 florins. The remaining part was bought by the town council in 1421 for 55 florins (Fiala 1987, 20). Find environment In 1971–1973 two pairs of sizeable sunken features were uncovered in the basement. They were made of stone and originally served as ice houses of the local butchers’ guild. The interpretation of the features’ purpose is based on the fact that a meat market was transferred to today’s Primaciálne námestie Square in 1370, and butchers are also recorded in the square area in 1453 (Plachá — Nechvátal 1980, 434).

1.2.1. Ice house, secondary refuse pits 1–4/71–73 (in one case it might have been a well) Ground plan: circular Dimensions: ice house I: internal Ø 160 cm, ice house II: Ø 200 cm; ice house III: Ø 250 cm, ice house IV: Ø 160 cm (well between rooms nos. 1 and 2, Plachá — Nechvátal 1980, 436) Fill: the fills of the ice houses contained multiple fragments of pottery from the 14th–18th centuries; the glass series was dated to the 14th–16th centuries. Glass finds are recorded from features in rooms 3 and 2?; however, in a detailed catalogue with 48 items they were not classified according to features (Plachá — Nechvátal 1980, 435–443). Characteristics of the glass series A fragment of a goblet with optic decoration of potassium-ash glass, a whole goblet with a bowl-shaped cup and a baluster stem and fragments of window discs come from the 16th century and from the turn of the 16th

219

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

1

2

3

7 6

4

8

0

215–264

5

9

10

11

5 cm

16

14

12

15

13

Fig. 3. Bratislava. Hlavné námestie 1, refuse pit 1/71–73 (Old Town Hall, after Plachá — Nechvátal 1980). — Obr. 3. Bratislava. Hlavné námestie 1, jímka 1/71– 73 (Stará radnica, podle Plachá — Nechvátal 1980).

and 17th centuries. The dating was also confirmed, in the case of the goblet with optic decoration, by glass analysis (Plachá — Nechvátal 1980, Figs. 2: 11 and 3: 23, 24, analyses nos. 1 and 2).

centuries (and later, Plachá — Nechvátal 1980, 453). On the basis of typological criteria, the beakers with prunts and bottles with body-tubular rings can be dated to the second half of the 14th century.

The medieval glass series consisted of at least 11 beakers with prunts and undecorated bottles. In the beaker group, the authors determined two variants: small cylindrical shapes with funnel-shaped rims and tiny coiled prunts (body Ø 3.5–4 cm, h. 8–9 cm, prunt Ø 0.3– 0.4 cm, Figs. 3: 8, 9 and 11; Plachá — Nechvátal 1980, Figs. 1: 1 and 7), and larger beakers of the same shape with large “cake-shaped” prunts (Ø 5–5.5 cm, h. 11– 12 cm, prunt Ø 0.9–1.2 cm, Figs. 3: 1, 3, 4, 6, 7 and 10; Plachá — Nechvátal 1980, Figs. 1: 2, 3, 4, 5, 6, 7 and 10; 5: 1, 4). In the group of this larger variant, two beakers with pincered prunts were identified (Figs. 3: 2 and 5; Plachá — Nechvátal 1980, Figs. 1: 8 and 10; 5: 2, 3).

Analysis: conduction and assessment of semiquantitative spectrographic analyses of ten samples of glass from bottles posed a methodological contribution to the study of medieval glass. However, given the limited potential of the period’s research, it was only determined that it was soda-ash glass with differences in the presence and absence of trace proportions of Ag (Plachá — Nechvátal 1980, 450, analyses nos. 3, 4, 7 and 9). Analysis of sands from locations in Bohemia (Povltaví region and the Berounka River) and from the Záhorska nížina lowlands by the Danube with identical trace elements in glass and in the Danubian Basin sands prompted speculations about local production (Plachá — Nechvátal 1980, 451, 454–456).

Another group contained fragments of bottles with body-tubular rings, incorrectly interpreted by the authors as fragments of goblet rims and below the neck sections of unidentifiable shapes. Only several fragments were attributed to bottles (Plachá — Nechvátal 1980, 447, cat. nos. 17–19, 22). According to the bestpreserved pieces, it can be deduced that the series contained at least five bottles with body-tubular rings (Figs. 3: 12–16).4 Owing to the character of the secondary fill, stratigraphically and chronologically mixed, the authors dated the glass series approximately to the 14th–16th

220

Dating: second half of the 14th century, 16th century Literature: Plachá — Nechvátal 1980 Depository: BCM, inv. nos. 3712, 3709, 3711, 3707, 3708, 3713, 3714, 3706, 3710, 3705, 4511 4

In the light of the fact that at the time of the publishing bottles with body-tubular rings were a little-known type of medieval glass, this mistake is understandable, as is the reversed orientation of the drawings of the characteristic large sections with preserved body-tubular rings (Plachá — Nechvátal 1980, Figs. 3: 12–16).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

1.2.2. Ice house, secondary cesspit 4/09 Ground plan: right-angled, lined in stone Dimensions: unpublished Fill: communal waste, pottery, glass, animal bones, bricks Ceramic material comes from the 14th–18th centuries, a large series of glass comes from the first half of the 18th century (Musilová 2011, 72). Characteristics of the glass series The fill to the depth of 55 cm yielded fragments of old glass: a fragment of a beaker with three large snail-like prunts of “brown” glass from the 13th century and necks of two kutrolfs with three and four necks of completely corroded glass of brown colour from the first half of the 16th century. Dating: second half of the 13th century, first half of the 16th century Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. Sklo AM/00487

1.3. Hlavné nám. 2, reg. no. 353, plot no. 13, NCM–CLHR no. 152/0 Research history 1980s: art-history, architectural and restoration research (Melicherčík 1988) 1990: preliminary archaeological research (Hoššo 1992; 1993) Location The house is part of historical block no. 6 demarcated by Hlavné námestie Square, Radničná and Laurinská streets and Rybárska brána Gate. A major find on the site was a medieval tower on the corner of the present building preserved to the height of 15 m. The complex can be characterized as a fortified manor with a defensive-residential tower on the corner, the inner ground plan of which resembles an irregular trapezoid, its longer side facing Hlavné námestie (28.5 m) and the shorter sides Radničná Street (approximately 21.5 m) and the internal section of the block (approximately 31.5 m). Art-history analysis showed that it was built in the last third of the 13th century (Melicherčík 1988, 158–159).

215–264

Fill: the finds came from the layer of greasy black earth with cinders in the depth of 40–55 cm. They chiefly comprised kitchenware, some tableware and technical ceramics. Characteristics of the glass series The series featured 30 fragments and body fragments of approximately 13 vessels, mostly of clear colourless glass with pearly corrosion: one or two bottles with body-tubular rings (Hoššo 1997b, Figs. 3: 1 and 6), two or three beakers with prunts (one body fragment had pincered prunts) (Hoššo 1997b, Figs. 3: 5?, 7, 11 and 12), a foot of a table bottle and a tall Bohemian-type beaker (Hoššo 1997b, Figs. 3: 10, 8 and 4). There were probably also undecorated beakers (Hoššo 1997b, Figs. 3: 2 and 3). Bottom sections of two beakers with bottoms wound with trails were of corroded glass (Hoššo 1997b, Figs. 3: 9 and 13). Dating: second half of the 14th century Literature: Hoššo 1997b, 179 and 180, Fig. 3; 1997a, Tab. V: 12, 13, 18, 21 – selected finds; 2003, Figs. 1: 3, 4, 7, 9, 12 – selected finds Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition nos. 055, 056, 057, 058, 059

1.4. Hlavné námestie 4 (Nám. 4. apríla), reg. no. 355, plot no. 11, NCM–CLHR no. 154/0 Research history 1988–1990: preliminary archaeological research in parallel with the general reconstruction of the building (Snopko — Melicherčík 1988; Maruniaková 1991) Location The house is part of historical block no. 6 (see 1.3). Social milieu The earliest written records come from the beginning of the 15th century when the predecessor of the present house was known as domus GOCZ (1415–1416), later as domus Hans Lisch (1422–1430). In the mid-15th century the building was also mentioned as a “butcher’s house”. The location of the house and the plot is, apart from tax records from the 15th–16th centuries, mentioned in multiple records from 1435–1437 (Hamšíková 1990, 2).

Social milieu Historical research of this building was not conducted.

1.4.1. Refuse pit X/91

Find environment

Ground plan: unpublished Dimensions: unpublished Fill: probably communal waste

Archaeological research into the more recent Gothic wing facing Radničná Street unearthed rectangular pit 1/90, originally a cellar (Hoššo 1992; 1993, 9; 1997b, 182).

1.3.1. Cellar, secondary refuse pit 1/90 Ground plan: rectangular Dimensions: 440 x 190/175 x 290 cm

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Characteristics of the glass series The refuse pit contained 35 glass fragments from approximately 12 vessels, of clear colourless glass with the exception of two specimens. There were four basic types: a “Nuremberg” type bottle (funnel-shaped rim with a blue trail, Mináriková 2000, Fig. 3: 9), at least five beakers with pincered prunts (bottom sections, fragments of bod-

221

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

ies and a fragment with a low, funnel-shaped rim, bottom Ø 6.3–7.7 cm, Mináriková 2000, Figs. 3: 1–8). Bottles with body-tubular rings are represented by a ring and fragments of hollow rings around bottoms (Mináriková 2000, Figs. 3: 11–13). Cups (scheuer type) are represented by body fragments with vertical ribs and a slightly conic plain neck with a blue trail in the rim (Mináriková 2000, Figs. 3: 14 and 15). Necks of two small bottles in the series were of corroded glass (Mináriková 2000, 136, Figs. 3: 16 and 17). Dating: 14th–15th century according to pottery, the first half of the 14th century in terms of typology Literature: Maruniaková 1991; Mináriková 2000, 133 and 135, Figs. 3 and 4: 1–5 Depository: BCM, not catalogued

1.5. Hlavné námestie area

215–264

2007: preliminary archaeological research, MIHP (Lesák 2007) Location The building is situated on the corner of Kapitulská and Farská streets. It is part of historical block no. 16 demarcated by Kapitulská, Na vršku, Klariska and Farská streets. Social milieu Historical research of the building was not conducted. Find environment Refuse pit 4/07 (probe 1/07, sector C) was uncovered in the hinterland section of the originally medieval plot adjoining the Order of St. Clare church and convent. The pit was located in the east part of the plot, by the convent wall (Lesák 2007). In all probability, the refuse pit was used by the convent.

Research history 1989–1992: research of the Archaeological Institute of the Slovak Science Academy in Nitra in collaboration with the Archaeological Department of the Slovak National Museum, BCM and MIHP (Baxa et al. 1991) Location Central part of the Bratislava urban reserve, public space. Social milieu The origin of the public space of Hlavné námestie Square is sought in the second half of the 13th century. Find environment probe I/89, sector F, -215 cm – -225 cm.

1.5.1. Refuse pit 4/89 Ground plan: rectangular Dimensions: 250 x 150 x X cm Fill: communal waste, earth-sand brown substrate with small stones, fragments of bricks, cinders. Characteristics of the glass series Tiny fragments of colourless glass with a grey tinge: judging by the necks, at least four bottles with body-tubular rings (ring Ø 6.0/5.0–7.8/6.8 cm), one scheuer cup with optic vertical ribs and a blue trail in the rim (rim Ø 7.0 cm) and two fragments of a beaker with pincered prunts, probably a variant with a tall rim (rim Ø 5.4 cm); Figs. 6: 6–8. Dating: 14th century (1st half?) Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. Sklo SI/89 5I/F/89

1.6. Kapitulská 7, reg. no. 316, plots 363 and 364, NCM–CLHR no. 72/0 Research history 1976: rescue archaeological research (Baxa 1977–79; 1978)

222

1.6.1. Refuse pit 4/07 Ground plan: rectangular, with irregular perimeter lining in quarry stone (46–50 cm thick) Dimensions: internal 200 x 180 x 348 cm (bottom -621 cm from the present surface) Fill: earth, earth with sand, homogenous, anthropogenous, mixed with dark-brown organic fragments. Communal waste contained fragments of pottery, glass, animal bones and metal objects. Characteristics of the glass series The fragments were scattered in the fill in the depth between 361 and 621 cm; the largest amount was found 40 cm above the bottom. In several cases it was possible to complete body fragments of vessels with sherds found in different depths. -361 cm – -443 cm: body fragment of a bottle with a body-tubular ring made of soda-ash glass (ring Ø 6.2/ 4.6 cm, Fig. 4: 5; Tab. 6: A 4.5) and three small fragments of window panes of heavily corroded, dark-grey glass. Two are without decoration (0.3 cm thick), one bears traces of schwartzlot painting (0.4 cm thick). -510 cm: fragment of a bottle with a body-tubular ring (ring Ø 7.5/5.8 cm, Fig. 4: 6) and a body fragment of a beaker with pincered prunts (rim Ø 8 cm, bottom Ø 7.4 cm, h. ca 8.8 cm, Fig. 5: 1). -510 cm – -582 cm: foot of a table bottle of an unidentified variant (Ø 6.8 cm), upper sections of two bottles with body-tubular rings, a body fragment of a small beaker with coiled prunts (rim Ø 6.1 cm, bottom Ø 4.7 cm, h. 7.7 cm) and fragments of a prunted beaker with a tall cylindrical rim (body Ø 5.6 cm, Figs. 4: 2, 7 and 8; photo 5; Figs. 5: 2 and 3). All vessels from the mentioned layers are of colourless glass, exceptionally with a greenish tinge. -582 cm – -621 cm: the layer contained both table glass and laboratory (alchemistic) glass. The first group included fragments of three bottles: the bottom section of a tiny bottle with four strap handles between the foot and body, two of colourless glass and two of blue glass (bottom Ø 4.7 cm, Fig. 4: 4; photo 13), a large fragment

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

4

2

1

215–264

5 (Tab. 6: A 4.5) 3

6 9 0

10 11

5 cm

12

7

8

13 (Tab. 6: A 4.13)

14 (Tab. 7a: A 4.14)

15 (Tab. 6: A 4.15) Fig. 4. Bratislava. Kapitulská 7, refuse pit 4/07: 5; 13; 14; 15. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 4. Bratislava. Kapitulská 7, jímka 4/07; 5; 13; 14; 15. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

of a body with vertical ribs from the “Nuremberg” type bottle (Fig. 4: 1) and fragments of a bottle of an S-shaped profile with marvered trailing on the body (Fig. 4: 3). Prunted beakers in this group are only represented by a tiny fragment of a funnel-shaped rim (Ø ca 13 cm, Fig. 5: 5). There was also a group of at least nine small conic beakers, plain and with optic decoration of roundels, diamonds and herringbone (Figs. 5: 6–15); however, the fragments of two upper undecorated sections of vessels might come from lamps (Figs. 5: 6 and 7). The vessels were made of quality colourless glass, beakers with optic decoration of distinctly thin-walled glass. Laboratory glass was represented by a fragment of an alembic of clear, light-green soda-ash glass (Fig. 4: 15; photo 15; Tab. 6: A 4.15). Laboratory use can be also presumed with small bottles of clear, distinctly thinwalled glass of light blue-green shade of soda-ash glass. They were both plain and with optic decoration of vertical ribs (Figs. 4: 10, 11 and 13; Tab. 6: A 4.13). One tiny bottle was of completely colourless glass (Fig. 4: 9). At least three bottles were of light green glass and are now covered in a thick, peeling layer of brown-grey corrosion layer: a cylindrical neck with a horizontally cut rim has survived from the small bottle, a slightly in-turned bottom from the larger one, and from the largest one numerous fragments that were impossible to glue together due to the crumbling material (Figs. 4: 12, 14; Tab. 7a:

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

A 4.14). The fragment of a rim of a beaker was also of completely corroded glass (Fig. 5: 4). The table glass group featured bottles and beakers, chiefly of the known variants. A new variant was represented by a tiny bottle with four handles of colourless and blue glass. The glass alembic is the oldest in Europe. With a set of small bottles of light blue-green soda-ash glass and larger bottles of corroded, light green potassium-ash glass it indicates a pharmacy? laboratory operating on the site in the first half of the 14th century. Analyses: Tab. 6: A 4.13, A 4.15 soda-ash glass, Tab. 7a: A 4.14 potassium-ash glass Dating: ca 1290–1350 Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition nos.18/07, 22/07, 24/07, 61/07, 62/07, 69/07, 83/07, 85/07, 86/07, 87/07

1.7. Panská 16, reg. no. 235, plot no. 323, NCM–CLHR no. 140/0 Research history 1987–88 and 1990: rescue archaeological research, MIHP (Musilová 1990)

223

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

4

1

2

5

3 0

7

12

9

8

6

13

5 cm

10

14

15

11

16

Fig. 5. Bratislava. Kapitulská 7, refuse pit 4/07. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 5. Bratislava. Kapitulská 7, jímka 4/07. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

1991: rescue archaeological research (Hoššo 1992; Maruniaková 1991) Location The burgher house is part of historical block no. 9 demarcated by Panská, Ventúrska and Zelená streets and Hlavné námestie Square. Social milieu A renaissance house called the Pongrácz Palace built on the site of an older, medieval house; there is a basement under the west wing of the house. Buildings on the present plot no. 323 are more or less identical with those on plots 113 and 114, according to the reconstructed plan of the historical centre of Bratislava from the first half of the 15th century. The original medieval house from the late 13th century probably belonged with large plot no. 113. The house had a stone well, now found in the passageway (Zemková 1988, 44). The earliest written records date from 1415 (Zemková — Musilová — Babjaková 1988, 1–6).

Characteristics of the glass series The secondary fill of the ice house yielded fragments of 13 vessels from the first half of the 16th century, some of which were published (Hoššo 1997a, Tab. V: 7, 11, 17, 19 and 20). The earlier settlement of the plot is confirmed by a body fragment of a bottle with a body-tubular ring of “brown” glass (ring Ø 9.6 cm, Fig. 6: 4) that is probably related to a house from the late 13th century. Dating: 13th century Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. 131

1.8. Panská 19–21, reg. nos. 241, plot no. 300, NCM–CLHR no. 37/2 Research history

Find environment

1982 and 1982–6: Archaeological research (Baxa 1983; 1986; Rexa 1985; 1986)

Excavations in 1991 uncovered, in the east basement, two stone features that had been primarily used as ice houses and secondarily as refuse pits.

Location

1.7.1. Ice house, secondary refuse pit 1/91 Ground plan: approximately square Dimensions: 130 x 150 x X cm Fill: black humus-type loose earth

224

Burgher house in the second quarter of the inner city, part of historical block no. 8 demarcated by Panská and Rybárska brána streets, Hviezdoslavovo námestie Square and Strakova Street. Social milieu The earliest written records come from 1439.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

3

2

4

1 (Tab. 3a: A 6.1)

7

8 0

5

5 cm

6

Fig. 6. Bratislava. Ventúrska 7, refuse pit 12/01: 1; Panská 19–21, refuse pit X/82?: 2, 3; Panská 16: 4; Radničná 1, refuse pit 15/07: 5; Hlavné námestie area: 6–8. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 6. Bratislava. Ventúrska 7, jímka 12/01: 1; Panská 19–21, jímka X/82?: 2, 3; Panská 16: 4; Radničná 1, jímka 15/07: 5; Hlavné námestie plocha: 6–8. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

Find environment Not given.

1.8.1. Ice house, secondary refuse pit X/1982? Ground plan: built of stone in the palace cellar Dimensions: not given Fill: not given Characteristics of the glass series A series of several luxury renaissance vessels from the period around 1600 was published from the secondary fill of the ice house that ceased to exist in the mid-15th century (Mináriková 2000, 129–131, Fig. 2). Two vessels of “brown” glass can be typologically placed in the 13th century. The larger body fragment of a beaker with snail-like prunts has a plain base ring (rim Ø 12.5 cm, bottom Ø 9.3 cm, h. ca 12 cm), a fragment of an inturned bottom and a body fragment have remained of a bottle with a body-tubular ring (ring Ø 8.0/6.4 cm, Figs. 6: 2 and 3). With their shapes and glass colour, these vessels correspond to finds from refuse pit 3/06 at Radničná 1 (1.9.1); however, their connection with the ice house is purely theoretical.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Dating: second half of the 13th century Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava

1.9. Radničná 1, reg. no. 577, plot no. 7, NCM–CLHR no. 189/0 Research history 2005–2007: Preliminary archaeological research, MIHP (Lesák — Vrtel 2009) Location The palace-type building is part of historical block no. 5 demarcated by Radničná Street, Hlavné námestie Square, Kostolná Street, Primaciálne námestie Square, Uršulínska and Laurinská streets. Social milieu The palace-type construction in cramped Radničná Street was built for Count Juraj Aponi (Apponyi) in 1761–1762 by architect F. A. Hillebrandt on the plot that came into existence through the merging of two (originally medieval) plots.

225

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

1 (Tab. 6: A 7.1) 2 (Tab. 4a: A 7.2) 3

4 (Tab. 4a: A 7.4)

5 (Tab. 4a: A 7.5) 8 (Tab. 4a: A 7.8)

6

0

7

5 cm

Fig. 7. Bratislava. Radničná 1, refuse pit 3/07. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Fig. 7. Bratislava. Radničná 1, jímka 3/07. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

Find environment

Characteristics of the glass series

Archaeological research uncovered four refuse pits in the NE hinterland wing, in the northernmost part of the original medieval plot. They served their purpose from the second half of the 13th century until the turn of the 14th and 15th centuries (Lesák — Vrtel 2009; Lesák 2011).

A daub “lid” ca 10 cm thick contained a fragment of a Venetian beaker decorated with colour enamels (Fig. 8: 52; photo 7). The fragment was obviously not connected with the refuse pit content; however, it dates the end of its use, after 1280.

1.9.1. Refuse pit 3/2006, sector 4/2006 Ground plan: rectangular Dimensions: 220 x 154 x 197 cm (bottom -409 cm from the present surface) Fill: the “plug” of the feature in the depth of -190 cm was an earth-clay layer covering a heterogeneous fill of dark-brown earth-sand layer; earth layers mixed with dark-brown cinders prevailed at the bottom. It might have been the original fill dominated by organic material such as dung or faeces.

226

The upper 60 cm of the fill to the depth of -250 cm yielded no glass finds. Fragments of glass were only found between this level and the bottom, in the depth of -409 cm, which indicates that the pit remained in use for a while after the vessels were destroyed. Fragments and body fragments of over fifty vessels confirm that this is one of the largest known series of 13th-century glass. Nonetheless, it is little varied: in exclusively consists of bottles with body-tubular rings (over 30 items) and prunted beakers (over 20 items). Although the fragments were scattered in the fill with different density, the parts of the vessels were possible to find in several layers, or in the whole

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

9 11 (Tab. 4a: A 7.11) 10

14

15 12

13

52 0

5 cm

Fig. 8. Bratislava. Radničná 1, refuse pit 3/07. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 8. Bratislava. Radničná 1, jímka 3/07. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

Tab. 1. Radničná 1, refuse pit 3/06. Distribution of vessel fragments in layers.5 — Tab. 1. Radničná 1, jímka 3/06. Rozložení zlomků nádob ve vrstvách.5

Packet no.: Depth 28: 250–330 cm

Beakers

20, 21, 22, 23, 26, 30, 38

30: 270–330 cm

02, 03

20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 30, 31

33: 330–370 cm

01, 08, 10, 11, 12, 15

36: 330–389 cm

21, 23, 25, 29, 44

40: 389–406 cm

02, 04, 05, 08, 09, 13, 16c, 17a, 19

72: 326–382 cm

05, 06, 07, 10, 12, 13, 17, 18, 19

76: 311–382 cm 77: 311–382 cm 82: 382–409 cm

20, 27, 42 20, 22, 24, 25, 28, 31, 43, 45, 47, 50

10, 11

content of the fill (Tab. 1). An overview shows that the fragments of beakers only occurred to the depth of 311–382 cm, while the accumulation of bottle fragments featured between the depth of -311 cm and the bottom, in the depth of 409 cm where there were almost no beakers (Lesák 2011).

Before the processing of the series, individual fragments were classified according to their distribution in layers. Upon completion, the specimens representing individual vessels, both body fragments and fragments, were provided with catalogue numbers that have been used since.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

20, 21, 22, 25, 27, 36, 37 20, 24, 29, 35, 42, 46, 48, 49, 50

17

79: 382–409 cm

5

Bottles

01, 03, 04, 05, 08, 09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16a, 16b, 17a

20, 21, 22, 24, 25, 26, 31, 32, 33, 34, 37, 39, 40, 41, 43, 45, 46, 49, 51

Prunted beakers are of different sizes but of an identical shape. They have tall funnel-shaped rims, cylindrical bodies and bottoms (where preserved) with pincered base rings (Figs. 7: 4; 8: 10, 11; photo 2; Tab. 4a: A 7.4, A 7.11). Large specimens prevail, with rim diameters of almost 13 cm and height over 15 cm (Tab. 2). The prunts are large (Ø over 2 cm, Fig. 7: 5; Tab. 4a: A 7.5), snail-like. One fragment bears a pincered prunt (Fig. 8: 14). The glass is “brown”, soda-ash. Table 4a also features analyses of the parts of the vessels that were originally attributed to beakers 7.4 and 7.5. However, analyses have shown that they belong with different items (Tab. 4a: A 7.4a, A 7.4b, A 7.5a).

227

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

25

23

42 (Tab. 3a: A 9.42)

21 (Tab. 3a: A 9.21)

50

24 20 (Tab. 3a: A 9.20) 0

5 cm

45 (Tab. 3a: A 9.45)

38

22

27

40

Fig. 9. Bratislava. Radničná 1, refuse pit 3/07. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 9. Bratislava. Radničná 1, jímka 3/07. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

228

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

39 37

31 (Tab. 3a: A 10.31)

42

46

33

35

34

51

30

26

49 0

29

32

48

41 (Tab. 3a: A 10.41)

5 cm

28

Fig. 10. Bratislava. Radničná 1, refuse pit 3/07. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 10. Bratislava. Radničná 1, jímka 3/07. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

The smallest beaker in the series is of colourless glass with a grey tinge and has tiny coiled prunts (rim Ø 6.6 cm, Fig. 7: 1; Tab. 6: A 7.1). Two beakers of yellowish glass also bear small coiled prunts (Figs. 7: 2 and 3; Tab. 4a: A 7.2) and the larger body fragment has a plain base ring. The composition corresponds to “brown” glass. Bottles with body-tubular rings are the variant with the cylindrical bottom sections. They are mostly represented by the inner rings, or parts of the cylindrical bodies and bottoms (Figs. 9 and 10). The upper sections of the bodies above the rings have survived in smaller numbers, and

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

only in five cases with conic necks and bulges under the rims (Figs. 9: 20, 21, 23–25). Almost complete bottles could be put together in only two cases (Figs. 9: 20 and 21; photo 3). Table 1 shows that the fragments of these specimens were scattered throughout the fill. Medium-sized bottles with external diameters of rings ranging from 7.0 to 8.0 cm, represented by ten specimens, slightly prevailed (Tab. 2). The glass colour varied, and analyses have shown that the glass was of different composition and therefore probably also of different origin (Tab. 3a: A 9.20, A 9.21, A 9.42, A 9.45, A 10.31, A 10.41).

229

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Analyses: Table 3a: A 9.20, A 9.21, A 9.42, A 9.45, A 10.31, A 10.41; Table 4a and Tab 6: 7.1 soda-ash glass Dating: second half of the 13th century Literature: Lesák 2011, 80 left and unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition nos. 28, 30, 33, 36, 40, 72, 76, 77, 79 and 82/06

1.9.2. Refuse pit 7/06 Ground plan: rectangular Dimensions:180 x 160 x 156 cm Fill: heterogeneous, varied. The core was a dark-brown earth-sand layer with cinders mixed with the rest of the fill that consisted of a burnt orange-brown layer with rocks. The lens-shaped bottom of the feature was covered in a greasy dark-brown clay layer. Characteristics of the glass series The depth of -165 – -231 cm (from point 0 of the research) yielded a small fragment of a Venetian beaker of completely colourless glass. The external surface featured part of the decoration with the motif of leaf-work in white enamel. Dating: after 1300 Literature: Lesák 2011, 80 right Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. 44/06

215–264

Dating: 14th? century Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. 291/06

1.10. Sedlárska 6, reg. no. 1362, plot no. 341, NCM–CLHR no. 217/0 Research history 1989–1991: preliminary archaeological research (Maruniaková 1992) Location The feature was part of historical block no. 10, demarcated by Sedlárska, Zelená and Ventúrska streets. Social milieu The street (Sattlergasse in German) got is name from saddlers mentioned in 1379. Its hinterland is recorded in tithe books from 1435 and 1437 (Jankovič 1969, 290). Find environment Probe 3/89 on the ground floor of the feature, in the south-east entrance room situated on the street line.

1.10.1. Well S 3/89 1.9.3. Refuse pit 8/06 Ground plan: oval Dimensions: 220 x 190 x 204 cm Fill: heterogeneous, earth-sand dark-brown layer with an admixture of organic material

Ground plan: circular, stone circle at the top Dimensions: internal diameter 120 cm, -560 cm (from point 0 of research) Fill: communal waste Dating: 13th–18th centuries Literature: Maruniaková 1989; 1992

Characteristics of the glass series

Characteristics of the glass series

Fragments of two bottles with body-tubular rings come from the bottom. A part of the ring, the cylindrical body and a fragment of the bottom with a hollow ring on the perimeter have survived from the first bottle made of clear, colourless glass with a pink tinge. The second bottle of distinctly “brown” glass is represented by the complete upper section of the body (max. body Ø 10.5 cm).

No information has survived about the distribution of finds in almost six metres of the fill of the well that was in a long term use. In terms of typology, there were three distinct groups: the first one includes types and shapes of glass occurring between the late 13th and the mid-14th century, the second one vessels used between the late 15th and the first half of the 16th century, and the most recent group featured three vessels and window discs dating from the turn of the 16th and 17th centuries. The contribution only discusses the oldest glass.

Dating: 14th century Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. 57/06

1.9.4. Refuse pit 15/06 Ground plan: oval Dimensions: 200 x 180 x 200 cm Fill: heterogeneous, earth-sand dark-brown layer with an admixture of organic material Characteristics of the glass series A fragment of a beaker of colourless glass with two snail-like prunts and fragments of a bottle with a bodytubular ring of markedly brown-yellow glass. The rim with a bulge and two fragments of the upper body section have survived.

230

The oldest group was dominated by ewers and table bottles in at least ten specimens. The set of a “Mečová” type ewer and two “Nuremberg” type bottles in different sizes (rim Ø 4.6, 7.0 and 8.6 cm, Figs. 11: 1–3; photo 17) is of exceptional value. Fragments of bodies with ribs6 probably come from another two “Nuremberg” bottles (Figs. 11: 4 and 5). These vessels were made of colourless glass with a greyish tinge. Analyses of two vessels have confirmed soda-ash glass (Tab. 6: A 11.1, A 11.2). The body fragments of another three table bottles are plain, of colourless, distinctly thin-walled glass (Figs. 11: 6, 8 and 10). Only bottoms with hollow rings 6

Naked-eye observation shows that these body fragments do not belong with any necks.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

4

1 (Tab. 6: A 11.1)

2 (Tab. 6: A 11.2) 7

3

5

6

9

8

14

12

15 10 11

13

0

5 cm

Fig. 11. Bratislava. Sedlárska 6, well 3/89. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 11. Bratislava. Sedlárska 6, studna 3/89. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

on the perimeter have survived of the last two bottles (Figs. 11: 7 and 9; Fig. 11: 7 is of yellowish glass). There were three bottles with body-tubular rings. The largest body fragment is of “brown” glass and counts among medium-sized examples (ring Ø 7.5/5.7 cm, height over 15.4 cm, Fig. 11: 11), while small bottles are represented by fragments of colourless glass (Figs. 11: 12 and 13; no. 12 with ring Ø 6.2/4.9 cm). The series also contained products of distinctly thinwalled glass, of light blue-green glass and, like those from the well at Kapitulská 7, from bottles. A fragment of the below the neck section of a bulbous bottle has optic decoration of fine ribs, a bottom fragment comes from a plain cylindrical bottle (Figs. 11: 14 and 15).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

The series featured fragments of only two beakers, one with coiled prunts of colourless glass (Fig. 12: 1) and the other possibly from the body of an Islamic beaker. This determination is based on the thickness of the glass (2,5 mm) and its distinct yellowish tinge typical of Islamic glass (Fig. 12: 2). There are no traces of painting or gilding on the fragment. The last group includes scheuer cups. Two reconstructed specimens and one almost complete with a strap handle are again in different sizes (rim Ø 4.8, 5.2 and 6.7 cm, Figs. 12: 3–5; photo 16); two larger ones have optic ribs and the small one was blown into a mould with ribs. Fragments of two bodies of decorative vessels with optic ribs probably also come from

231

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

2 1 3

5

4

8

6

7 0

5 cm

9 Fig. 12. Bratislava. Sedlárska 6, well 3/89. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 12. Bratislava. Sedlárska 6, studna 3/89. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

cups (Figs. 12: 6 and 7), while in the last case a “Nuremberg” type bottle cannot be rules out (Fig. 12: 8). One fragment represents a unique shape of a low bowl with optic ribs (Fig. 12: 9). Beyond doubt, this was a series of luxury table glass with a distinctly large number of table bottles (including a ewer) and cups used for ceremonial purposes. The different sizes in the groups of three serving vessels and three cups and almost a total absence of ordinary vessels such as any kinds of beakers are also conspicuous. The luxury character of the series is confirmed by the possible presence of Islamic glass and a rare bowl with ribs.

The core of the late-renaissance palace is a medieval burgher house from the second half of the 13th century and the early 14th century. The palace is located in the Danube inundation zone that was unsuitable for settling until the end of the 12th century. The location was only settled during the expansion of the town in the 13th century (Musilová — Štassel 1988, 70). Social milieu

1.11. Uršulínska 6, reg. no. 440, plot no. 341, NCM–CLHR no. 222/0

The plot belongs with an area owned, in the Middle Ages, by the Archbishop of Esztergom. However, throughout its documented history, the building was exempt from church property. The earliest written records come from the 15th century when the plot was owned, among others, by two Bratislava magistrates and the house had a high purchase price for the times (400 florins for its half). In the 15th century the plot had several users but was not divided in terms of property. It kept its irregular, almost square ground plan despite the fact that in the 15th century the majority of plots in the city had narrow, rectangular shapes with buildings lining the streets (Musilová — Štassel 1988, 71).

Research history

Find environment

1986–1987: archaeological research, MIHP

Sunken feature 3/86 with a primary storage function and secondarily used as a refuse pit was partially investigated in the SE corner of probe 2/86 in the SW section of the feature (260 x 284 cm), on the site of a future lift shaft. On the basis of the finds including imported glazed pottery, the content was dated to the 14th century (Musilová — Štassel 1988), later to the 13th century (Baxa — Ferus 1991).

Analysis: Tab. 6: A 11.1, A 11.2 soda-ash glass Dating: late 13th – mid-14th century Literature: Janovíčková — Sedláčková 2008 Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition nos. 90, 91, 92, 93, 95, 99

Location The feature is situated in the east section of the Bratislava urban reserve. It is part of block no. 5, demarcated by Uršulínska, Laurinská and Radničná streets and Hlavné námestie Square, Kostolná Street and Primaciálne námestie Square.

232

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

1.11.1. Storage pit, secondary refuse pit 3/86 Ground plan: trapezoid, with a narrow opening, expanded in a lobe shape on the bottom, walls lined in chunks of white mortar and wood Dimensions: not given Fill: loose sand-like fill of brown colour due to disintegrated organic material, with an admixture of cinders, daub, gravel, lime and wood Characteristics of the glass series The pit contained fragments of two vessels of clear colourless glass: a bottle with a body-tubular ring with a barrel-shaped bottom section, and part of a body of a beaker with three pincered prunts. Dating: late 13th – early 14th century Literature: Musilová — Štassel 1988, 64, Figs. 4: 8 and 9; Baxa — Ferus 1991, 24 and 25, Fig. 68 left Depository: BCM

1.12. Uršulínska 9, reg. no. 436, plot no. 86, NCM–CLHR no. 221/0 Research history 1984: architectural-historical probing research and surface art-history and architectural research 1985: after the emptying of the building, additional systematic depth probing research (Baxa — Ferus — Musilová 1987, 417) Location Burgher house in the east section of the urban reserve. The building is part of historical block no. 19 demarcated by Uršulínska, Klobúčnická, Nedbalova and Laurinská streets. Social milieu Archive-historical research not published. Find environment Building-historical research identified the oldest stone architecture on the plot, a burgher house from the 13th century – early 14th century. Refuse pit 1/84 is connected with this building phase.

1.12.1. Refuse pit 1/84 Ground plan: irregular, circular ground plan and approximately cylindrical shape, dry stone circle at the top Dimensions: Ø unknown, d. 400 cm to the original terrain Fill: under a one-off fill (layer 18) were, from the depth of 320 cm above the bottom, layers of sticky earth with a high percentage of organic substances and a small amount of synanthropic seeds, mostly those of field plants, garden plants and fruit trees. There were also hairs, fish scales, animal bones and sherds of pottery. These finds confirm that the feature served as a refuse pit for kitchen and faecal waste (Baxa — Ferus — Musilová 1987, 422).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

215–264

Characteristics of the glass series The fill contained a body fragment of a large beaker with large prunts of “brown” glass7 and fragments of a bottle with a body-tubular ring with a barrelshaped bottom section, of colourless glass (Baxa — Ferus — Musilová 1987, 429; Baxa — Ferus 1991, 25, Fig. 68 right). Dating: 13th century Literature: Baxa — Ferus — Musilová 1987; Baxa — Ferus 1991 Depository: BCM, acquisition no. 22

1.13. Ventúrska 3, reg. nos. 100282, 53, 100058, 268, plot nos. 480, 481, 482, 483, 485, NCM–CLHR nos. 49/1, 49/2, 49/3, 49/4, 49/5 Research history 1965–1966: preliminary archaeological research connected with the general reconstruction of the buildings, then marked Ventúrska Street 5–7 – Academia Istropolitana (Vallašek 1966; 1972) Location A complex of buildings in the first quarter of the inner city. It is part of historical block no. 12 demarcated by Ventúrska, Panská, Kapitulská and Prepoštská streets. Ventúrska Street is one the main communications of the historical centre, providing a link to the urban reserve in the north–south direction. Social milieu The history of the plot and the house built on it can be traced to the early 14th century. In 1311, the town built a fortification and a ditch on the NW corner of the Church of St. Martin. As it was church property, the town gave the St. Martin provostry a plot next to their seat instead. In 1388, the provostry rented part of this exchanged plot to burgher Jakub Ventura for an annual fee. A written record states that the plot adjoined the wall of a house of a Ventura, later mentioned as Gašpar Ventura, who owed clergyman Vavrinec am Steig 50 fl. In the 15th century, new owners were recorded, including two professors of Universitas Istropolitana, which indicates that the house was used by the university. The activities of Universitas Istropolitana are connected with Hungarian King Matthias Corvinus who established it in 1465. The university functioned in 1465–1490 (Jankovič 1984a). Find environment Research connected with the reconstruction of the building of the first university in Slovakia uncovered, in the courtyard area, the remains of an old stone construction and outbuildings, including well I/65. 7

The beaker is on display at the archaeological exhibition in the BCM.

233

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

1.13.1. Well I/65 Ground plan: square, lined in wood to the depth of 265 cm, bottom section circular, lined in dry quarry stone Dimensions: internal Ø 152 cm by the top, depth 550 cm Fill: homogenous, communal waste, body fragments of 15 ceramic vessels and a fragment of a large vessel with the year 1372 (1376), chess pieces and two beakers with prunts (Vallašek 1966, 244; 1972, 151). Characteristics of the glass series A. Vallašek mentions the find of two prunted beakers; however, at least four have been reconstructed.8 Apart from the published two, a display of the Archaeological Museum of the SNM features a third one. All three beakers have cylindrical bodies, tall funnel-shaped necks and in-turned bottoms with pincered base rings. The two published beakers are of almost identical sizes. One has snail-like prunts and is of colourless glass with a greyish tinge (rim Ø 8.1 cm, bottom Ø 4.5 cm, h. 10 cm), the other has pincered prunts and the glass is brownish (bottom Ø 5.2 cm, h. 10.2 cm, photo 4 right). The third beaker is smaller, has coiled prunts and is of colourless glass (photo 4 left). Dating: second half of the 14th century (last quarter) Literature: Füryová 1999, 136 and 137, cat. nos. 239 and 240 Depository: BCM and the Archaeological Department of the SNM, without inv. nos.

1.14. Ventúrska 5, reg. no. 1267, plot no. 479, NCM–CLHR nos. 52/1, 52/2 Research history 2002: preliminary archaeological research connected with the reconstruction of the building (Lesák 2009b) Location Burgher house in the first quarter of the inner city, part of historical block no. 12 (see 1.13). Social milieu The first mention of the house owner comes from 1422 (Chunrad Kyczmagin). In 1430 and 1433, the Kyczmagin family had disputes with the priest from the Church of St. Martin over the financing of a chapel by the church, and with a creditor from Nuremberg. The owner’s further debts are mentioned in 1450 and 1455 and again in 1469. Owner Johanes Rauscher was mentioned in 1477; he owed 60 fl. to Blažej, son of Juraj Rothermacher. In 1483 the owner was obliged to pay 7 florins a year for holy masses funded by Juraj Greiffensteiner. In 1486, the owner owed 120 florins to the St. Ladislav Hospital. In 1496, the debt was 20 florins. In 1439, the neighbouring houses were owned by Gašpar Ventura and Koloman Peckh (Jankovič 1984b). Find environment Not given. 8

Oral statement from Dr. Klára Füryová from the Archaeological Museum, Bratislava.

234

1 0

5 cm

3

2

Fig. 13. Bratislava. Ventúrska 5, well 2/02. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 13. Bratislava. Ventúrska 5, studna 2/02. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

1.14.1. Well 2/02 Ground plan: circular, top perimeter lined in dry quarry stone Dimensions: internal Ø 178 cm at the top, 160 cm at the bottom, depth 571 cm Fill: three basic fills: (1.) 0–480 cm, turn of the 18th and 19th centuries; (2.) 480–540 cm, glass vessels, kitchen and table pottery from the second and third quarters of the 15th century; (3.) 540–571 cm, late 14th century without glass finds (Lesák 2009b, 13 and 15). Characteristics of the glass series -480 cm – -540 cm: the set only consists of three vessels. Almost a complete krautstrunk has a bowlshaped rim, a trail on the neck, 22 large prunts with pincers pointing upwards on the body (originally 23, Ø 2–2.3 cm) and a trail around the bottom with 23 pincers pointing upwards. It is of colourless glass with a green tinge, with areas of whitish corrosion layer on the surface (rim Ø 7.6 cm, h. 10.5 cm, bottom Ø 6.3 cm, Fig. 13: 1; photo 6). A body fragment without a bottom with a pincered base ring, fragments of the body with three and five prunts and five loose prunts (Ø up to 2.8 x 3.6 cm) that were placed on the cylindrical body in at least six vertical rows have remained of a stangenglas. It was made of clear green glass with a blue tinge, now covered in crumbly brown corrosion layer (bottom and body Ø ca 7 cm, h. over 15 cm, Fig. 13: 2). The bottom section with an in-turned bottom and a foot wound with two rows of a trail have remained of a Bohemia type beaker. The only body fragment has a tiny pearl-shaped prunt. The beaker was of colourless glass, with traces of beige corrosion layer, the

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

trail round the foot is of blue glass (foot Ø 12.5 cm, Fig. 13: 3). Dating: second and third quarters of the 15th century Literature: Lesák 2009b, Figs. 1: 5 and 7 Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition nos. AM/2004/0436–0438

1.15. Ventúrska 7, reg. no. 1266, plot no. 478. NCM–CLHR no. 53/0 Research history 2001: preliminary archaeological research connected with the reconstruction of the building (Lesák 2001; 2002) Location Burgher house in the first quarter of the inner city, part of historical block no. 12 (see 1.13). The house is situated in the west section of the block. Social milieu Archive sources only feature sporadic mentions of the owners of investigated plot 478 and buildings located there from the first half of the 15th century. The layout of the medieval plot was similar to its present dimensions. Find environment Archaeological research in room no. 16 uncovered in the SE section of probe V/2001 feature 12/01. The probe was in the SW corner of the west wing, on the ground floor of the feature, in contact with plot no. 472 at Kapitulská Street 17.

1.15.1. Refuse pit 12/01 Ground plan: circular, top circle of quarry stone on earth Dimensions: internal Ø 200 cm, research was impossible from the depth of -220 cm from the fill surface due to statics defects. Fill: homogenous, dark-brown earth-sand substrate with an admixture of cinders, pieces of mortar and bricks (Lesák 2001; 2002). Characteristics of the glass series A body fragment of a bottle with a body-tubular ring with a barrel-shaped bottom section and a massive bulge immediately above the body. It was made of soda-ash glass, distinctly brown, clear, with fine bubbles. Its dimensions rank the bottle with large specimens (bottom Ø 8.3 cm, internal ring Ø 12.5 cm, h. ca 15 cm). This variant is rare north of the Danube (Fig. 6: 1; photo 1). Analysis: Tab. 3a: A 6.1 Dating: first half of the 13th century Literature: unpublished Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. AM/2004/0435

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

215–264

1.16. Zelená 1, reg. no. 357, plot no. 332, NCM–CLHR no. 242/2 Research history 1989: surface collection in ditches for static probes during the survey of the basement. Detailed archaeological research was not executed (Maruniaková 1991, 65; Mináriková 2000, 136) Location Burgher house in the first quarter of the inner city, part of historical block no. 9 demarcated by Hlavné námestie Square and Panská, Ventúrska and Zelená streets. Social milieu T. Ortvay notes that the house was once called “Burg” for its appearance and that it was considered the oldest in the city (Ortvay 1895, 67). The first written record comes from 1422, giving Gilig Fuetrar as the owner. In the 15th and 16th centuries the house, property of wealthy patricians and merchants, was laden with large sums of money (Jankovič 1984c). Find environment In the ditches two refuse pits were located, containing pottery and glass from the 15th and 16th centuries (Mináriková 2000, 136–138, Figs. 4: 6–14). Static probe K-24 detected in the depth of -160 cm a dry stone wall 40 cm thick. Fragments of two vessels were found in its proximity (Mináriková 2000, 138). Characteristics of the glass series A beaker with snail-like prunts and a plain base ring belongs with large specimens (h. 11.7 cm, bottom Ø 9.8 cm, Mináriková 2000, Fig. 5: 3). Fragments without a neck and bottom ring have survived from a bottle with a body-tubular ring (internal ring Ø 6.3 cm, Mináriková 2000, Fig. 5: 4). The vessels are almost identical, through their shapes, dimensions and “brown” glass, with the pair of vessels from Panská 19–21 (see 1.8.1). Dating: second half of the 13th century (the vessels were originally considered domestic products from the 14th– 15th centuries) Literature: Mináriková 2000, 138, Figs. 5.3 and 4 Depository: temporarily in the MIHP Bratislava, acquisition no. 126

2. Analysis of the finds in terms of typology and glass composition The source base comprises finds of glass from 21 features, chiefly refuse pits and the like some of which were originally constructed for different purposes (wells, ice houses). In chronological terms, the series come from the 13th century, the late 13th and the 14th century; one series comes from the mid-15th century. The most recent series reflects new trends developing in the production and use of glass in the second half of the 15th century and peaking in the first half of the 16th century. The dating of glass is predominantly based on pub-

235

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

a

Photo 1. Ventúrska 7, refuse pit 12/01; a – upper section, b – bottom (Tab. 3a: A 6.1). Photo: Peter Horanský. — Foto 1. Ventúrska 7, jímka 12/01; a – horní část, b – dolní část (Tab. 3a: A 6.1). Foto: Peter Horanský.

215–264

Photo 2. Radničná 1, refuse pit 3/06 (Tab. 4a: A 7.4). Photo: Miloš Strnad. — Foto 2. Radničná 1, jímka 3/06 (Tab. 4a: A 7.4). Foto: Miloš Strnad.

b

236

Photo 3. Radničná 1, refuse pit 3/06 (Tab. 3a: A 9.21). Photo: Miloš Strnad. — Foto 3. Radničná 1, jímka 3/06 (Tab. 3a: A 9.21). Foto: Miloš Strnad.

Photo 4. Ventúrska 3, well I/65. Photo: Peter Horanský. — Foto 4. Ventúrska 3, studna I/65. Foto: Peter Horanský.

Photo 5. Kapitulská 7, refuse pit 4/07. Photo: Branislav Lesák. — Foto 5. Kapitulská 7, jímka 4/07. Foto: Branislav Lesák.

Photo 6. Ventúrska 5, well 2/02. Photo: Branislav Lesák. — Foto 6. Ventúrska 5, studna 2/02. Foto: Branislav Lesák.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

lished reports about excavations rooted in pottery (see part 1). The dating was compared with the typology of glass vessels that did not clash with the chronological determination of the features. Only the dating of the finds from the well at Sedlárska 6 (1.10.1) was based exclusively on glass typology.

2.1. 13th-century glass 13th-century glass comes from refuse pits at Panská 19– 21 (1.8.1, Figs. 6: 2, 3), 3/06 at Radničná 1 (1.9.1, Figs. 7–10), 12/01 at Ventúrska 7 (1.15.1, Fig. 6: 1) and Zelená 1 (1.16 research in a static probe). The only two shapes in these features are bottles with body-tubular rings nad beakers with snail-like prunts, all of them of “brown” glass (with one exception).

2.1.1. Bottles with body-tubular rings With over forty specimens, they dominate the collection (especially thanks to the series from refuse pit 3/06 at Radničná 1) and can be thus considered the most widespread type of table glass in Bratislava. Two variants occur. In the first half of the 13th century a bottle with a barrel-shaped bottom appeared in the refuse pit 12/01 at Ventúrska 7 (1.15.1; Fig. 6: 1; photo 1; Tab. 3a: A 6.1). In the second half of the 13th century bottles with cylindrical bottom sections were widespread, at least thirty specimens come from refuse pit 3 at Radničná 1 (1.9.1; Figs. 9 and 10; photo 3; Tab. 3a: A 9.20, A 9.21, A 9.42, A 9.45, A 10.31, A 10.41) and individual bottles from features at Panská 19–21 and Zelená 1 (Fig. 6: 3 and Mináriková 2000, Fig. 5: 4). The reverberation of bottles made of “brown” glass in the 14th century is confirmed by finds in features 8 and 15 at Radničná 1 (Fig. 6: 5) and in the well at Sedlárska 6 (Fig. 11: 11). An older admixture is a body fragment of the same bottle in the feature from the first half of the 16th century at Panská 16 (Fig. 6: 4). Outside Bratislava, a bottle of “brown” glass has so far been only reported from Trnava, from a feature from the 14th century (Meszárosová 1983, 119–120, 124). These special vessels manufactured simply from a single glass bulb9 are marked by a bulge on a conic neck, a ring approximately in the middle of the body covered with an overlapping “collar”, and a hollow ring by an in-turned bottom. They differ through their dimensions; dominated by medium sizes with diameters of body-tubular rings between 7.0 and 8.5 cm, which is illustrated by finds from refuse pit 3 at Radničná 1 (Tab. 2). Although the purpose of the body-tubular rings remains unclear, efforts to reinforce the walls of the vessels cannot be ruled out as they also feature on tiny vessels with light content weight. The hypothesis that they were used as drinks glass is supported by a mural from 1380 in the Kocelovce church, i.e. from the period when their popularity was already fading (Hannig 2009, Fig. 246,3).

Bulges appear on several bottle variants. The first one is a bottle with ribs without a body-tubular ring, possibly of Byzantine origin. No examples are known from Bratislava. These bottles are recorded in Greece in the 6th–7th centuries (Museum of Byzantine Culture, Athens, inv. nos. BXM 243–246) and they also feature among the products of the more recent glassworks in Corinth10 (Davidson-Weinberg 1975, 135, Fig. 15; Baumgartner — Krueger 1988, 25, Fig. 11). A complete specimen of brown-yellow glass, albeit of unclear origin and with uncertain dating (13th century), is held by the Poldi Pezzoli Museum, Milan (Baumgartner — Krueger 1988, 271, cat. no. 303). Several of these bottles of “brown” soda-ash glass have been uncovered in Moravia, especially in Brno, in the 13th century context (Sedláčková 2006, Figs. 3,5 and 3a top, 2010, Fig. 2: II; Tab. 3b: A 5, A 6, A 8, A 8a, A 38); one specimen dated to the 13th– 14th centuries is known from Prague (Černá /ed./ 1994, 56, cat. no. 29). In Hungary, Katalin H. Gyürky believed that bottles with bulges on the necks from the 13th century evidenced contacts between the Arpád dynasty and Byzantium, albeit without specification of the area of origin. They differ from the finds from Moravia through their glass: they were made of colourless glass with a greenish tinge, now heavily corroded, possibly potassium-ash glass (e.g. Gyürky 1987, 49 and 51, Fig. 9.1). These bottles must have been imported to Buda in large quantities; in the house of (probably) a merchant from the late 13th century, upper sections of 224! bottles were preserved, some deformed by heat. Fragments of bodies and bottom sections show that they were plain and had no rings on the bodies, only base rings (Gyürky 2003b, Figs. 2: 1–3 and 5; 4: 1 and 2).11 Other variants of bottles feature body-tubular rings. Their vast chronological and territorial span can be traced from bottles with spherical bodies, for example, from a Langobard tomb from the late 6th – early 7th century in Cividale del Friuli, northern Italy (Barovier Mentasti /ed./ 1982, 64, cat. no. 32). In the 11th–12th centuries, cylindrical bottles with body-tubular rings appeared in Novogrudok (Gurewitsch — Djanpoladjan — Malewsky 1968, 24, pl. XIII,1), further to the east in Suvar in Volga Region, with Volga Bulgarians and in Dvin, Armenia. They were also used in Central Asia (Valiulina 2005, 49–50, Figs. 20: 1 and 3). A bottle with a pear-shaped body from the 12th – early 13th century probably comes from Iran (Whitehouse 2001, 74, cat. no. 4). Only fragments of upper sections with bulges on the necks from the late 12th and the 13th centuries have been published from northern Italy. Bottles from Ferrara are of “brown” glass and according to analyses, their manufacture corresponds to traditional ancient (Roman, i.e. soda-lime?) glass (Visser Travagli 2000, 268, Fig. 4). In the 13th and 14th centuries they appeared in Cividade del 10

11 9

A surprisingly simple and fast production procedure was demonstrated by William Gudenrath from the Corning Museum of Glass at “Study Days of Venetian Glass” in a Murano glassworks in March 2012.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

215–264

D. Whitehouse 1991: new dating of the glassworks in Corinth on the basis of typological analysis of finds. Dana Rohanová and Hedvika Sedláčková had the opportunity to study both the finds from Buda published by K. H. Gyürky in 1986 and this series, the last to be published by K. H. Gyürky before her death. Recently we received several fragments of glass from Buda for analyses.

237

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Friuli (Barovier Mentasti /ed./ 1982, 64, cat. no. 36; Stiaffini 1991, Fig. II: 10), Pordenone (Zuech 1997, 75, Fig. 14), Trent (Triangi Palace in Via Belenzani from the Trento Museum12) and in Udine (Zuech 1996, 152, Fig. 2: 7, 8) Fragments from Friuli and Trent are of “brown” glass with prominent bulges. A spherical bottle with a body-tubular ring is also reported from Bobovac Castle, seat of Bosnian kings in the 15th century (Anđelić 1975, 173). North of the Alps, these bottles sporadically feature in Strasbourg in layers from the 10th–12th centuries. In the 12th and 13th centuries they appeared in Basel, Zurich (Baumgartner — Krueger 1988, 267, nos. 296 and 297) and at Solothurn Castle (Baumgartner 1995). A rare find from the 13th – early 14th century from Landshut, Bavaria is considered a variant of Bohemian glass (Baumgartner — Krueger 1988, 269, no. 301). Erwin Baumgartner’s and Ingeborg Krueger’s speculation about possible production of these bottles in Bohemia was triggered by numerous finds in the Czech Republic: Český Krumlov, Most, Prague, Staré Mýto and Hradišťko, near Davle (Černá 2000, 54–55), also Cheb and Nymburk (Šebesta 2000, Fig. 1: 1; Cílová et al. 2012a). According to more recent information, the majority of these bottles were made of soda-ash glass, i.e. not in central Europe (Cílová et al. 2012a, 342, Tab. 1). In the German lands, similar bottles of greenish glass called “double-conic” were made between the 13th century and the mid-16th century (Baumgartner — Krueger 1988, 29, Fig. 25). They also exceptionally appeared in Bratislava, as late as around 1500 (Hoššo 2003, Fig. 2: 16). In Moravia, bottles with body-tubular rings represented the largest group of 13th-century vessels (Sedláčková 2006, 195–199). In at least a hundred specimens it was possible to distinguish several variants that differed through their shapes, as well as through the colour and composition of glass. Two variants were limited to the 13th century and their occurrence was probably connected with the arrival of German colonists: apart from analogies in the German lands, this is also confirmed by the glass composition (Sedláčková 2010, Figs. 2: III.1 and 2; analyses Sedláčková 2012, 155, Tab. 2). These variants have not been found in Bratislava. Bottles of “brown” glass with cylindrical bottom sections were the most widespread (Sedláčková 2010, Fig. 2: III.3). Analyzed specimens from Brno were of sodaash glass and their brown shade came from a high content of manganese (Tab. 3b: A 5, A 8a), as did that of previously analyzed bottles from Kulatý kopec, near Žabčice (Černá 1977, 162, cat. no. 1, 166, analysis A1, 2). Bottles from other Moravian locations have either not been analyzed or the results of analyses are not known. In both Moravia and Bratislava, these “brown” bottles were replaced, from the last decades of the 13th century, with more subtle bottles of colourless glass with a greyish tinge. In western Hungary, variants of bottles with cylindrical and barrel-shaped bottom sections counted among 12

Unpublished material from 1967, the study of which was facilitated by Roberta Zuech.

238

215–264

the staple assortment of hollow glass from the 13th century (Gyürky 1986, Tabs. IX and X; 1991, Tabs. 14 and 15). Until the 14th century, they were imported from Italy, and in the 15th and 16th centuries they were made in local glassworks in large quantities, of potassium-ash glass (Gyürky 2003a, 49). Bottles with bulges were also widespread in Lower Austria. In Vienna they possibly appeared in the late 12th century, and in the 13th century came to represent the main type of “brown” glass vessels in towns and castles (Tarcsay 1999, 42–43, nos. 146–149; 2002, Figs. 2.6–19; 2003, 166, note 10; Möllersdorf: Hofer 2000, 438, Figs. 71: B5, B6; Tulln: Tarcsay 2003, 167). Possible local manufacture is indicated by the glassworks in Sternstein near Bad Leonfelden, Upper Austria. Chemical analyses of the glass of “brown” and green glass bottles have shown identical soda-ash composition with a high content of potassium; the colour depended on the melting in the reduction or oxidation atmosphere (Schreiner — Sauter 1994). An open kiln is dated, with a leeway, to the 14th century (Schwanzar 2003, 179, Fig. 2), i.e. the period when the popularity of these bottles was already on the wane. Prunted beakers Prunted beakers were uncovered in the same features as bottles, with the exception of refuse pit 12/01 at Ventúrska 7. Refuse pit 3/06 at Radničná 1 contained at least twenty beakers, one of colourless glass (Figs. 7 and 8). One beaker also came from Panská 19–21 (Fig. 6: 2), Uršulínska 9 (1.12.1) and Zelená 1 (1.16). Fragments of three beakers made a random admixture in more recent features: refuse pit 4/09 in Hlavné námestie 1 (fragment with three prunts of yellow-brown glass), feature 5 at Ventúrska 7/01 (bottom fragment with a pincered base ring of yellow-brown glass), and in layers in room 15, also at Ventúrska 7 (to be published; fragment with one prunt of brown-grey glass). Outside Bratislava, fragments of beakers of “brown” glass have been published from the Nad Mariášom castle near Dobrá Voda Castle (Trnava District) and from the Starý zámok II location, Pezinok (Koóšová — Gregor 2006). Beakers of “brown” glass have cylindrical bodies and tall funnel-shaped rims separated from the body by a wound trail. Where bottom sections are preserved, they have in-turned bottoms with pincered base rings. Only three beakers with plain base rings are known: from Panská 19 (Fig. 6: 2), Radničná 1 (Fig. 7: 3) and from Smilovo hradisko near Prostějov, Moravia (Sedláčková 2012, Abb. 11: 18). The prunts are big, snail-like and coiled. As no complete specimen has been preserved, the number of prunts can be only estimated. The largest body fragment from Radničná featured 29 prunts in five rows, the total was probably 40; another large body fragment had 17 prunts while it might have originally contained 30, with diameters over 2 cm (Figs. 7: 4, 5; photo 2; Tabs. 4a: A 7.4–7.5a). Only one fragment of “brown” glass represents a beaker with pincered prunts in the series (Fig. 8: 14). They are large vessels with contents of 0.5–0.6 l. The contents of three body fragments with preserved profiles

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Beaker Location Radničná 1 feature 3

No.

Edge 얒 cm

Bottle

Bottom 얒 Height cm cm

Fig./Photo

01

6.5–7.0

7: 1

13, 16b

8.0–8.5

8: 13

02

8.5–9.0

7: 2

16c

9.0–9.5

–

12

9.5–10.0

04

10.0–10.5

08 05, 11, 16a

Anal. Tab. 6: A 7.1

Tab. 4a: A 7.2

8: 12

Ring 얒 cm

No.

Fig./Photo

6.0–6.5

9: 20, 23; 10: 42

Tab. 3a: A 9.20, A 9.42

31, 32, 34, 35, 48, 51

7.0–7.5

10: 31, 32, 34, 35, 48, 51

Tab. 3a: A 6.1

22, 30, 36, 37

7.5–8.0

9: 22, 10: 30, 37

21, 24, 26, 33

8.0–8.5

9: 21; Photo 3; 9: 24; 10: 26, 33 9: 40,5

40, 50

9.0–9.5

Tab. 4a: A 7.4

45

10

9: 45

10.5–11.0

7: 8

Tab. 4a: A 7.8

27

9.9 upper section

9: 27

11.0–11.5

7: 5, 8: 11

Tab. 4a: A 7.5, 7.11 25

10.5

–

12.8

38

12

–

41

8.2 bottom

10: 41

29

9.3 bottom

10: 29

11 bottom

10: 28

Radničná 1 feature 8

10.5 upper section

6: 5

Panská 16

9.7

6: 4

8

6: 3

7.5

11: 11

28

Panská 19

12.4

9.3

12

6: 2

11.7

Mináriková 2000, obr. 5: 4

Sedlárska 6 Zelená 1

12.4

9.8

Anal.

20, 23, 42

7: 4; Photo 2

7.3

215–264

Tab. 3a: A 9.21

Tab. 3a: A 9.45

Tab. 3a: A 10.41

Mináriková 2000, obr. 5: 3

Tab. 2. Overview of the dimensions of beakers and bottles of “brown” glass. — Tab. 2. Přehled rozměrů číšek a lahví z „hnědého“ skla.

(Figs. 6: 2; 7: 4 a Mináriková 2000, 138, Fig. 5.3) were determined with the help of the calculated contents of bottles from Braunschweig (Bruckschen 2004, 207–210, Tab. Volumina 3: 1, cat. no. 33). Judging by the dimensions of rims and bodies, some had larger contents (Figs. 7: 5; 8: 10), others had similar ones (Tab. 2). Refuse pit 3/06 at Radničná 1 also yielded two beakers with small coiled prunts. The body fragment of one has a plain base ring. The glass of both is distinctly yellowish but its composition ranks it with “brown” glass (Figs. 7: 2 and 3; Tab. 4a: A 7.2). Small coiled prunts also feature on the upper section of a tiny beaker of colourless glass with a greyish tinge (rim Ø 6.6 cm, body Ø 3.6 cm, Fig. 7: 1; Tab. 6: A 7.1). The manufacture of beakers with hundreds of tiny prunts was highly time-consuming. A complete beaker from Speyer featured 104 prunts, a beaker from Zurich 160 prunts and the one from Basel had as many as 209 prunts (Baumgartner — Krueger 1988, 195, cat. nos. 168 and 170; 197, cat. no. 172). This was probably the reason why production of beakers with big prunts was preferred, and not only in the 13th century. The manufacture of beakers covered in tiny prunts came to an end in the late 13th and early 14th centuries. Beakers with cylindrical bodies and tall funnelshaped rims with snail-like prunts belong with the older basic type of beakers. Their origin is sought in the Near East in the 10th and 11th centuries (Iran: Rademacher 1933, 105–108; Baumgartner — Krueger 1988, 194, no. 166); however, new finds from Italy indicate possible manufacture in Europe as early as the 7th–8th centuries (Castelseprio and Torcello: Mendera 1996, type A 1, 311, Figs. 8.1–9, note 5). In the 12th century this type appeared among the assortment of the older glassworks in Corinth (Davidson-Weinberg 1975, 136, Fig. 16 right),

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

and through Sicily it spread to Italy (Whitehouse 1983, 115 and 116, Fig. 1) and further to transalpine Europe. In Italy, two basic types have been determined: an older type with a cylindrical body and a plain base ring, and a younger type (that appeared in the country in the late 13th century) that was taller, with a slender body and a pincered base ring (Newby 2000, 258, Figs. 1 and 2). In Moravia, a chronological sequence of the types of prunts has been confirmed as well. In the 13th century, only snail-like prunts occurred, on beakers of “brown” glass, possibly on prunted beakers of colourless and blue glass. There were also several beakers of colourless glass with tiny coiled prunts (Sedláčková 2010, Figs. 2: IV.1.1, IV.2.1 and IV.1.3). Beakers of colourless (greyish) glass with a smaller number of pincered prunts only appeared in the late 13th century. At the same time, the whole concept of beaker shapes changed: bodies became barrel-shaped, rims grew lower and bowl-shaped (Sedláčková 2010, Fig. 2: IV.1.2). No specimens of “brown” glass with pincered prunts are known from Moravia. Outside Moravia and now also Bratislava, beakers of “brown” glass with snail-like prunts are not common. One specimen is reported from Vienna (Tarcsay 1999, cat. no. 10/F58, Fig. 14), and one beaker probably comes from Prague (Černá /ed./ 1994, cat. no. 4). Vessels of “brown” glass are chronologically demarcated by the 13th century, and in terms of territory by a relatively small area of the central Danubian Basin. Surprisingly, these types of beakers were also found in the grave mounds from the 13th–14th century near Novorosijsk at the Crimean Peninsula (Whitehouse 2010, 149 and 150, nos. 46 and 47). The question of their origin was unsuccessfully addressed in relation to Moravian finds; concrete results

239

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Sample/method

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

Na2O MgO

A 6.1 XRF

Venturska 7, rp. 12/01, Fig. 6: 1

Street/rp./Figure

MnO Fe2O3 P2O5

67.9

3.5

3.1

1.7

17.9

1.3

1.3

1.5

A 9.20 SEM/EDS

Radničná 1, rp. 3/06, Fig. 9: 20

65.5

2.1

9.0

12.7

4.9

2.8

1.2

A 9.21 SEM/EDS

Radničná 1, rp. 3/06, Fig. 9: 21

68.8

2.1

6.1

3.8

12.0

2.8

A 9.42 SEM/EDS

Radničná 1, rp. 3/06, Fig. 9: 42

64.3

2.2

7.8

6.2

9.6

A 9.45 XRF

Radničná 1, rp. 3/06, Fig. 9: 45

59.2

2.9

12.3

3.2

A 10.31 XRF

Radničná 1, rp. 3/06, Fig. 10: 31

63.3

2.7

7.3

A 10.41 SEM/EDS

Radničná 1, rp. 3/06, Fig. 10: 41

62.8

2.6

9.2

215–264

TiO2

BaO

SO3

Cl

SrO

Minor. oxides [wt% ]

0.3

0.3

0.05

n.d.

1.2

n.d.

Cr2O3: 0.02, ZrO2: 0.02

*0.2

0.8

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

3.0

*0.9

0.6

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

4.2

3.4

*0.7

1.5

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

11.3

4.1

3.7

1.1

1.0

0.1

0.05

0.1

0.7

0.1

CuO: 0.01, ZnO: 0.02, ZrO2: 0.02

4.2

13.3

2.5

3.7

1.2

0.5

0.2

0.14

0.1

0.8

0.06

ZnO: 0.01, ZrO2: 0.02

4.3

9.8

5.2

3.5

*0.8

1.7

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

Tab. 3a. Bottles with body-tubular ring made from brown glass from Bratislava, streets: Radničná 1, rp. 3/06 and Ventúrska 7 [wt%]; * FeO, n.d. – not detected. — Tab. 3a. Lahve s vnitřním prstencem z hnědého skla z Bratislavy, ulice: Radničná 1, odpadní jímka 3/06 a Ventúrska 7 [hm%].

Sample

Street/rp.

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

Na2O

MgO

MnO

Fe2O3

Cl

Rašínova 6, rp. 515

65.2

2.7

12.1

2.7

6.9

2.5

2.0

0.6

1.3

Müller forthcoming, Tab. 1, Ra6515-1

A 8a

nám. Svobody 17, rp. 539

59.7

3.2

8.6

2.5

17.6

2.0

3.7

1.5

0.8

Müller forthcoming, Tab. 1, DPL539-06

A5

Kozí plot 54, rp. 10

57.2

3.7

9.9

2.2

17.4

2.0

4.2

2.2

0.9

Müller forthcoming, Tab. 1, Ko10-1

A6

Rašínova 6, rp. 550

72.9

3.5

3.7

2.3

11.7

2.0

2.1

1.6

1.8

Müller forthcoming, Tab. 1, Me22-21

A 38

Rašínova 6, rp. 557

69.5

1.8

12.5

3.1

10.3

3.3

0.9

0.5

1.1

Müller forthcoming, Tab. 1, Ra6515-1

A8

Issue

Tab. 3b. Bottles with body-tubular ring made from brown glass from Brno, measured by K. Müller, μXRF [wt%]. — Tab. 3b. Lahve s vnitřním prstencem z hnědého skla z Brna, měřeno: K. Müller, μXRF [hm%].

Sample

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

Na2O

MgO

MnO

Fe2O3

P2O5

TiO2

SO3

Cl

1a

64.2

2.8

13.4

2.2

11.3

2.7

1.5

0.5

0.2

0.1

0.3

0.8

2

74.1

0.5

7.5

1.3

15.0

0.8

0.4

0.2

0

0

0

0.2

3a

64.1

2.8

13.5

2.3

11.2

2.6

1.5

0.5

0.3

0.1

0.4

0.8

4

65.2

3.3

10.9

3.4

8.2

2.9

3.3

0.7

0.7

0.2

0.4

1.0

5

62.6

2.6

10.9

11.4

7.8

1.9

1.2

0.4

0.4

0.1

0.3

0.6

6

66.6

2.4

12.0

2.4

9.7

3.1

2.4

0.1

0.3

0.2

0.2

0.6

7

66.3

2.0

12.4

2.5

10.1

2.9

2.1

0.8

0.3

0

0.2

0.6

8

67.3

2.6

14.5

3.3

7.1

1.8

1.5

0.9

0.1

0.1

0.1

0.8

9

64.0

2.9

10.6

6.8

7.4

3.2

2.0

0.7

1.7

0

0.1

0.7

were only brought by the assessment of analyses of new finds from Bratislava and unpublished ones from Brno, as well as published finds from Nymburk. Vessels of “brown” glass, bottles with body-tubular rings (Tab. 3a) and beakers (Tab. 4a), were made of ash that contained, apart from sodium, also calcium and a small amount of potassium (soda-ash glass). Contents of P2O5, BaO and MgO in all glass samples also confirm the use of ash. One of the sources of soda ash was the Levant area in the eastern Mediterranean from where it was imported to south Europe; it was characterized by the content of Zn (48 μg.g-1) (Cagno et al. 2010). Trace amounts of zinc have been detected with all analyzed samples of “brown” glass (XRF). A trace amount of Ti points toward the use of sand. Ti and Zr are found, for example, in sand from Tuscany (Cagno — Jenssens — Mendera 2008). These trace elements are also contained in the analyzed “brown” glass. The substantial majority of the glass samples contained about 10–13 hm% of Na2O, but there are also samples with 17 hm% of Na2O. Two samples with this high content of Na2O and also

240

Tab. 3c. Brown bottles with body-tubular ring from Nymburk, SEM/EDS [wt%]; Cílová 2012a. — Tab. 3c. Lahve s vnitřním prstencem z hnědého skla z Nymburku, SEM/EDS [hm%]; Cílová 2012a.

SiO2 and with a low content of K2O are similar to cristallo glass – (Tab. 3a: A 6.1) Bratislava and bottle no. 2 from Nymburk (Tab. 3c: sample 2), which is rather surprising owing to the dating of the glass to the 13th century. Glass from Bratislava has the proportion of Na2O/CaO higher than 1 (ca 1.5), while glass from Nymburk about 0.8. Two samples had a higher content of K2O (ca 12 hm%); this glass counts among alkali mixed glass. The composition of soda ash varies, so even vessels with a high content of K2O can be considered products of south-European provenance (Tie et al. 2006). The “brown” colour of the analyzed samples is caused by the high content of manganese (Mn).13 It is interesting to note that “brown” glass from both Bratislava and Brno (Tabs. 3a, 3b; 4a, 4b) contained, apart from a high content of MnO, also a higher content of Fe2O3 (0.6–1.4) than soda-ash glass (Tab. 6 and 3c). With the majority of samples, the proportion of MnO/Fe2O3 is around 3. It appears that in glass from Bratislava and Brno, the brown colour was not only caused by the use of pyrolusite (MnO2) but also by a raw material that contained

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Sample

Picture

215–264

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

Na2O

MgO

MnO

Fe2O3

P2O5

TiO2

BaO

SO3

Cl

SrO

A 7.2

Fig. 7: 2

64.3

2.6

11.0

3.2

11.3

2.9

2.4

0.9

0.4

0.17

0.05

0.1

0.7

0.08

Minorite oxide

A 7.4

Fig. 7: 4

61.6

2.7

13.0

2.4

12.2

3.1

3.0

0.6

0.2

0.1

0.07

0.1

0.7

0.1

ZrO2: 0.02

ZnO: 0.01, ZrO2: 0.03

A 7.4a

non

61.9

2.4

8.2

6.6

12.4

2.2

3.7

1.0

0.4

0.1

0.08

0.1

0.7

0.15

CuO: 0.01, ZnO: 0.02, ZrO2: 0.01

A 7.4b

non

64.6

2.6

10.8

3.1

11.2

2.9

2.4

0.8

0.4

0.17

0.05

0.1

0.7

0.08

CuO: 0.01, ZnO: 0.01, ZrO2: 0.02 ZnO: 0.02

A 7.5

Fig. 7: 5

62.6

3.14

8.0

3.5

12.7

3.2

3.4

1.4

0.8

0.17

0.15

0.1

0.8

0.06

A 7.5a

non

61.5

3.2

9.1

5.4

10.5

3.7

2.8

1.4

1.0

0.15

0.12

0.2

0.7

0.08

ZnO: 0.03, ZrO2: 0.01

A 7.8

Fig. 7: 8

65.5

2.2

6.3

5.4

13.6

1.6

2.7

1.0

0.3

0.4

0.05

0.1

0.9

0.09

ZrO2: 0.01

A 7.11

Fig. 8: 11

59.7

2.9

9.8

6.4

10.4

3.6

4.0

1.0

1.1

0.14

0.09

0.1

0.7

0.06

CuO: 0.01, ZrO2: 0.01

Tab. 4a. Beakers made from brown glass from Bratislava, street: Radničná 1, rp. 3/07, XRF [wt%]. — Tab. 4a. Číšky z hnědého skla z Bratislavy, ulice: Radničná 1, odpadní jímka 3/07, RTF [hm%].

Sample

SiO2 Al2O3 CaO

K2O Na2O MgO MnO Fe2O3

Cl

SrO

A1

Brno, Kobližná

Town/street

61.1

2.9

1.6

0.1

A2

Brno, Rašínova 6, rp. 515

A3

Brno, Mečová 2, rp. 4

A4

Bratislava, Radničná 1, rp. 3/06

2.4

14.2

6.0

63.5

2.9

13.3

2.6

62.5

2.2

11.3

4.0

69.5

2.9

6.7

5.9

10.3

Issue Müller forthcoming, Tab. 1: Kob-1

4.2

4.2

1.4

7.2

2.2

2.3

0.7

1.0

0.1

Müller forthcoming, Tab. 1: Ra6515-3

13.2

2.0

3.7

1.1

0.8

0.1

Müller forthcoming, Tab. 1: Me24-094

2.0

2.9

1.2

1.6

0.1

Müller forthcoming, Tab. 1

Tab. 4b. Beakers from Brno and Bratislava [wt%], measured by K. Müller, μXRF. — Tab. 4b. Číšky z hnědého skla z Bratislavy a Brna [wt%], měřeno: K. Müller, μXRF [hm%].

both mentioned oxides. Considering the two oxides in a single raw material, the answer might be a mixture of clay minerals from Umbria, Tuscany (Italy)14 or from locations where iron ore is mined. In conclusion, it can be said that the basic composition of glass from Bratislava and Brno (the content of alkali substances) is close to so-called common glass and vitrum blanchum glass. Unlike glass from Nymburk, glass from Bratislava and Brno also contains more MnO and Fe2O3. Bottles with body-tubular rings from Nymburk have a higher content of MnO, but the content of Fe2O3 is closer to common glass. The diagrams of the proportions of Na2O/CaO and MnO/Fe2O3 (diagrams 1 and 2) show that the composition of the analyzed glass from Bratislava and Brno is closer to vitrum blanchum and common glass, and that the glass comes from production sources different from those of Nymburk glass. Chemical analyses have also shown that except two specimens, bottles with body-tubular rings and prunted beakers from Bratislava, Radničná 1 obviously came from a single source (diagrams 1 and 2). Glass in the late 13th century and in the 14th century This period saw a profound change: from the late 13th century, vessels of colourless glass known as vitrum 13

The typical brown shade could not have been achieved without a content of iron (Fe) These two polyvalent elements are connected with oxidation-reduction balance of Mn2+ + Fe3+ Mn3+ + Fe2+. FeO causes the reduction of colouring ions of Mn3+, ions of Mn2+ are produced. The result is a typical brown shade that was once used to achieve yellow to red-brown colour. To increase the colour intensity, glass is always melted in the oxidation process. The higher the proportion of MnO2: Fe2O3 in the body (up to 5:1), the browner the shade (Kocík — Nebřenský — Fanderlík 1978). 14 Our thanks for the information go to S. Švarcová and D. Hradil from the Institute of Inorganic Chemistry of the Science Academy of the CR, March 2014.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

blanchum appeared in Bratislava, most of them with a greyish tinge. After 1280 these vessels started to be manufactured in large volumes in Murano glassworks where production moved from Venice. Trade in glass, also from other glassmaking regions in Italy, led through Venice, and glass of a unified style exported from there to most European regions was thus referred to as “Venetian” glass. It is found on the coasts of Croatia, in Slovenia and Serbia, in Hungary and Slovakia, in Upper and Lower Austria, Bohemia and Moravia, and in smaller amounts also in Silesia, in south-western Germany/Switzerland, Hanseatic cities and ports in northern Germany, in Scandinavia, the Near East, and even in China. The second group of glass in Bratislava (still small then) comprised heavily corroded potassium-ash glass. Several bottles, beakers and window panes were made of this glass. Two major Bratislava glass series from a refuse pit in Františkánske námestie 7 (Figs. 2: 1–17) and a refuse pit at Kapitulská 7 used by the Order of St. Clare convent (Figs. 4 and 5) are dated to the late 13th century – mid-14th century. The series also include vessels from Uršulínska 6 (1.11.1) and an older part of glass from the well at Sedlárska 6 (Figs. 11 and 12). In terms of typology, the series from Hlavné námestie 4 (1.4.1) and some of the finds from Hlavné námestie 2 (1.3.1) would belong here as well. At first glance, the finds are typified, in contrast to the previous period, by a large variety of shapes, including luxury glass such as Venetian beakers decorated with enamel, “Mečová” type ewers and “Nuremberg” type bottles. Four series from Hlavné námestie, no. 1 (Fig. 3), no. 2 (1.3), possibly no. 4 (1.4) and the Hlavné námestie Square area (Figs. 6: 6–8), and a series from Ventúrska 3

241

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

5

19

17

4

MnO [wt%]

15 Na2O [wt%]

215–264

13

3

2

11 1

9 0

7 2

4

6

8

10

12

0

0,5

1

14

1,5

F2O3 [wt%]

CaO [wt%] Common glass

Bratislava prunt beaker

Vitrum Blanchum

Bratislava bottle

Cristallo

Common glass

Bratislava prunt beaker

Vitrum Blanchum

Bratislava bottle

Cristallo

Diagram 1. Weight proportion of Na2O/CaO in brown glass compared to CG, VB and C glass, measured by XRF [CG, VB and C, n = 6; Verità 2014]. — Graf 1. Hmotností poměr Na2O/CaO v hnědých sklech ve srovnání se skly CG, VB a C, měřeno XRF [CG, VB and C, n = 6; Verità 2014].

Diagram 2. Weight proportion of MnO/Fe2O3 in brown glass compared to CG, VB and C glass, measured by XRF [CG, VB and C; Verità 2014]. — Graf 2. Hmotnostní poměr MnO/Fe2O3 v hnědých sklech ve srovnání se skly CG, VB a C, měřeno XRF [CG, VB and C; Verità 2014].

– Academia Istropolitana (photo 4) come from the second half of the 14th century. In contrast to the older series from the 14th century, there are considerably fewer shapes. All series comprised prunted beakers, predominantly accompanied by bottles with body-tubular rings; vessels of other types occurred sporadically.

tained a fragment with part of a bird’s chest with white, red and blue enamel (Fig. 8: 52; photo 7), and a fragment with leaf-work of white enamel was on a fragment from refuse pit 7 (photo 8).

Beakers Venetian production of this period in the European context is best characterized by beakers decorated with colour enamels. In Bratislava, these beakers are represented by four specimens: two large body fragments from the well in Františkánske námestie 7 and two fragments from refuse pits at Radničná 1. Almost complete chalice-shaped beakers differ through their shapes and dimensions (Figs. 2: 1, 2; photos 9 and 10). The main motifs are separated, below rims and above bottoms, by clusters of horizontal lines. The first beaker featured two lionesses, the second two figures of mythical unicorns? (judging by a “horn” over the front part of the complete animal’s head). The space between the motifs on both beakers was filled with plants with three-pointed flowers. The decoration was on both sides, in enamel. White contours of figures and colour horizontal lines above bottoms and below rims were on the outside. For the colouring of the bodies and leaves (with the unicorns), only two colours were used on the inside, red and blue. The beaker with lionesses contained enamels in yellow, red, blue and green; the yellow (on the legs) was applied on the outside. Fragments of another two beakers were excavated at Radničná 1: a daub “lid” closing refuse pit 3/06 con-

242

It is known that these beakers were made in Murano/Venice in 1280 – ca 1350. They were probably intended for import as only scarce finds come from Italy, despite the fact that these beakers were widespread in the major part of Europe. Over a thousand finds are known from Germany, and they have also been unearthed in Scandinavian trade centres, in the Baltic regions and England; individual specimens come from Russia, but there have been no finds in Spain and France (Krueger 2003). Older finds have been published from Tyrol castles and Innsbruck (Stadler — Reitmaier 2003, 200, Figs. 7: 1–11), more recent finds come from Portugal (Medici 2008). Finds from Bohemia include fragments from Křivoklát Castle and several specimens from Prague (Černá — Podliska 2008; Černá et al. 2012). Finds closest to Bratislava come from Gaiselberg Castle, Lower Austria (Felgenhauer-Schmiedt 1991, 12 and 13, cat. no. 2.2.1, Tab. 2 top left and 5: 3, 4); no finds have been reported from Vienna. In western Hungary, beakers with colour enamels are reported from Buda (Gyürky 1986, Tab. XXIV: 3), Mende-Leányvár (Gyürky 1991, Tab. 61: 1, 1a) and Visegrád (Koller — Polgár 2010, 47 and 48). In Moravia, two previously known fragments from Olomouc (Sedláčková 2000; 2006, 202, Fig. 4b) have recently been supplemented by two fragments from Opava (Sedláčková 2011, 769, Fig. 171 and unpublished find from NPÚ Ostrava, Opava subsidiary, inv. no. 45/10 - 02118/3). No specimens have been unearthed in Brno.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Photo 7. Radničná 1, refuse pit 3/06. Photo: Branislav Lesák. — Foto 7. Radničná 1, jímka 3/06. Foto: Branislav Lesák.

Photo 8. Radničná 1, refuse pit 7/06. Photo: Branislav Lesák. — Foto 8. Radničná 1, jímka 7/06. Foto: Branislav Lesák.

The image of a bird (pelican?) on a beaker from Radničná 1 from the lid of refuse pit 3/06 belongs with relatively common motifs. It features, for example, on a fragment from Olomouc and on an unpublished fragment from Opava. Lionesses probably featured on beakers from Bruges and Alt-Büron Castle in the

Luzern canton; however, only parts of legs have been preserved (Baumgartner — Krueger 1988, 144 and 145, cat. nos. 95 and 96). A representation closest to the unicorns? is that of capricorns on a beaker from Vorderer Wartenberg Castle in the Baselland canton (Baumgartner — Krueger 1988, 143, cat. no. 93).

Photo 9. Františkánske námestie 7, refuse pit 6/00. Photo: Peter Horanský. — Foto 9. Františkánske námestie 7, jímka 6/00. Foto: Peter Horanský.

Photo 10. Františkánske námestie 7, refuse pit 6/00. Photo: Peter Horanský. — Foto 10. Františkánske námestie 7, jímka 6/00. Foto: Peter Horanský.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

243

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Photo 11. Františkánske námestie 7, refuse pit 6/00. Photo: Peter Horanský. — Foto 11. Františkánske námestie 7, jímka 6/00. Foto: Peter Horanský.

and tall, funnel-shaped rims, and chiefly feature coiled prunts. Beakers with barrel-shaped bodies, with low rims and pincered prunts, are scarce (Fig. 2: 7). There was also a rare beaker with prunts and a tall plain rim (Fig. 6: 7; Sedláčková 2010, Fig. 3: IV.1.7).

Islamic beakers associated with the highest social strata were rarer in Europe than Venetian beakers (Steppuhn 1996). Judging by its yellow, thick-walled glass (2.5 mm), a fragment from the well at Sedlárska 6 might come from an Islamic beaker (1.10; Fig. 12: 2). No decoration has been preserved on it, not even in a negative imprint, and determination is thus uncertain. The closest finds of Islamic glass come from Znojmo and Brno. The well in Horní náměstí 6 in Znojmo contained fragments of a table bottle with Arabic inscriptions and medallions (M Znojmo, inv. no. A 31472/7081); in Brno, previously published beakers and a bottle from Mečová 2 and Dominikánské náměstí (Sedláčková 2006, Figs. 4a, 8: 1 and 8a) can be supplemented with the fragment of a beaker rim from excavations in the nearby Panenská Street (MuMB inv. no. 447 987). The other fragments of a decorated Islamic beaker come from Benevár. Katalina H. Gyürky links it, together with a fragment of the Hedwig beaker from Buda, to the crusade of the Arpád dynasty king Andrew II in 1217 (Gyürky 1991, 77, Tab. 68). Further fragments of Islamic glass come from Buda and Visegrád (Törteneti Müzeum inv. no. 52 645 and Gyürky 1991, Tab. 57: 1).

Simple conic beakers, plain or with optic decoration, usually with a blue trail in the rim, were only found in features from the first half of the 14th century: in the well in Františkánske námestie 7 (1.1.1; Figs. 2: 8–13) and in the refuse pit at Kapitulská 7 (1.6.1; Figs. 5: 8–15). These beakers were cheap items mass-produced in Italy in the 14th–16th centuries and exported to central and western Europe. This was enabled by the technique of blowing into moulds with relief decoration; the vessels were thus cheap but decorated (Mendera 2002, 274 and 278). There were countless patterns: roundels of different shapes and sizes, herringbone, vertical and diagonal ribs, etc. There were beakers of colourless, thinwalled glass with marvered blue trailing in the rims, and beakers of thicker glass with a greyish tinge, without trailing. Bratislava refuse pits have yielded beakers with blue trails in the rims, both decorated and plain (Figs. 2: 8 and 10; 5: 12 and 13).

The more common prunted beakers occurred in Bratislava throughout the 14th century. They were of colourless glass (with a greyish tinge, exceptionally with a greenish one). They are known from nine features, and Table 5 shows that unlike 13th-century beakers they were rather small (rim Ø 5.6–7.4, exceptionally ca 8 cm). The largest group, 11 beakers, comes from a refuse pit in Hlavné námestie 1, at least five beakers were in Františkánske námestie 7, three at Kapitulská 7 and at least four in refuse pit I/65 at Ventúrska 3, and one in the Hlavné námestie area. The plentiful series from the well at Sedlárska 6 only contained fragments of a single beaker. The beakers have cylindrical bodies

Scheuer cups are represented by one example with optic ribs from the Hlavné námestie area (Fig. 6: 8), one or two specimens from Hlavné námestie 4 (Mináriková 2000, 133 and 135, Figs. 3: 10, 14 and 15), and probably six from the well at Sedlárska 6 (Figs. 12: 3–8). The vessels with cylindrical or slightly conic necks and arched bodies have strap handles. Vertical or diagonal mould-blown ribs feature on products of thin-walled colourless glass and have blue trailing in the rims. Prominent mould-blown ribs feature on vessels of thickwalled greyish glass, usually without trailing in the rims. Mould-blown ribs only appear on a small cup from Sedlárska 6 (Fig. 12: 5; photo 16) and fragments from

244

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Prunted beakers Location

Edge 얒 얒 Bottom Height cm

cm

cm

Bottles with body-tubular rings Ring 얒

Fig./Photo

cm

2: 3

I.1.1. Frant. nám. 6–7

Fig./Photo

215–264

Table bottles Type

Fig./Photo

Dat. st

5.0/4.0

2: 16

1 half of the 14th cent.

6.5

3: 12–16

2nd half of the 14th cent.

2: 4 2: 5 2: 7 2: 8 I.2.1. Hlavné nám. 1

3: 1

6.6

5.1

7.7

7.1

5.6

7.8

3: 2

ca 5.6

5

7.1

3: 3 3: 4

ca 7.4

3: 5

5.5

3: 6

6.6

3: 7 3: 8

4.4 3.8

3: 9

5.4

3: 10

I.3.1. Hlavné nám. 2 I.4.1. Hlavné nám. 4

6.3-7.7

I.5.1. Hlavné nám. area I.6.1 Kapitulská 7

?

Hoššo 1997a, Fig. 3: 1, 6

2nd half of the 14th cent.

Mináriková 2000, Fig. 3: 1–8

?

Mináriková 2000, Fig. 3: 11–13

14th cent.

6: 7

6.0/5.0–7.8/6.8

6: 6

14th cent. 1st half of the 14th cent.

ca 8

7.4

8.8

5: 1

6.2/4.6

4: 5

Nuremberg

6.1

4.7

7.7

5: 2

7.5/5.8

4: 6

Bottom sections unidentified

4: 2

5: 3

Upper section

4: 7

plain

4: 3

Upper section

4: 8; Photo 5

Blue handles

4: 4; Photo 13

6.5/5.5

11: 12

„Mečová“ ewer

11: 1

Upper section

11: 13

Nuremberg

11: 2; Photo 17

Nuremberg

11: 3

Nuremberg

11: 4

12: 1

I.12.1. Sedlárska 6

Musilová — Štassel 1988, 64, Fig. 4: 9

I.13.1 Uršulínska 6 I.15.1. Ventúrska 3

Hoššo 1997a, Fig. 3: 1–8

8.1

4.5

10

5.2

10.2

Photo 4

?

Baxa — Ferus 1991, Fig. 68 left

4: 1

Nuremberg

11: 5

Nuremberg

12: 8

Bottom sections unidentified

11: 6–10

1st half of the 14th cent.

14th cent. 2nd half of the 14th cent.

Tab. 5. Overview of prunted beakers, bottles with body-tubular rings and table bottles from the late 13th and 14th centuries. — Tab. 5. Přehled číšek s nálepy, lahví s vnitřním prstencem a stolních lahví ze závěru 13. a 14. století.

Hlavné námestie 4, the other vessels are decorated with fine optic ribs. The shape models for these specific vessels are sought in Siberia. In the 8th and 9th centuries, similar shapes occurred with steppe nations, and later mainly on the territory of today’s Turkey, Iran and the neighbouring areas from where they probably made their way to medieval Europe where they served ceremonial purposes on both secular and religious occasions (Tarcsay 1997). Their occurrence in a broad belt along the Danube corresponds with the spreading of other important shapes such as “Mečová” type ewers and “Nuremberg” type bottles (Sedláčková 2005; Janovíčková — Sedláčková 2008). There were also ceramic (stoneware), wooden and silver cups. They were predominantly used until the late 14th century and then reappeared in the first half of the 16th

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

century (Baumgartner — Krueger 1988, 231–236). More recent cups with hook-shaped handles are not known from Bratislava. Františkánske námestie 7 yielded a relatively rare shape, a beaker with a hollow base ring and a plain cylindrical cup (1.1.1; Fig. 2: 14). This ancient shape is reported from layers from the 12th century onwards in Italy, for example, in Poggibonsi, near Genoa (Mendera 1996, Type A2, 311 and 312, notes 6–9). Sporadic examples come from Brno and Kutná Hora, and probably also from Hradec Králové (Sedláčková 2010, Fig. 3: IV.3.3; Lehečková 1975, 476, cat. no. 134, Fig. 6). Another precious shape, a bowl with ribs, has so far been only documented in Brno and Pordenone, northern Italy (Sedláčková 2006, Figs. 4: 14 and 4c; Zuech 1997, Fig. 18). A fragment comes from the well in Sedlárska Street;

245

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

it is of colourless glass with a greyish tinge (rim Ø 14 cm, Fig. 12: 9). Its rendering and dimensions are remarkably close to the Brno specimens. Table bottles In the period when Bratislava was supplied with glass from Murano, table bottles illustrated the high dining culture in the households of rich merchants and the patriciate. Carafes and bottles with body-tubular rings feature in all series from the late 13th century and the 14th century. The best-known table bottles are called “Nuremberg” bottles, according to the first published finds (Baumgartner — Krueger 1988, 276 and 277, cat. nos. 308 and 309). Fragments of typical necks with bulges and funnel-shaped rims with blue trailing and decoration of blue and colourless glass on the bottom sections of the necks are recorded in Hlavné námestie 4 (Mináriková 2000, 133, Fig. 3: 9), two specimens were in the well at Sedlárska 6 (Figs. 11: 2 and 3; photo 17; Tab. 6: A 11.2). The well contained body fragments of another two bottles with ribs (Figs. 11: 4 and 5) and a neck with a handle from the related “Mečová” type ewer (Fig. 11: 1; Tab. 6: A 11.1; Černá /ed./ 1994, cat. no. 32, the first find to be published). In all probability, a fragment of a bottom section with optic ribs from Kapitulská 7 comes from a “Nuremberg” bottle (Fig. 4: 1). Other fragments of table bottles cannot be typologically classified as mainly bottom sections with tall feet or hollow base rings have been preserved (Kapitulská 7: Figs. 4: 2 and 3; Sedlárska 6: Figs. 11: 7–10; Hlavné námestie 2: Hoššo 1997a, Fig. 3: 10). All of them were of exceptionally thin-walled and completely colourless glass. A bottom section of a small bottle from Kapitulská 7 is worthy of note: it has two handles of colourless glass and two of blue glass between the body and foot (Fig. 4: 4; photo 13). The bottle might have served as an aquamanile, and although no analogies are known, its colourless glass and colour scheme correspond to Venetian products. “Mečová” type ewers and “Nuremberg” type bottles frequently occur together in a broad belt along the Danube, among the highest social strata. They come from royal (Prague Castle) and aristocratic (Gaiselberg) seats and houses of wealthy burghers (Bratislava). They were probably specially produced for these elites and distributed together with other luxury vessels such as cups (Janovíčková — Sedláčková 2008). Bottles with body-tubular rings, in this period made of colourless glass and with a finer rendering, possibly represented another drinks vessel shape. In the series from Kapitulská 7 and Sedlárska 6, they were alongside table bottles – carafes (Figs. 4: 2–8; photo 5 and Figs. 11: 12, 13), while other series only features bottles: one was at Františkánska 7 (Fig. 2: 16), at least five in Hlavné námestie 1 (Old Town Hall) (Figs. 3: 12–16) and at least four bottles (Fig. 6: 6) in the Hlavné námestie area (1.5). Where body sections have been preserved, they represent the variant with a cylindrical bottom section, and their occurrence is limited to the 14th century. The less-frequent variant with a barrel-shaped bottom section covered a longer chronological period. The

246

215–264

body fragment from Uršulínska 6 is dated to the 13th– 14th century (1.13.1), a specimen from the 14th–15th century comes from Bratislava Castle (Maruniaková 1989, 297 and 298, Fig. 1: c) and a body fragment from feature 4 at Ventúrska 7 probably comes from the first half of the 16th century. They are of colourless soda-ash glass, as confirmed by two analyses (Tab. 6: A 21.14).15 Other bottles rank with utility glass. Fragments of small bottles from Kapitulská 7 and Sedlárska 6 differ from the rest through the light blue-green shade of the clear and extremely thin-walled soda-ash glass. Body fragments of upper and bottom sections have survived of these bottles, in two cases with optic ribs (Figs. 4: 10, 11 and 13; 11: 14 and 15; photo 14; Tab. 6: A 4.13). The series of bottles from Kapitulská 7 is supplemented by a conic neck with a horizontally protruding rim of completely colourless glass (Fig. 4: 9) and fragments of potassium-ash glass. Their original light-green glass is covered in a thick layer of brown-grey crumbly corrosion. A slender neck with a cut-off rim has survived from the smaller bottle, and a bottom from the larger one (Figs. 4: 12 and 14; Tab. 7: A 4.14); crumbling fragments come from a large bottle with probably a pear-shaped body. The opinion that small and larger bottles of soda and potassium-ash glass were part of monastery pharmaceutical equipment is supported by a body fragment of an alembic of light-green, soda-ash glass (Fig. 4: 15; photo 15; Tab. 6: A 4.15). Judging by the dating of the end of the refuse pit use to the mid-14th century at the latest, it is the oldest glass object of this function in central Europe; the second oldest alembic from Buda is placed in 1375–1441 (Gyürky 1982, 204–208, Figs. 13: 13, 21 and 22). Fragments of vessels of heavily corroded potassiumash glass are not completely exceptional in the series from the first half of the 14th century. The series from Kapitulská 7 contained, apart from the mentioned bottles, also a beaker (fragment of a rim, Fig. 5: 4). Necks of two bottles come from Hlavné námestie 4 (Mináriková 2000, Figs. 3: 16 and 17), while the bottoms of two beakers wound with trails from Hlavné námestie 2 might date from the second half of the 14th century (Hoššo 1997b, Figs. 3: 9 and 13). Window glass occurs sporadically before the end of the 14th century. Two tiny fragments of window panes of completely corroded glass come from Kapitulská 7, and a crescent-shaped filling from a pane of clear colourless glass is from Františkánska 7 (Fig. 2: 17). The chemical composition of clear soda-ash glass from the 13th and 14th centuries of Italian provenance is very similar to “brown” glass mentioned above. Analyses of selected samples (Tab. 6) have shown that it is a type of glass close to vitrum blanchum and common glass, and the analyzed vessels were probably made of soda ash coming from a single source. Glass from BrnoPetrov (Tab. 6: A 34) is close to them in its typology, and partially also chemically. The chemical composition of 15

Body fragment from Ventúrska 7, feature 4 will be discussed in the second part of this article.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Photo 14. Kapitulská 7, refuse pit 4/07 (Tab. 6: A 4.13). Photo: Branislav Lesák. — Foto 14. Kapitulská 7, jímka 4/07 (Tab. 6: A 4.13). Foto: Branislav Lesák.

Photo 12. Františkánske nám. 7, refuse pit 6/00. Photo: Peter Horanský. — Foto 12. Františkánske nám. 7, jímka 6/00. Foto: Peter Horanský.

Photo 15. Kapitulská 7, refuse pit 4/07 (Tab. 6: A 4.15). Photo: Branislav Lesák. — Foto 15. Kapitulská 7, jímka 4/07 (Tab. 6: A 4.15). Foto: Branislav Lesák.

Photo 13. Kapitulská 7, refuse pit 4/07. Photo: Branislav Lesák. — Foto 13. Kapitulská 7, jímka 4/07. Foto: Branislav Lesák.

the analyzed glass samples and their relation to vitrum blanchum and common glass is obvious from diagrams 3 and 4. They show the proportions of Na2O/CaO and

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

MgO/Fe2O3 that document the affinity with vitrum blanchum. Essential aspects for the development of colour are oxidation and reduction conditions of melting. This is illustrated by a bottle (Tab. 6: A 4.13) from Kapitulská 7, with a high content of MnO (2.1 hm%), proportion of MnO/Fe2O3 = 3; the glass is light bluegreen (photo 14) and not brown, as was the case with older bottles with body-tubular rings and prunted beakers.

247

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

18

4

C

3,5 MgO [wt%]

16 Na2O [wt%]

215–264

14

VB

2,5 2

CG

12

3

1,5 1

10 4

6

8

10

12

14

0

0,2

0,4

0,6

0,8

F2O3 [wt%]

CaO [wt%] Common glass

A 4.15 alemb Klaris

Common glass

A 4.15 alemb Klaris

Vitrum Blanchum

A 21.14 botl Vent 7

Vitrum Blanchum

A 21.14 botl Vent 7

A 7.1 beak Radn3

Cristallo

A 7.1 beak Radn3

Cristallo

1

A 4.5 botl Klaris

A 4.5 botl Klaris

Diagram 3. Chemical composition of colourless soda-ash glass from the 13th– 14th centuries is close to glass of CG and VB types, measured by XRF [CG, VB and C; Verità 2014]. — Graf 3. Chemické složení bezbarvých sodných skel ze 13.– 14. století je blízké sklům typu CG a VB, měřeno XRF [CG, VB and C; Verità 2014].

Diagram 4. Proportion of MgO/Fe2O3 in colourless soda-ash glass from the 13th–14th centuries, measured by XRF [CG, VB and C; Verità 2014]. — Graf 4. Poměr MgO/Fe2O3 bezbarvých sodných skel ze 13.–14. století, měřeno XRF [CG, VB and C; Verità 2014].

Sample/method

Street/ picture

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

Na2O MgO

A 4.5 XRF

Kapitulská 7, rp. 4/07, Fig. 4: 5

MnO Fe2O3 P2O5

TiO2

BaO

SO3

Cl

SrO

PbO

Minorite oxides/issue

64.6

1.6

10.8

2.6

14.5

3.6

0.4

0.5

0.2

0.06

0.02

0.2

0.7

0.09

n.d.

non

A 4.13 XRF

Kapitulská 7, 61.9 rp. 4/07, Fig. 4: 13

1.8

11.8

4.3

12.4

3.3

2.1

0.7

0.4

0.12

0.07

0.2

0.8

0.1

0.02

ZnO: 0.01, ZrO2: 0.02

A 4.15 XRF

Kapitulská 7, 63.8 rp. 4/07, Fig. 4: 15

1.0

12.7

1.8

14.8

3.4

A 7.1 XRF

Radničná 1, rp. 3/06, Fig. 7: 1

0.1

0.6

0.2

0.14

n.d.

0.2

1.0

0.07

0.01

ZnO: 0.02, ZrO2: 0.05

67.2

0.8

10.1

2.4

14.0

3.2

0.5

0.3

0.2

0.07

0.02

0.2

0.9

0.07

0.01

ZrO2: 0.02

A 11.1 μXRF

Sedlárska 6, rp. 3/89, Fig. 11.1

64.9

1.8

13.0

2.5

10.5

4.3

0.8

0.4

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

1.5

0.1

n.d.

ZnO: 0.01/ Müller forthcoming, Tab. 6: A 31

A 11.2 μXRF

Sedlárska 6, rp. 3/89, Fig. 11.2

66.6

2.0

11.1

2.1

10.0

3.3

0.4

0.4

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

1.1

0.1

n.d.

ZnO: 0,01/ Müller forthcoming, Tab. 6: A 31a

A 21.14 SEM/EDS

Ventúrska 7, rp. 4/01

65.7

1.6

11.7

2.3

12.3

3.5

1.3

*0.6

0.2

0.08

0.02

0.1

0.5

0.1

0.01

A 34 μXRF

Brno Petrov, rp. 1/94

69.2

2.0

11.4

2.1

10.9

3.2

0.6

0.4

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

1.5

0.1

n.d.

CuO: 0,01/ Müller forthcoming, Tab. 6: A 34

Tab. 6. Soda-ash glass – “Venetian glass”, Bratislava, 13th–14th centuries [wt%]; *FeO, n.d. – not dected. — Tab. 6. Sodno-popelové sklo – „Benátské sklo“, Bratislava, 13.–14. století [hm%].

Potassium-ash glass of the oldest provenance (bottle bottom, Tab. 7a: A 4.14) has a chemical composition similar to, for example, glass from a mosaic at Prague Castle, or to mosaic glass (tesserae) from Orvieto, Italy (Tab. 7a: A 2, A 3; Piqué — Stulík 2004). The composition is also similar to that of a window disc from the church in Libyně and a stained-glass pane from Žebnice in the Plzeň region dated to the first half of the 14th century (Tab. 7a: A 4, A 5; Rohanová 2013 – unpublished results; Cílová et al. 2012b). This glass is characterized by a low content of SiO2 (under 50 hm%), high content of K2O (as high as 25 hm%) and also by high contents of CaO and P2O5. According to the chemical composition, its ancient production technology involved (except wood-ash) the use of leached ash – potash (K2CO3).

248

The analyzed in-turned bottom from a bottle from Bratislava belongs with the oldest examples of the production of potassium-ash glass employing a slightly more advanced technology, when potash was clearly added to the glass base.16 The relatively scarce finds of this glass in Moravia indicate import from the German lands (Tab. 7a: A 1; Sedláčková 2012). However, Bratislava products might have come from Hungarian glassworks. In contrast, glass samples in Table 7b, i.e. a bottle from Braunschweig (Tab. 7b: A 26.6; Bruckschen 2004) and the window pane from the Church of St. Martin in Bohušov on the Moravian-Silesian border (Tab. 7b: A 5; Sedláčková 2012), a green bottle from Brno, Mečová 2 (Tab. 7b: A 8; Rohanová 2013 – unpublished results) and glass

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Sample/method

Town/street/ Object or date

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

A 4.14 XRF

Bratislava, Kapitulská 7, rp. 4/07, fig. 4:14

46.5

1.5

20.1

25.8

0.2

2.9

0.3

0.3

A1 μRTF

Brno Mečová 2, rp. 2/90, 1240-1270

47.4

3.8

22.0

20.3

3.0

2.3

0.5

A2 Grav

Prague Castle, Mosaic tesserae 1371

44.9

*3.6

21.3

21.8

1.4

n.d.

A3

Orvieto, tesserae, O5-K2

45.8

1.8

19.7

21.8

0.4

A4 XRF

Lybině, vitraj

49.6

1.4

18.5

23.2

A5 XRF

Žebnice, vitraj, dated to 1340

46.7

2.0

20.8

23.6

Na2O MgO

MnO Fe2O3 P2O5

215–264

TiO2

BaO

SO3

Cl

SrO

PbO

Minorite oxides/issue

1.1

0.05

0.7

0.4

n.d.

0.2

0.01

ZnO: 0.02, Rb2O: 0.02, ZrO2: 0.01

1.1

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

0.1

0.1

0.04

CuO: 0.08, ZnO: 0.09, CoO: 0.08 Sedláčková 2012, Tab. 2: A1

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

*R2O3, (Hetteš 1954, in: Piqué — Stulík 2004)

4.1

1.3

0.9

3.1

0.03

0.2

0.2

0.2

n.d.

0.4

CoO: 0.,09, NiO: 0.04 in: Piqué — Stulík 2004

0.4

3.2

1.3

0.2

1.1

0.14

0.2

0.3

n.d.

0.1

0.01

Rohanová 2013 unpublished

0.2

3.5

0.6

0.5

1.0

0.08

0.5

0.3

0.03

n.d.

0.1

CuO: 0,02, ZnO: 0,05 Cílová 2012b, 348–352

Tab. 7a. Wood ash-potash glass, K2O/CaO ≥ 1, 13th–14th centuries [wt%]; Grav – gravimetry, n.d. – not detected. — Tab. 7a. Popelovo-potašové sklo, K2O/CaO ≥ 1, 13.–14. století [hm%].

Town/street/ Object or date

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

A8 XRF

Brno Mečová 2, rp. 17/90

45.9

4.0

24.6

17.6

0.8

3.1

0.7

0.8

A5 SEM/EDS

Bohušov, 1275–1350, vitraj

39.7

1.2

32.4

17.4

0.3

2.7

1.6

Braunschweig, 12.–13. cent.

46.8

2.5

22.2

15.8

0.6

4.2

1.3

Sample

A 26 Pr 26, List 6

Na2O MgO

MnO Fe2O3 P2O5

TiO2

BaO

SO3

Cl

SrO

PbO

Minorite oxides/issue

1.5

0.15

0.3

0.2

0

0.1

n.d.

CuO: 0.01, ZnO: 0.04 Rohanová 2013 unpublished

*0.6

3.5

0.3

n.d.

0.3

0.1

n.d.

n.d.

Sedláčková 2012, Tab. 2: A5

*0.9

1.6

0.15

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

Bruckschen 2004, analyse No. 26

Tab. 7b. Early wood-ash glass, K2O/CaO < 1, 13th–14th centuries [wt%]; *FeO, n.d. – not dected. — Tab. 7b. Raně popelové draselné sklo, K2O/CaO < 1, 13.–14. století [hm%].

of the “early wood-ash” type (Wedepohl — Simon 2010) only consisted of two components, sand and beech

16

Potassium-ash glass produced north of the Alps (mainly in central Europe) underwent major typological and technological changes from its origin (ca 800 – Wedepohl 1997) until the late 18th century. The first potassium glass was prepared from two components: beech ash and a source of SiO2 (probably sand or pebbles). This glass is referred to as early wood ash glass or HLLA glass (high lime - low alkalis). It is characterized by a low content of SiO2 (under 50 hm%). The K2O/CaO ratio is a lot lower than 1, which corresponds to the proportion of these components in wood (beech) ash. Later (probably even before the 13th century), leached ash (potash - K2CO3) started to be added to the batch, which is apparent from the change in the proportion of K2O/CaO (higher than 1); the content of SiO2 increased as well (sometimes to ca 60 hm%). This type of threecomponent glass was produced in Bohemia from the early Gothic period, and the glass could be described as ash-potash glass. In the next period (the Renaissance), lime (CaCO)3 or Ca(OH)2 were added to the batch; the proportion of added ash and potash changed as well. The marker is the change in the proportion of K2O/CaO to ca 1 and less (ca 0.5). At the same time, the content of SiO2 increased (ca to 65 hm%). This glass should be correctly named as ash-potash-lime glass. The production traditions of the potassium glass significantly changed during the Baroque period. Glass was produced without adding of the beech ash, using only the pure or purified raw materials (potash, lime, sand). This glass contains practically no P2O5 (evidence of ash). The content of SiO2 is around 70 hm%, As2O3 was added to the glass for decolouration and purifying. Baroque glass (named also as “chalk glass”) could be described as potash-lime glass (Rohanová — Frolík 2012).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

ash. Beech ash contains a double amount of CaO in proportion to K2O (Cílová — Woitsch 2007), and glass based on two components imitates the proportion of oxides in ash. Glass in the 15th century Before the end of the 14th century and the early 15th century, it was mainly glass from Italy that was imported to Bratislava. A change occurred in the first decades of the 15th century when Hungarian King and Holy Roman Emperor Sigismund placed an embargo on the trade with Venice (1417) that also involved glass. The positive outcome of the ban was the development of domestics production striving to make up for the lack of the popular goods, in which Italian glassmakers took part (Gyürky 2003a, 48). The embargo also affected the import of glass to Moravia, as glass from Italy virtually disappeared from the finds. In addition, the import of glass suffered due to the Hussite wars. Many castles and monasteries lay in ruins, towns grew poorer and the number of locations with the occurrence of glass visibly dropped. On the other hand, the number of glassworks producing Czech shapes of glass increased. The products of these glassworks first appeared in towns, namely Opava, and gradually spread to further locations. The mid-15th century saw the onset of new shapes and decorations resulting in a specific approach to the renaissance style in glassmaking (Sedláčková 2010, 362 and 364).

249

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Photo 16. Sedlárska 6, well 3/89. Photo: Branislav Lesák. — Foto 16. Sedlárska 6, studna 3/89. Foto: Branislav Lesák.

Photo 18. Františkánske námestie 7, pits 17–19/01 (Tab. 8: A 2.18). Photo: Jitka Seifertová. — Foto 18. Františkánske námestie 7, soujámí 17–19/01 (Tab. 8: A 2.18). Foto: Jitka Seifertová.

Photo 17. Sedlárska 6, well 3/89 (Tab. 6: A 11.2). Photo: Branislav Lesák. — Foto 17. Sedlárska 6, studna 3/89 (Tab. 6: A 11.2). Foto: Branislav Lesák.

250

Given the present state of knowledge, it is rather difficult to analyze the situation in Slovak territory; however, in Bratislava there were clearly fewer series containing glass in comparison with the previous and following period. Until the second and third quarter of the 15th century, it was only refuse pit 2/02 at Ventúrska 5 dated by pottery that contained three vessels: a krautstrunk, a stangenglas and a Bohemian type beaker (Fig. 13; photo 6).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Sample

Town/street

SiO2

Al2O3

CaO

K2O

Na2O

MgO

MnO

Fe2O3

P2O5

TiO2

BaO

SO3

A 2.18

Bratislava/Františkánské nám. 7, rp. 6/00 Fig. 2: 18

Issue

61.2

0.7

12.6

21.0

n.d.

2.9

0.7

n.d.

0.4

n.d.

n.d.

0.4

A X.11

Bratislava/Michalská 6, rp. 1/98

66.2

0.6

12.2

17.1

0.2

3.3

0.5

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

n.d.

A1

Opava/Masařská

60.8

0.7

11.4

22.4

0.3

2.6

0.3

0.3

0.7

n.d.

n.d.

0.5

Rohanová 2012

A3

Opava/Masařská

61.2

0.3

13.9

19.4

n.d.

3.0

0.3

0.1

1.0

n.d.

n.d.

0.4

Rohanová 2012

A2

Chrudim/ Hradební rp. C1, 3771/741

61.1

0.7

13.8

18.3

n.d.

3.7

0.6

*0.1

1.4

n.d.

0.1

n.d.

Rohanová 2013 unpublished

Rohanová 2013 unpublished

Tab. 8. Bohemian type beaker, wood ash-potash glass, K2O/CaO > 1, 14th–15th centuries, SEM/EDS [wt% ]; *FeO, n.d. – not dected. — Tab. 8. Číše českého typu, popelovo-potašové sklo, K2O/CaO > 1, 14.–15. století, SEM/EDS [hm%].

The first two vessels are considered typical German shapes. Kraustrunk beakers were probably produced as early as the 14th century in Venice of soda-ash, light blue-green glass (Pause 1996, 60 and 132, analysis ven 19). According to written sources, they were imported to Germany (Pause 1996, 58 and 59) and, beyond doubt, also to other countries north of the Alps. Their import to Moravia is evidenced by two specimens of soda-ash glass from Melice Castle destroyed by the Hussites in 1423 (Himmelová 1997, 220, Fig. 1; Sedláčková 2006, Fig. 7.2). The popularity of these vessels in Germany seems to have triggered local production of green, “forest” glass, and these were first referred to as krautstrunks in 1562 (Baumgartner — Krueger 1988, 296). Krautstrunk type beakers of colourless (light green) glass of a potassium-ash composition also come from another production circle. They appeared in Vienna in the first half of the 15th century (Tarcsay 1999, 17–18, cat. nos. 8/F41 and 9/F59), as well as in Hungary, for example, in Visegrád (Mester 1997, 91, Fig. 222). They only arrived in Moravia in the second half of the 15th century and the first half of the 16th century, and although there are speculations about their local production (Sedláčková 2007, 201–202), they most probably came from Hungarian glassworks. Stangenglas beakers are tall cylindrical beakers related to krautstrunks (chiefly with prunts) made in German glassworks in the last third of the 15th and in the 16th centuries. Different variants of bottoms and decoration developed, in particular, in Upper Rhineland (Prohaska-Gross 2002a, cat. nos. 390–392; 2002b, 212). The pincered base ring on a stangenglas from Ventúrska 5 represents a simple older approach to the bottom perimeter decoration. Bohemian type beakers are represented by a bottom section with a foot and a body fragment with one pearl-shaped prunt (Fig. 13: 3). The blue trail on the foot edge and the pearl-shaped prunt show that the vessels were made in Bohemian glassworks. Bohemian glass in Bratislava is recorded, in small numbers, from the second half of the 14th century until the mid-16th century. The oldest fragments of a Bohemian type beaker come from the cellar in Hlavné námestie 2 (1.3.1, Hoššo 1997b, 180, Figs. 3: 8 and 4?). An almost complete pipe-shaped beaker was in Františkánske námestie 7, in pits 17–19/01, and is dated to the 14th–15th century. Judging by the relatively narrow band with prunts on the body, the beaker most probably comes from the 15th century (Sedláčková 2007, 190–

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

192). Its colourless glass with a greenish tinge is of a potassium-ash composition with a high content of potassium (Fig. 2: 18; photo 18; Tab. 8: A 2.18). Fragments of beakers and one beaker with vertical droplets at Michalská 6 (Tab. 8: A X.11), Sedlárska 4 and Panská 16 come from the late 15th – first half of the 16th century, i.e. the period not covered by this contribution. The small number of finds in Bratislava (and Slovakia in general) shows that Bohemian glass was more or less exceptional in this region. A find from Trnava is associated with the Hussite army campaign in the town (Meszárosová 1983, 122–124). Several Bohemian type beakers are reported from Vienna (Tarcsay 1999, 123, cat. nos. 31/F41 and 32/F59) and Buda (Mester 2010, 649, Figs. 6: 1–3). This confirms the well-known fact that products of Czech glassworks, i.e. Bohemian type beakers and beakers with vertical prunts, were predominantly exported to north-western and northern Europe characterized by the widespread consumption of beer (Frýda 1990; Haggrén — Sedláčková 2007). Analysis of Bohemian type beakers (Tab. 8: A 2.18) has proved that they are of ash-potash glass produced in Czech territory in the Gothic period. The higher content of K2O in comparison with CaO (K2O/CaO ratio >1) confirms the use of potash. In contrast to glass from the late 13th and the 14th century, the content of SiO2 was higher (ca 60 hm%), which indicates a slightly modified technology. Part of ash was replaced with potash and the proportion of sand grew as well. The addition of potash decreased the temperature necessary for the melting of glass. Glassmakers in Czech territory did not add decolorants to the glass; manganese (Mn) as well as is iron (Fe) is naturally contained in beech ash. This is also the reason why potassium glass made from beech ash is characterized by green shades. On the other hand, the high content of alkali components (mainly K2O and CaO) makes it prone to fast corrosion caused by moisture. Thick corrosion layers formed on this type of glass consist mainly SiO2 owing to the leached alkali substances. The silica like gel layer is often covered by the corrosion crusts created by the chemical reaction of alkali elements coming from the glass and those contained in the deposits. These precipitated layers contained, for example, hydroxyapatite (Ca5(PO4)3OH) or/and calcium carbonate (CaCO3). Table 8 shows analyses of another Bohemian type beakers from Opava (Tab. 8: A 1, A 3) and Chrudim (Tab. 8: A 2), as well as a more recent beaker from Bratislava, Michalská 6 (Tab. 8: A X.11). It is interesting that the chemical composition (and typology) of all the samples is similar (a single place of production?).

251

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

3. Chemical analyses Chemical analyses of glass were conducted by two methods. With large fragments of uncorroded glass it is possible to carry out the X-ray fluorescence spectrometric semiquantitative non-standard analysis (XRF). The XRF analysis was applied on finely crushed uncorroded glass and shows, apart from the main oxides, also trace elements. The ARL 9400XP+. X-ray fluorescence spectrometer was used for the analyses, and the results were assessed with the UNIQUANTTM software, version 4. The acquired data was standardised for 100 %. The analyses were conducted by Ing. Simona Randáková in the Central Laboratories of the Institute of Chemical Technology, Prague. When the glass is heavily corroded, or when only small fragments are available for analysis, the SEM/ EDS method (Scanning Electron Microscope with EDS analyser) is employed. In this case, the analysis of elements with a very small proportion is inaccurate. The advantage of this method is the analysis of heterogeneous phases in glass and also the analysis of the corrosion layer (estimated thickness, structure). Analyses mentioned in this article were conducted with the use of the Jeol JSM 6510 electron microscope with the SSD Inca EDS detector (Oxford Instruments). The samples were analysed in the form of sections. The sections were made by the casting of perpendicular cuts of glass samples in resin, rubbed down with sandpaper (SiC 200), polished (SiC 2400) and finally polished using ethanol. The samples were analyzed with back scattered electrons (BSE) providing a chemical and topographic contrast. The measurement was conducted with accelerating voltage 15 kV in a low-vacuum regime (30 Pa). Each measurement is the average of 2–3 analyses. The acquired data was standardised for 100 %. Three-component glass consisting of chemicals with p.a. purity, K2OCaO and SiO2, was used as the standard. The glass samples were analyzed by Dana Rohanová in the Institute of Inorganic Chemistry of the Academy of Science v. v. i., Czech Republic, Řež-Husinec. The analyses in Tables 3b, 4b and 6 were carried out by Katharine Müller in the Technischen Universität Berlin by means of X-ray fluorescence microanalysis (μXRF) on the μRFA-Spectrometer ArtTAX (Bruker AXS) with voltage 45 kv, I = 0.6 mA). Each analysis was conducted twice, on samples polished with diamond paste 30 and 15 μm. Corrosion was removed before the analyses. The acquired data was not standardised for 100 %. The article also cites, in the table analyses, examples from literature for comparison and better understanding of the context.

4. Conclusion Although glass products only make up a small proportion in archaeological series, they convey important information. The occurrence of glass signals a favourable economic situation in a region and of its users, and indicates the orientation of trade and political contacts. Bratislava glass manifests that from the mid-13th century until the late 14th century, or even the early 15th

252

215–264

century (Fig. 14), it was imported to the city from glassworks in today’s Italy. Analyses clearly show that the origin of soda-ash “brown” glass can be also sought in Italian glassworks, possibly in Tuscany, an area with advanced glassmaking from the 13th century onwards (Mendera 2002). The assessment of the composition of samples from Bratislava, Brno and Nymburk has shown that there were more production centres, but not in the Balkans as was presumed earlier (most recently Sedláčková 2010, 360 and 361). This 13th-century glass is limited to sizeable beakers with snail-like prunts and bottles with body-tubular rings; in Brno there were also ribbed bottles. Import to a relatively small region in the central Danubian Basin can, in all probability, be explained by the producers and traders’ flexible response to customers’ specific demands. This was far from exceptional: groups of vessels that appear in certain regions and only sporadically outside them occur throughout Europe. One example are the Schaffhausen beakers that differ from beakers with prunts through their distinct light blue-green colour. They are documented in Switzerland and southern Germany, at some locations by tens of thousands of fragments (Baumgartner — Krueger 1988, 210). In central and northern Germany, mould-blown ribbed beakers dominate over the generally popular prunted beakers (Bruckschen 2004, 66–76). Neither Schaffhausen beakers nor ribbed beakers are known from Italy, despite the fact that their soda-ash composition points towards their origin in Italian glassworks. Colourless glass from the glassworks in Murano emerged in Bratislava in the late 13th century. It was exported to the major part of Europe and involved both ordinary types of beakers and bottles and luxury vessels such as beakers with colour enamels, “Mečová” type ewers and “Nuremberg” type bottles, as well as special shapes like kutrolfs and ribbed bowls and possibly Islamic beakers. This unprecedented surge in shapes ceased around the mid-14th century. In the European context, it is illustrated by Venetian painted beakers. One explanation for the end of their occurrence in this period is the plague epidemic that hit Italy and depopulated, among others, the Veneto region (Krueger 2003, 35). The same might hold true for the end or limitation of production and export of other vessels. In the second half of the 14th century the assortment of glass grew distinctly poorer. Prunted beakers and bottles with body-tubular rings were still imported, and vessels imported before this period were probably still in use. In the first half of the 14th century, a small proportion of glass of central European origin, i.e. glass made of beech ash, not soda-ash, appeared in the glass series. The finding that it was made with the use of a slightly more advanced technology than, for example, 13th-century potassium-ash glass from Moravia and Lower Saxony (Braunschweig), indicates that it might come from other sources; glassworks in Hungary had already been active in this period (Pásztó 12th–13th centuries, Diósjenö 13th–15th centuries, Mester 2010, 656 and 657, 659–662).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Fig. 14. Types of vessels in Bratislava from 13th – mid- of 15th century. 1–3 = 13th century; 4–15 = end of 13th–14th century; 16–18 = mid- of 15th century. Drawn by H. Sedláčková, technical support L. Sedláčková. — Obr. 14. Typy nádob ze 13. až poloviny 15. století. 1–3 = 13. stol.; 4–15 = konec 13.–14. stol., 16–18 = do poloviny 15. stol. Kresba: H. Sedláčková, technická úprava L. Sedláčková.

1

2

4

3

5

6 7

9

8

10

11

12

13 14

16

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

17

15

18

253

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Occasional beakers of the Bohemian type aside, potassium-ash glass reappeared, in large volumes, only around the mid-15th century. A small series from the Kyczmagin house evidences the use of glass vessels in the city after a break possibly lasting several decades. At the same time, it illustrates the marked change in both technology (material) and shapes which fully manifested itself in the second half of the 15th century – mid16th century. Glass moved from the luxury goods category to that of objects of everyday use.17 When comparing the types of vessels from Bratislava (Fig. 14) with an overview from Moravia (Sedláčková 2010, Figs. 2 and 3), one can see identical types until the mid-14th century, albeit in a narrow assortment. A new feature not known from other central European towns is laboratory glass from a refuse pit probably used by the convent of the Order of St. Clare. Venetian glass was still imported to Bratislava and Moravia in the second half of the 14th century, but local production was already on the rise in Moravia. In Bratislava, this trend was delayed: local glass, i.e. glass from Hungarian glassworks, only emerged around the mid-15th century. The distribution of glass in the medieval town of Bratislava bears witness of the social and economic status of its owners who included magistrates and probably butchers. The authors believe that the concentration of glass finds is in direct proportion to the concept of the town’s expansion as conveyed by earlier historical studies (Jankovič 1969; 1973, 369–370). In archaeological terms, the connection of the glass series with building development of urban plots from the second half of the 13th century onwards appears crucial. Close proximity of the main communications leading through the town, in north-south and eastwest directions, and of major buildings also played an important part (Zemková — Musilová 1989, 149–150; Baxa — Ferus — Musilová 1987, 419–420; Ferus — Baxa 2006, 88–89). In several cases, we also know the names of concrete owners or users. Glass from Hlavné námestie 1 was used, until 1378, by members of the Jakub family of magistrates, and after this year by councillors at meetings of the town council. Archive sources give, in the second half of the 14th century, the name of a house owner Ventura whose family used beakers from house no. 3 in today’s Ventúrska Street. In the case of the series from Ventúrska 5, the Kyczmagin family who owned (and heavily indebted) the house around the mid-15th century can be considered. Questions still surround a unique drinks set from Radničná 1: who, and on what occasion, used the series of over fifty vessels of only two types. With a leeway, a suitable opportunity might have been the wedding of Czech King Přemysl Otakar II and Hungarian Princess Kunhuta held in Bratislava in 1261. Translation by Irma Charvátová

17

Glass from this period will be discussed in the second part of this article, to be published in next year’s issue of Památky archeologické.

254

215–264

Souhrn Úvod Rozvoj Horních Uher – dnešního Slovenska – byl od 12. stol. spojen s těžbou drahých a barevných kovů. Slibný vývoj země byl sice nakrátko přerušen vpádem Mongolů (1241), ovšem již do pol. 13. stol. byla za pomoci kolonistů z německých zemí založena řada měst (1238 Trnava, 1241 Zvolen a Krupina, 1243 Špišské Vlachy, 1255 Banská Bystrica a Banská Štiavnica). Bratislava obdržela zakládací listinu od Uherského krále Ondřeje III. (1290–1301) teprve v roce 1291; vývoj raně středověké aglomerace lze však sledovat již od přelomu 10.–11. stol. (Šedivý 2012, 374–392; Štefanovičová 2012, 392–396; Musilová 2012, 414–421; Lesák 2012, 397–414). V kontextu 11. stol. se objevují první výrobky ze skla – drobné kroužky – prstýnky (Bratislavský hrad: Štefanovičová — Fiala 1967, 205; Rudnayovo námestie 4: Musilová 1988, 269, Tab. III: 3; Hlavné námestie: Lesák 2009a), které byly oblíbené ve střední Evropě až do počátku 13. stol. (Sedláčková — Zapletalová 2012, 534 a 535). Z Rudnayova námestia pochází litý bronzový prsten s butonem z čirého modrého skla s pěti bílými body – původně hrací kámen (Musilová 1988, 270, Tab. III: 4). Jako jeden z prvních velkých souborů vrcholně středověkého skla byl v bývalém Československu v roce 1980 detailně publikován nález ze Staré radnice – Hlavného námestia čp. 1 v Bratislavě (1.2; Plachá — Nechvátal 1980). Před touto prací bylo středověké sklo zveřejněno z Akademie Istropolitany (1.13) a do konce 20. stol. byly vyhodnoceny starší archeologické nálezy skla z lokalit na Slovensku včetně Bratislavy (Füryová — Janovíčková 1986) i z Bratislavského hradu (Maruniaková 1989). Postupně byly zveřejňovány více či méně podrobně nálezy skla z nových výzkumů ve městě a Jozef Hoššo (* 1945 – † 2012) sklo zařadil do kontextu hmotné kultury ve středověku a počátku novověku na Slovensku (Hoššo 1997a). V novém tisícíletí byly publikovány nálezy z výzkumů na Hlavnom námestí čp. 4 (1.4), Zelenej 1 (1.16) a mimořádně významný celek z Fratiškánského námestia 7 (1.1). V evropském kontextu byly vyhodnoceny luxusní typy jako konvice typu „Mečová“ a láhve typu „Norimberk“ (Janovíčková — Sedláčková 2008). Cílem příspěvku je doplnění pramenné základny o dosud neznámé nálezy skla z Bratislavy a jejich zařazení do širšího kontextu. Byly zpracovány také nálezy ze 2. pol. 15. až pol. 16. stol., ovšem vzhledem k rozsahu materiálu a odlišné problematice byla práce rozdělena na dvě části. Zásadním přínosem jsou analýzy skla, z čehož 25 analýz z období do pol. 15. stol. je prezentováno v tomto příspěvku. Výsledky přinesly významná zjištění o původu především nejstarších nádob ze skla ze 13. stol. Zařazení do širšího rámce středního Podunají pak dovoluje srovnání s materiálem z Dolního Rakouska, zejména z Vídně a jižní Moravy, hlavně z Brna. Pro mladší období však nejbližší analogie nacházíme na lokalitách dnešního Maďarska. Také většina nálezů skla, publikovaných z dnešního Slovenska je mladšího datování.

1. Přehled lokalit s nálezy skla předkládá formou katalogu soupis souborů skla. U jednotlivých lokalit jsou uvedeny základní informace o výzkumu, charakteristika stavebního vývoje na parcele, nálezového a sociálního prostředí. V několika případech vydaly archivní prameny také informace o majitelích do pol. 15. stol. Stručný popis objektů s výskytem skla vč. jejich datování, většinou založeném na keramice, je doplněn přehledem nálezů s odkazy na vyobrazení a analýzy, v případě dřívějšího zveřejnění i na literaturu a s uvedením současného uložení skla. U starších výzkumů se však ne vždy podařilo zjistit všechny informace. Pramennou základnu tvoří nálezy ze 21 objektu na 16 parcelách domů v historickém jádru města s datováním do pol. 15. stol.

1.1. Františkánske námestie čp. 7, súp. č. 412, parcela č. 22, Národná kultúrna památka (dále NKP), Ústredný zoznam pamiatkového fondu (dále ÚZPF) č. 18/0 1.1.1. Jímka 6/00 Dat.: 1. pol. 14. stol. (ca 1290–1350)

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Dat.: 14–15. stol.?

1.13. Ventúrska čp. 3 (Academia Istropolitana), súp. č. 100282, 53, 100058, 268, parcela č. 480, 481, 482, 483, 485, NKP–ÚZPF č. 49/1, 49/2, 49/3, 49/4, 49/5

1.2. Hlavné námestie čp. 1 (Stará radnica, sídlo Múzea mesta Bratislavy), súp. č. 501, parcela č. 1, NKP–ÚZPF č. 157/0

1.13.1. Studna I/65

1.1.2. Soujámí 17–19/01

1.2.1. Lednice, druhotně jímky 1 až 4/71–73 Dat.: 2. pol. 14. stol., 16. stol.

1.3. Hlavné námestie čp. 2, súp. č. 353, parcela č. 13, NKP–ÚZPF č. 152/0 1.3.1. Sklep, druhotně jímka 1/90 Dat.: 2. pol. 14. stol.

1.4. Hlavné námestie čp. 4 (Nám. 4. apríla), súp. č. 355, parcela č. 11, NKP–ÚZPF č. 154/0 1.4.1 Jímka X/91

Dat.: 2. pol. 14. stol. (poslední čtvrtina)

1.14. Ventúrska čp. 5, súp. č. 1267, parcela č. 479, NKP–ÚZPF č. 52/1, 52/2 1.14.1. Studna 2/02 Dat.: 2. a 3. čtvrtina 15. stol.

1.15. Ventúrska čp. 7, súp. č. 1266, parcela č. 478, NKP, ÚZPF č. 53/0 1.15.1. Jímka 12/01 v místnosti č. 16 Dat.: 1. pol. 13. stol.

Dat.: 14.–15. stol. podle keramiky, 1. pol. 14. stol. typologicky

1.16. Zelená čp. 1, súp. č. 357, parcela č. 332, NKP–ÚZPF č. 242/2

1.5. Hlavné námestie plocha

Statická sonda K-24

1.5.1. Jímka 4/89

Dat.: 2. pol. 13. stol. (původně 14.–15. stol.)

Dat.: 14. stol. (1. pol.?)

2. Rozbor nálezů z hlediska typologického a složení skloviny

1.6. Kapitulská čp. 7, súp. č. 316, parcela č. 363 a 364, NKP– ÚZPF č. 72/0 1.6.1. Jímka 4/07 Dat.: ca 1290–1350

1.7. Panská čp. 16 (Pongráczov palác), súp. č. 235, parcela č. 323, NKP–ÚZPF č. 140/0 1.7.1. Lednice, druhotně jímka 1/91 Dat.: 13. stol.

1.8. Panská čp. 19–21 (Pálffyho palác), súp. č. 241, parcela č. 300, NKP–ÚZPF č. 37/2 1.8.1. Lednice, druhotně jímka X/1982? Dat.: 2. pol. 13. stol.

1.9. Radničná čp. 1 (Apponyiho palác), súp. č. 577, parcela č. 7, NKP–ÚZPF č. 189/0 1.9.1. Jímka 3/2006, sektor 4/2006 Dat.: 2. pol. 13. stol.

1.9.2. Jímka 7/06 Dat.: po roce 1300

1.9.3. Jímka 8/06 Dat.: 14. stol.

1.9.4. Jímka 15/06 Dat.: 14.? stol.

1.10. Sedlárska čp. 6, súp. č. 1362, parcela č. 341, NKP–ÚZPF č. 217/0 1.10.1. Studna S 3/89 Dat.: ca 1290–1350

1.11. Uršulínska čp. 6, súp. č. 440, parcela č. 341, NKP–ÚZPF č. 222/0 1.11.1. Zásobnicová jáma, druhotně jímka 3/86 Dat.: závěr 13. – počátek 14. stol.

1.12. Uršulínska čp. 9, súp. č. 436, parcela č. 86, NKP–ÚZPF č. 221/0 1.12.1. Jímka 1/84 Dat.: 13. stol.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sklo pochází ze 13. stol., závěru 13. a 14. stol. a jeden celek je z doby kolem pol. 15. stol. Nejmladší sklo předznamenává nové trendy, které se plně projevily během 2. pol. 15. stol. a vyvrcholily v 1. pol. 16. stol. Datování skla vychází hlavně z publikovaných zpráv o výzkumech (viz část 1) a většinou není v rozporu s typologickým datováním.

2.1. Sklo 13. století pochází z jímek na Panskej 19–21 (1.8.1; obr. 6: 2, 3), 3/06 na Radničnej 1 (1.9.1; obr. 7–10; foto 2 a 3), 12/01 na Ventúrskej 7 (1.15.1; obr. 6: 1; foto 1) a Zelenej 1 (1.16). Jediné dva tvary představují láhve s vnitřním prstencem a číšky se šnekovitými nálepy, až na jednu všechny z „hnědého“ skla.

2.1.1. Láhve s vnitřním prstencem počtem téměř čtyř desítek exemplářů převažují. Z první pol. 13. stol. pochází láhev se soudkovitým tělem z jímky 12/01 na Ventúrskej 7 (1.15.1; obr. 6: 1; foto 1; tab. 3a: A 6.1). Ve 2. pol. 13. stol. je láhev s válcovitou spodní částí těla doložena několika desítkami exemplářů – více než třicet z jímky 3/06 na Radničnej 1 (1.9.1; obr. 9 a 10; foto 3; tab. 3a: A 9.20, A 9.21, A 9.42, A 9.45, A 10.31, A 10.41) a jednotlivé láhve byly na Panskej 19–21 a Zelenej 1 (obr. 6: 3 a Mináriková 2000, obr. 5: 4). Ve 14. stol. dožívají v objektech 8 a 15 na Radničnej 1 (obr. 6: 5) a ve studni na Sedlárskej 6 (obr. 11: 11) a dokonce tvoří starší příměs v objektu z 1. pol. 16. stol. na Panskej 16 (obr. 6: 4). Mimo Bratislavu byla láhev z „hnědého“ skla nalezena v Trnavě v objektu ze 14. stol. (Meszárosová 1983, 119–120, 124). Převahu tvoří tvary střední velikosti s průměry vnitřních prstenců mezi 7,0 až 8,5 cm (tab. 2) a jejich použití při stolování dokládá nástěnná malba z r. 1380 v kostele v Kocelovcích (Hannig 2009, obr. 246,3). Genezi lahví s charakteristickým vývalkem na hrdle můžeme sledovat od 6.–7. stol. v Řecku (Muzeum Byzantské kultury Athény inv. č. BXM 243–246) a vyskytly se mezi výrobky mladší sklárny v Korintu18 (Davidson-Weinberg 1975, 135, obr. 15; Baumgartner — Krueger 1988, 25, obr. 11). Původ na Balkánu je hledán u exempláře se žebry s neurčitým datováním do 13. stol. z muzea Poldi Pezzoli v Milanu (Baumgartner — Krueger 1988, 271, č. kat. 303) a několik stejných lahví z „hnědého“ sodno-popelového skla bylo nalezeno na Moravě v kontextu 13. stol. (Sedláčková 2006, fig. 3, 5 a 3a nahoře; 2010, obr. 2: II; tab. 3b: A 5, A 6, A 8, A 8a, A 38), jeden exemplář je znám z Prahy ze 13.–14. stol. (Černá /ed./ 1994, 56, č. kat. 29). Láhve s vývalkem na hrdle ze 13. stol. z území dnešního Maďarska, které pokládala Katalin H. Gyürky za doklad kontaktů

18

D. Whitehouse 1991: nové datování sklárny v Korintu na základě typologického rozboru nálezů.

255

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Arpádovců s byzantskou říší, se od nálezů z Moravy se zásadně liší. Jsou ze silně zkorodovaného bezbarvého skla s nazelenalým nádechem (např. Gyürky 1987, 49 a 51, fig. 9.1). Velký soubor ze závěru 13. stol. pochází z domu domě kupce v Budě, kde bylo nalezeno 224! horních částí těchto lahví, některé deformované žárem (Gyürky 2003b, obr. 2: 1–3 a 5; 4: 1 a 2).19 Další varianty lahví s vývalkem na hrdle mají vnitřní prstence. Jejich časové a územní rozšíření můžeme sledovat od láhve z langobardské hrobky ze závěru 6. – počátku 7. stol. v Cividale del Friuli v severní Itálii (Barovier Mentasti /ed./ 1982, 64, č. kat. 32). V 11.–12. stol. pocházejí láhve s vnitřním prstencem z Novogrudku (Gurewitsch — Djanpoladjan — Malewsky 1968, 24, pl. XIII,1), ze Suvaru v Povolží a z Dvinu v Arménii a Střední Asie (Valiulina 2005, 49–50, obr. 20: 1 a 3). Láhev ze 12. až počátku 13. stol. pochází pravděpodobně z Íránu (Whitehouse 2001, 74, č. kat. 4). Zlomky s vývalky na hrdle ze závěru 12. a 13. stol. ze S Itálie byly doloženy z Ferrary – z hnědého skla, podle analýz vyrobené v tradicích antického (římského, tedy sodno-vápenatého?) skla (Visser Travagli 2000, 268, obr. 4). Ve 13. a 14. stol. se objevují na řadě lokalit (Cividade del Friuli: Barovier Mentasti /ed./ 1982, 64, č. kat. 36; Stiaffini 1991, obr. II: 10; Pordenone: Zuech 1997, 75, obr. 14; Trento;20 Udine: Zuech 1996, 152, obr. 2: 7, 8). Kulovitá láhev je uváděna z hradu Bobovac, sídla bosenských králů v 15. stol. (Anđelić 1975, 173). Severně od Alp byly ve vrstvách 10.–12. stol. ve Štrasburgu, ve 12. a 13. stol. v Basileji a Curychu (Baumgartner — Krueger 1988, 267, nos. 296 and 297) a na hradě Solothurn (Baumgartner 1995). Ojedinělý nález ze 13. až počátku 14. stol. z Landshutu v Bavorsku je pokládán za typ českého skla (Baumgartner — Krueger 1988, 269, no. 301). Početné nálezy z lokalit v Čechách (Český Krumlov, Most, Praha, Staré Mýto a Hradišťko u Davle: Černá 2000, 54–55) doplňují láhve z Chebu a Nymburka (Šebesta 2000, obr. 1: 1; Cílová et al. 2012a). Podle novějších poznatků byla většina těchto lahví vyrobena ze skla sodno-popelového, tedy nikoliv ve střední Evropě. (Cílová et al. 2012a, 342, Tab. 1). V německých zemích se od 13. do pol. 16. stol. vyráběly příbuzné láhve ze zeleného skla, označované jako „dvoukónické“ (Baumgartner — Krueger 1988, 29, obr. 25). Zcela výjimečně se objevily pouze v Bratislavě až kolem roku 1500 (Hoššo 2003, obr. 2: 16). Na Moravě tvoří láhve s vnitřním prstencem ve 13. stol. nejpočetnější skupinu nádob (Sedláčková 2006, 195–199). V nejméně stovce exemplářů existuje několik variant, které se liší tvarem těla i složením a barvou skla (Sedláčková 2010, obr. 2: III.1–4; analýzy Sedláčková 2012, 155, Taf. 2), z Bratislavy jsou však zatím známy jen varianty se soudkovitou a válcovitou spodní částí těla, jejichž hnědé zabarvení sodno-popelového skla bylo dáno vysokým obsahem manganu (tab. 3b: A 5, A 8a). Na Moravě i v Bratislavě byly „hnědé“ láhve od posledních desetiletí 13. stol. nahrazovány subtilnějšími lahvemi z bezbarvého skla s našedlým nádechem. V západním Maďarsku patřily varianty lahví se spodní válcovitou i soudkovitou částí těla k základnímu sortimentu dutého skla od 13. stol. (Gyürky 1986, Tab. IX a X; 1991, tab. 14 a 15). Do 14. stol. byly dovážené z Itálie, teprve v 15. a 16. stol. je začaly ve velkém množství vyrábět domácí sklárny z draselného skla (Gyürky 2003a, 49). Rozšířené byly rovněž v Dolním Rakousku ve 13. stol. (Tarcsay 1999, 42–43, nos. 146–149; 2002, fig. 2.6–19; 2003, 166, note 10; Möllersdorf: Hofer 2000, 438, fig. 71: B5, B6; Tulln: Tarcsay 2003, 167). Možnost místní výroby naznačuje sklárna ve Sternstein u Bad Leonfelden v Horním Rakousku. Chemický rozbor skla lahví z „hnědého“ i zeleného skla ukázal shodné sodno-popelové složení s vyšším obsahem draslíku, přičemž barva byla odvislá od tavby v redukční nebo oxidační atmosféře (Schreiner — Sauter 1994). Odkrytá pec je s rezervou datovaná do 14. stol. (Schwanzar 2003, 179, fig. 2), tedy do doby, kdy obliba těchto lahví již doznívala.

19

20

Dana Rohanová a Hedvika Sedláčková měly možnost prostudovat jak nálezy z Budy, publikované K. H. Gyürky v roce 1986, tak tento soubor, který jako poslední přes smrtí zveřejnila K. H. Gyürky. Nepublikovaný materiál z r. 1967 z Musea Trento, jehož studium umožnila Hedvice Sedláčkové Roberta Zuech.

256

215–264

Číšky s nálepy se nacházely ve stejných objektech jako láhve s výjimkou jímky 12/01 na Ventúrskej 7. Na Radničnej 1, v jímce 3/06, bylo nejméně dvacet číšek (obr. 7 a 8; foto 2). Dle analýz patří do skupiny „hnědého“ skla také číšky z výrazně nažloutlého skla (obr. 7: 2 a 3; tab. 4a: A 7.2). Po jedné číšce byly na Panskej 19–21 (obr. 6: 2), Uršulínskej 9 (1.12.1) a na Zelenej 1 (1.16). Zlomky tří číšek tvořily nahodilou příměs v mladších objektech: v odpadní jímce 4/09 na Hlavnom námestí 1 (1.2.2, zlomek se třemi nálepy ze žlutohnědého skla), objektu 5/01 na Ventúrskej 7 (zlomek ode dna se zaštípaným vláknem na obvodu ze žlutohnědého skla) a ve vrstvách v místnosti 15 rovněž na Ventúrskej 7 (1.15, zlomek s jedním nálepem z hnědošedého skla). Mimo Bratislavu byly zlomky číšek z „hnědého“ skla publikované z hrádku Nad Mariášom nedaleko hradu Dobrá Voda (okres Trnava) a z polohy Starý zámok II v Pezinku (Koóšová — Gregor 2006). Číšky z „hnědého“ skla mají válcovitá těla a vysoká nálevkovitá ústí oddělená od těla ovinutým vláknem. Jsou to velké nádoby s objemem mezi 0,5–0,6 l tekutiny. Ke stanovení objemu tří torz s dochovaným profilem (obr. 6: 2; 7: 4 a Mináriková 2000, 138, obr. 5.3) jsme použili vzoru propočtu nádob z Braunschweigu (Bruckschen 2004, 207–210, Taf. Volumina 3: 1, č. kat. 33). Podle rozměrů okrajů a těl měly některé i větší objem (obr. 7: 5; 8: 10), jiné podobný (tab. 2). Původ číšek s válcovitým tělem a vysokým trychtýřovitým ústím se šnekovitými nálepy je hledán na Předním východě v 10. a 11. stol. (Írán: Rademacher 1933, 105–108; Baumgartner — Krueger 1988, 194, no. 166); nové nálezy v Itálii však ukazují na možnost výroby již v od 7.–8. stol. v Evropě (Castelseprio a Torcello: Mendera 1996, typ A 1, 311, obr. 8.1–9, pozn. 5). Ve 12. stol. je tento typ v sortimentu starší sklárny v Korintu (Davidson-Weinberg 1975, 136, obr. 16 vpravo) a přes Sicilii se šíří v Itálii (Whitehouse 1983, 115 a 116, fig. 1) a odtud dále do záalpské Evropy. V Itálii byly rozlišeny dva základní typy – starší s válcovitým tělem a hladkým vláknem u dna; znakem mladšího typu, který se zde objevuje na konci 13. stol. je vyšší štíhlé tělo a zaštípané vlákno u dna (Newby 2000, 258, obr. 1 a 2). Také na Moravě pozorujeme, že ve 13. stol. se vyskytují především šnekovité nálepy na číškách z „hnědého“ skla, případně na číškách s nálepy z bezbarvého a modrého skla a jen několik číšek je z bezbarvého skla s drobnými svinutými nálepy (Sedláčková 2010, obr. 2: IV.1.1, IV.2.1 a IV.1.3). Od závěru 13. stol. se začínají objevovat číšky z bezbarvého (našedlého) skla s nálepy vytaženými do hrotů (Sedláčková 2010, obr. 2: IV.1.2). Mimo Moravu a nyní Bratislavu nejsou číšky se šnekovitými nálepy z „hnědého“ skla běžné. Z Vídně se uvádí jeden exemplář (Tarcsay 1999, č. kat. 10/F58, obr. 14), a jedna číška také z Prahy (Černá /ed./ 1994, č. kat. 4). Pozoruhodně se však takové číšky vyskytly ve 13.–14. stol. v mohylách na Krymu blízko Novorosijska (Whitehouse 2010, č. kat. 46 a 47). Nádoby z „hnědého“ skla jsou evidentně omezeny na 13. stol. a územně na celkem malou oblast středního Podunají. Otázka původu byla neúspěšně řešena v souvislosti s moravskými nálezy, ovšem konkrétní výsledky přineslo teprve vyhodnocení nových analýz skla z Bratislavy i dosud nepublikovaných z Brna a publikovaných z Nymburka. Nádoby z hnědého skla – láhve s vnitřním prstencem (tab. 3a) i číšky (tab. 4a) – byly vyrobeny z popela, který obsahuje kromě sodíku i vápník a také malé množství draslíku (tzv. soda-ash glass). Jedním ze zdrojů sodného popela byla oblast Levantu ve východním Středomoří, odkud se vyvážel až do jihoevropských zemí a je charakteristický obsahem Zn (48 μg.g-1) (Cagno et al. 2010). Stopové množství zinku bylo zaznamenáno téměř u všech námi analyzovaných hnědých skel (RTF). Přítomnost Ti ve stopových množstvích ukazuje na použití písku. Ti a zároveň i Zr se nacházejí například v písku z oblasti Toskánska (Cagno — Janssens — Mendera 2008). Převážná většina skel má obsah Na2O kolem 10–13 hm%, ale jsou zde i skla s obsahem 17 hm% Na2O. Dvě skla jsou podobná sklu typu „cristallo“ – (tab. 3a: A 6.1, Bratislava) a láhev č. 2 z Nymburka (tab. 3c: vzorek 2), což je vzhledem k dataci skel do 13. stol. dosti překvapivé. Skla z Bratislavy mají většinou poměr Na2O/CaO vyšší než jedna (kolem 1,5), zatím co u skel z Nymburka se tento poměr pohybuje kolem 0,8. U dvou skel byl zaznamenán vyšší obsah K2O (kolem 12 hm%) a tato skla patří k tzv. „alkali

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

mixed glass“. Složení sodného popela je velmi variabilní, takže i skla s vyšším obsahem K2O můžeme považovat za výrobek jihoevropské provenience (Tie et al. 2006). Hnědá barva analyzovaných skel je způsobená vysokým obsahem manganu (Mn).21 Zajímavým zjištěním je že, hnědá skla z Bratislavy i Brna (tab. 3a, 3b; 4a, 4b) obsahují kromě vysokého množství MnO také vyšší množství Fe2O3 (od 0,6 do 1,4) než je tomu u ostatních skel tavených ze sodného popela (tab. 6 a 3c). Poměr MnO/Fe2O3 se u většiny skel pohybuje kolem hodnoty 3. Zdá se, že za účelem získání hnědé barvy skel z Bratislavy a Brna nebyl vnesen pouze pyrolusit (MnO2), ale surovina, která obsahovala zároveň oba oxidy. Na závěr můžeme konstatovat, že základní složení skel z Bratislavy a Brna (obsah alkalických složek) je blízké složení skel označovaných jako Common glass a Vitrum Blanchum. Skla z Bratislavy a Brna však obsahují na rozdíl od skel z Nymburka také více MnO i Fe2O3. Z grafů závislosti Na2O/CaO a MnO/Fe2O3 (graf 1 a 2) je patrné, že analyzovaná skla z Bratislavy a Brna jsou svým složením blízká sklům Vitrum Blanchum a Common glass a pocházejí z jiného výrobního zdroje než skla z Nymburka. Chemické analýzy zároveň ukázaly, že láhve s vnitřním prstencem (kromě dvou) i číšky s nálepy z Bratislavy, Radničné 1 evidentně pocházely z jednoho výrobního zdroje (graf 1 a 2).

Sklo závěru 13. a ve 14. století Od závěru 13. stol. se v Bratislavě objevují nádoby z bezbarvého skla, většinou s našedlým nádechem, označovaného jako vitrum blanchum. Druhou, zatím ještě malou skupinu, tvoří sklo silně zkorodované, draselného složení. Bylo z něho vyrobeno několik lahví, číšky a okenní tabulky. Do závěru 13. až pol. 14. stol. jsou datovány dva významné celky skla z jímky 6/00 na Františkánskom námestí 7 (obr. 2: 1– 17; foto 9–12) a z jímky 4/07 na Kapitulskej 7 (obr. 4 a 5; foto 13–15). Patří sem nádoby z Uršulínskej 6 (1.11.1) a také starší část materiálu ze studny na Sedlárskej 6 (obr. 11 a 12; foto 16, 17). Typologicky sem můžeme položit soubor z Hlavného námestia 4 (1.4.1) a část nálezů z Hlavného námestia 2 (1.3.1). Pohled na vyobrazené nálezy ukazuje oproti předešlému období velkou tvarovou rozmanitost, do které patří sklo vysoce luxusního charakteru jako benátské emailem zdobené číšky, konvice typu „Mečová“ a stolní láhve typu „Norimberk“. Do 2. pol. 14. stol. patří čtyři soubory z Hlavného námestia: čp. 1 (obr. 3), čp. 2 (1. 3), patrně i z čp. 4 (1.4) a plochy (obr. 6: 6–8), dále pak z Ventúrskej 3 – Akademie Istropolitany (foto 4). Oproti starší části 14. stol. vidíme v tomto půlstoletí mnohem méně tvarů nádob. Ve všech souborech byly číšky s nálepy, ve většině doprovázené lahvemi s vnitřním prstencem a celkem ojediněle se vyskytly nádoby jiných typů.

Číšky Benátskou produkci tohoto období v evropském kontextu nejlépe charakterizují číšky zdobené barevnými emaily, doložené v Bratislavě čtyřmi exempláři – dvěmi torzy z Františkánského námestia 7 (obr. 2: 1; foto 9 a 10) a dvěma zlomky z jímek na Radničnej 1 (obr. 8: 52; foto 7 a 8). Podle dosavadních poznatků se tyto číšky vyráběly v Muranu/ Benátkách mezi léty 1280 až ca 1350 a byly rozšířené na velké části Evropy (Krueger 2003). Z územně nejbližších nálezů lze uvést zlomky z hradu Gaiselberg v Dolním Rakousku (Felgenhauer-Schmiedt 1991, 12 a 13 č. kat. 2.2.1, Taf. 2 nahoře vlevo a 5: 3, 4), z Vídně je zatím neznáme. Ze Z Maďarska jsou uváděny z Budy (Gyürky 1986, Tab.

21

Bez obsahu železa (Fe) by však ve skle nebylo tohoto typického hnědého zbarvení docíleno. Tyto dva polyvalentní prvky jsou svázány tzv. oxidačně-redukční rovnováhou: Mn2+ + Fe3+ Mn3+ + Fe2+ FeO způsobuje redukci barvicích iontů Mn3+ a vznikají ionty Mn2+. Součtem zabarvení je typicky hnědý odstín, kterého se dříve využívalo k dosažení žlutých až červenohnědých odstínů. Ke zvýšení intenzity zabarvení se taví vždy oxidačně. Čím vyšší je poměr MnO2: Fe2O3 ve kmeni (až 5:1), tím hnědších odstínů se dosahuje (Kocík — Nebřenský — Fanderlík 1978).

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

215–264

XXIV: 3), z Mende-Leányváru (Gyürky 1991, Tab. 61: 1, 1a) a z Visegrádu (Koller — Polgár 2010, 47 a 48). Na Moravě jsou známy z Olomouce (Sedláčková 2000; 2006, 202, obr. 4b) a z Opavy (Sedláčková 2011, 769, obr. 171 a nepubl. nález NPÚ Ostrava, arch. prac. Opava inv. č. 45/10–02118/3). V Brně nalezeny nebyly. Islámské sklo, které se v Evropě vyskytovalo v nejvyšším společenském prostředí (Steppuhn 1996), zastupuje patrně zlomek těla číšky ze studny na Sedlárskej 6 (1.10; obr. 12: 2). Nejbližší nálezy islámského skla pocházejí ze Znojma a Brna (M Znojmo, nepubl., inv. č. A 31472/7081; Sedláčková 2006, obr. 4a, 8: 1 a 8a a nepubl. zlomek okraje číšky z Panenské ulice, MuMB inv. č. 447987). Z Maďarska pocházejí zlomky islámské číšky z Beneváru (Gyürky 1991, 77, tab. 68), z Budy a Visegrádu (Törteneti Müzeum inv. č. 52 645 a Gyürky 1991, tab. 57: 1). Běžnější číšky s nálepy se v Bratislavě vyskytují po celé 14. stol. Nyní jsou ze skla bezbarvého (s našedlým nádechem, ojediněle i nazelenalým). Známe je z devíti objektů a na rozdíl od číšek 13. stol. jsou to drobné tvary nadále s válcovitým tělem, vysokým trychtýřovitým ústím a většinou svinutými nálepy (tab. 5). Ojediněle je doložena celkem vzácná číška s nálepy a vysokým hladkým ústím (obr. 6: 7; Sedláčková 2010, obr. 3: IV.1.7). Pouze v 1. pol. 14. stol. se vyskytovaly kónické číšky hladké nebo s optickým dekorem, většinou s modrým vláknem v okraji: ve studni na Františkánskom námestí 7 (1.1.1; obr. 2: 8–13) a v jímce na Kapitulskej 7 (1.6.1; obr. 5: 8–15). Bylo to levné zboží, vyráběné v Itálii od 14. do 16. stol. v masovém měřítku a exportované do střední a západní Evropy. Umožnila to technika předfukování do forem s plastickým dekorem – nádoby byly sice levné, zároveň však zdobené (Mendera 2002, 274 a 278). Nápojovou funkci měly také šálky – scheuery – doložené jedním exemplářem s optickými žebry na Hlavnom námestí ploše (obr. 6: 8), další jeden až dva exempláře byly na Hlavnom námestí 4 (Mináriková 2000, 133 a 135, obr. 3: 10, 14 a 15) a patrně šest ve studni na Sedlárskej 6 (obr. 12: 3–8; foto 16). Pouze šálek ze Sedlárskej 6 a zlomky z Hlavného námestia 4 mají žebra foukaná do formy (obr. 12: 5; foto 16), ostatní nesou jemná optická žebra. Jejich výskyt v širokém pásu podél Dunaje se shoduje s rozšířením jiných významných tvarů, jako byly konvice typu „Mečová“ a láhve typu „Norimberk“ (Sedláčková 2005; Janovíčková — Sedláčková 2008). Z Františkánského námestia 7 máme poměrně vzácný tvar – číšku se zaškrceným prstencem u dna (1.1.1; obr. 2: 14). Je to velmi starobylý tvar, doložený již od 12. stol. v Itálii, například v Poggibonsi u Janova (Mendera 1996, Typ A2, 311 a 312, pozn. 6–9). Ojediněle jsou tyto číšky známy i z Brna a Kutné Hory a snad i z Hradce Králové (Sedláčková 2010, obr. 3: IV.3.3; Lehečková 1975, 476, č. kat. 134, obr. 6). Velmi vzácný tvar – miska se žebry – byl zatím doložen v Brně a Pordenone v severní Itálii (Sedláčková 2006, obr. 4: 14 a 4c; Zuech 1997, obr. 18). Zlomek pochází ze studny na Sedlárskej a je z bezbarvého skla s našedlým nádechem (Ø okr. 14 cm, obr. 12: 9). Celkovým provedením i rozměry se pozoruhodně shoduje s brněnskými exempláři. S karafami a lahvemi s vnitřním prstencem se setkáváme ve všech souborech ze závěru 13. a 14. stol. Láhve typu „Norimberk“ (Baumgartner — Krueger 1988, 276 a 277, č. kat. 308 a 309) jsou doloženy zlomky na Hlavnom námestí 4 (Mináriková 2000, 133, obr. 3: 9) a několika exempláři ve studni na Sedlárskej 6 (obr. 11: 2–5; foto 17; tab. 6: A 11.2 ), kde byla rovněž konvice typu „Mečová“ (obr. 11: 1; tab. 6: A 11.1; Černá /ed./ 1994, č. kat. 32 – první publikovaný nález). S velkou pravděpodobností z láhve typu „Norimberk“ pochází zlomek spodní části těla s optickými žebry z Kapitulskej 7 (obr. 4: 1). Ostatní zlomky stolních lahví nelze blíže typologicky zařadit (Kapitulská 7: obr. 4: 2 a 3; Sedlárska 6: obr. 11: 7–10; Hlavné námestie 2: Hoššo 1997a, obr. 3: 10). Všechny jsou z mimořádně tenkostěnného, zcela bezbarvého skla. Zvláštní zmínku si zaslouží spodní část drobné láhve z Kapitulskej 7, s dvojicemi oušek z bezbarvého a modrého skla (obr. 4: 4; foto 13). Ačkoliv není pro tuto láhev, snad s funkcí aquamanile, známá analogie, odpovídá bezbarvou sklovinou i barevnou kombinací benátské produkci. Konvice typu „Mečová“ a láhve „Norimberk“ se vyskytují často společně v širokém pásu podél Dunaje a to v nejvyšším společenském prostředí. Byly na sídlech králů (Pražský hrad), vysoké šlechty (Gaiselberg), nebo u domů bohatých měšťanů, jako v Bratislavě. Je pravděpodobné, že byly pro tuto vrstvu zákazníků vyrá-

257

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

běny na objednávku a rozváženy společně s dalšími nádobami vyšší kategorie jako byly kupříkladu šálky (Janovíčková — Sedláčková 2008). Láhve s vnitřním prstencem, nyní z bezbarvého skla a v jemnějším provedení se v souborech na Kapitulskej 7 a Sedlárskej 6 nacházely s karafami (obr. 4: 2–8 a 11: 12, 13), kdežto v dalších jímkách byly pouze láhve: na Františkánskom námestí 7 jedna (obr. 2: 16), na Hlavnom námestí 1 (Stará radnica) bylo nejméně pět lahví (obr. 3: 12–16) a na Hlavnom námestí ploše (1.5) nejméně čtyři láhve (obr. 6: 6). Pokud se dochovaly části těla, reprezentují variantu s válcovitou spodní částí těla a v závěru 14. stol. končí. Méně častá varianta se spodní soudkovitou částí těla pochází z Uršulínskej 6 (1.13.1; 13.–14. stol.), z Bratislavského hradu (Maruniaková 1989, 297 a 298, obr. 1: c; 14.–15. stol.) a torzo z objektu 4 na Ventúrskej 7 snad až z 1. pol. 16. stol. Jsou z bezbarvého skla sodno-popelového složení (tab. 6: A 21.14).22 Stolní sklo doplňují užitkové láhve ze světle modrozeleného sodno-popelového skla i světle zeleného skla draselného složení. Nejvíce exemplářů pochází z Kapitulskej 7, kde patrně sloužily spolu s alembikem ze sodno-popelového skla v klášterní lékárně (obr. 4: 10–15; 11: 14 a 15; foto 14 a 15; tab. 6: A 4.13, A 4.15; 7a: A 4.14). Vzhledem k datování zániku jímky nejvýše do pol. 14. stol. je to nejstarší alembik ze skla ve střední Evropě; nález z Budy je kladen až mezi léta 1375–1441 (Gyürky 1982, 204–208, obr. 13: 13, 21 a 22). Další láhve z draselného skla pocházejí z Hlavného námestia 4 (Mináriková 2000, obr. 3: 16 a 17), zlomky číšek jsou známy z Kapitulskej 7 a z Hlavného námestia 2 (obr. 5: 4 a Hoššo 1997b, obr. 3: 9 a 13). Vzácně je zastoupeno do konce 14. stol. okenní sklo zkorodovanými zlomky na Kapitulskej 7 a na Františkánskom námestí 7 výplní srpečkovitého tvaru (obr. 2: 17). Čiré, sodno-popelové sklo ze 13. a 14. stol., u kterého je potvrzena italská provenience, je chemickým složením velmi blízké výše uvedenému „hnědému“ sklu. Analýzy vybraných skel (tab. 6) ukázaly, že se jedná o typ skla blízký sklům Vitrum Blanchum a common glass a nádoby byly pravděpodobně vyrobeny z jednoho zdroje sodného popela. Typologicky a částečně i chemicky jsou jim podobná skla například z Brna-Petrova (tab. 6: A 34). Chemické složení analyzovaných skel a vztah ke sklům Vitrum Blanchum a common glass je patrný z grafů 3 a 4. Jsou na nich zaznamenány poměry Na2O/CaO a MgO/Fe2O3, a jejich podobnost se sklem Vitrum Blanchum. Velmi důležitým aspektem pro vývoj barvy jsou také oxidačně-redukční podmínky při tavení. Toho důkazem je láhev (tab. 6: A 4.13) z Kapitulské 7, kde byl zjištěn vysoký obsah MnO (2,1 hm%), poměr MnO/Fe2O3 = 3 a sklo je světle modrozelené (foto 14) a nikoliv hnědé, jak tomu bylo v případě starších lahví s vnitřním prstencemi i číšek s nálepy. Draselné sklo nejstarší provenience (dno láhve, tab. 7a: A 4.14) má chemické složení blízké například sklu z mozaiky na Pražském hradě, nebo mozaikovému sklu (tesserae) z Orvieta v Itálii (tab. 7a: A 2, A 3; Piqué — Stulík 2004). Složení se podobá také okennímu terčíku z kostela v Libyni a vitrážové tabulce ze Žebnice na Plzeňsku, datovaných do období 1. pol. 14. stol. (tab. 7a: A 4, A 5; Rohanová 2013 – nepubl. výsledky; Cílová 2012b). Tato skla se vyznačují nízkým obsahem SiO2 (do 50 hm%), vysokým obsahem K2O (i 25 hm%) a také vysokým obsahem CaO a P2O5. Podle chemického složení se jedná o velmi starou technologii výroby, ovšem již s použitím vylouženého popela – potaše (K2CO3). Analyzované vpíchnuté dno láhve z Bratislavy patří mezi nejstarší doklady výroby draselného skla s mírně pokročilejší technologií, kdy se evidentně do sklářského kmene přidávala i potaš.23 Vzhledem k poměrně řídkým nálezům takového skla na Moravě, předpokládáme jeho dovoz z území dnešního Německa (tab. 7a: A 1; Sedláčková 2012), v případě nálezů z Bratislavy však může jít o výrobky uherských skláren. Naproti tomu, skla uvedená v tabulce 7b, t.j. láhev z Braunschweigu (tab. 7b: A 26.6; Bruckschen 2004) a okenní tabulka z kostela sv. Martina v Bohušově na moravskoslezském pomezí (tab. 7b: A 5; Sedláčková 2012), zelená láhev

22

Torzo z Ventúrskej 7, obj. 4 bude pojednáno ve druhé části článku připravované pro další ročník Památek archeologických.

258

215–264

z Brna, Mečové 2 (tab. 7b: A 8; Rohanová 2013 – nepubl. výsledky) nebo také skla typu „early wood ash glass“ (Wedepohl — Simon 2010), byla vyrobena pouze ze dvou složek: písku a bukového popela. Bukový popel totiž obsahuje asi dvojnásobek CaO v poměru ke K2O (Cílová — Woitsch 2007) a sklo utavené pouze z dvojsložkového kmene kopíruje poměr oxidů v popelu.

Sklo 15. století Do konce 14. či počátku 15. stol. se do Bratislavy dováželo hlavně sklo z Itálie. V prvních desetiletích 15. stol., v důsledku embarga uvaleného na obchod s Benátkami císařem Zikmundem (1417), došlo nepochybně i k omezení dovozu skla. Je obtížné posuzovat situaci na celém území Slovenska, v Bratislavě je však souborů se sklem v porovnání se starším i mladším obdobím prokazatelně málo. Do 2. a 3. čtvrtiny 15. stol. je keramikou datována pouze jímka 2/02 z Ventúrskej 5, která obsahovala tři nádoby: krautstrunk, stangenglas a číši českého typu (obr. 13; foto 6). První dvě nádoby jsou pokládány za typické tvary německého skla. Číšky v podobě kraustrunku se vyráběly patrně již ve 14. stol. v Benátkách ze sodno-popelového světle modrozeleného skla (Pause 1996, 60 a 132, analýza ven 19), odkud se vyvážely do Německa (Pause 1996, 58 a 59) a nepochybně i do dalších zemí severně od Alp včetně Moravy (např. hrad Melice: Himmelová 1997, 220, obr. 1; Sedláčková 2006, obr. 7.2). Jejich obliba v Německu zřejmě podnítila domácí výrobu ze zeleného tzv. „lesního“ skla a v této podobě byly v roce 1562 poprvé nazvány krautstrunk (Baumgartner — Krueger 1988, 296). Číšky typu krautstrunk z bezbarvého (lehce nazelenalého) skla, podle kvality draselného, se od 1. pol. 15. stol. objevují ve Vídni (Tarcsay 1999, 17–18, č. kat. 8/F41 a 9/F59) a také v Uhrách, například na Visegrádu (Mester 1997, 91, obr. 222). Na Moravě se objevují teprve během 2. pol. 15. až 1. pol. 16. stol. a byla zvažována možnost jejich místní výroby (Sedláčková 2007, 201–202). Je však více pravděpodobné, že pocházejí z uherských skláren. Vysoké válcovité číše většinou s nálepy, označované jako stangenglasy, vyráběly německé sklárny od poslední třetiny 15. a v 16. stol. Různé varianty úpravy den i dekoru se rozvinuly zejména v Horním Porýní (Prohaska-Gross 2002a, č. kat. 390–392; 2002b, 212). Zaštípané vlákno na stangenglasu z Ventúrskej 5 představuje jednoduchou, starší úpravu obvodu dna. Číše českého typu reprezentuje spodní část s patkou a zlomek těla s jedním perlovitým nálepem (obr. 13: 3). Podle modrého vlákna na hraně patky a perlových nálepů je to výrobek českých skláren.

23

Draselná skla vyráběná na sever od Alp (převážně v centrální Evropě) prošla od počátků jejich výroby (ca 800 – Wedepohl 1997) až do konce 18. stol. nejenom typologickými ale i významnými technologickými změnami. První skla byla tavena ze dvou složek: bukový popel a zdroj SiO2 (pravděpodobně písek). Tato skla jsou v literatuře nazývaná „early wood ash“ a někdy jako HLLA glass (high lime - low alkalis). Poznáme je jednak podle nízkého obsahu SiO2 (do 50 hm%) a poměru K2O/CaO mnohem menšího než 1, což odpovídá poměru těchto složek v bukovém popelu. Později (pravděpodobně již dříve než ve 13. stol.) se do kmene začal přidávat výluh popela (tzv. potaš – K2CO3), což je evidentní ze změny poměru K2O/CaO, který je vyšší než 1 a obsah SiO2 také vzrostl (někdy až k ca 60 hm%). Tento typ troj-složkového skla se v Čechách vyráběl od počátků výroby v období gotiky a sklo bychom mohli nazývat popelovo-potašové. V dalším vývojovém stupni – v renesanci – se ke vsázce začala přidávat vápenatá surovina (CaCO)3 nebo Ca(OH)2 a změnil se i poměr přidávaného popela a potaše. Poznávacím znamením je změna poměru K2O/CaO k hodnotě kolem jedné nebo nižší než jedna (cca 0,5). Zároveň se ale zvýšil podíl SiO2 (cca k 65 hm%). Takovéto sklo bychom správně měli nazývat popelovo-potašovo-vápenaté. Ve výrobě draselných skel nastal velký zlom v období baroka, kdy se začalo vyrábět sklo bez přídavku popela, pouze z čistých surovin. Takovéto sklo neobsahuje již prakticky žádný P2O5 – důkaz použití popela. Obsah SiO2 se pohybuje kolem 70 hm% a do skla se za účelem odbarvení a čeření přidával As2O3 (Rohanová — Frolík 2012). Barokní sklo tavené pouze z čistých surovin bychom mohli nazývat potašovo-vápenaté.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

České sklo je v Bratislavě doloženo od 2. pol. 14. do pol. 16. stol. Nejstarší zlomky číše českého typu pocházejí ze sklepa na Hlavnom námestí 2 (1.3.1, Hoššo 1997b, 180, obr. 3: 8 a 4?). Téměř celá píšťalová číše, nejspíše vyrobená v 15. stol., byla získána na Františkánskom námestí 7 ze soujámí 17–19/01. Bezbarvé sklo s nazelenalým nádechem má draselno-vápenaté složení s vysokým obsahem draslíku (obr. 2: 18; foto 18; tab. 8: A 2.18). Zlomky číší a jedné číšky s taženými kapkami pocházejí také z kontextů závěru 15.–1. pol. 16. stol. na Michalskej 6 (tab. 8: A X.11), Sedlárskej 4 a Panskej 16, tedy mimo časový rámec tohoto příspěvku. České sklo bylo v Bratislavě (a na Slovensku obecně) spíše raritou. Další nález pochází jen z Trnavy a je spojován s pobytem husitských vojsk ve městě (Meszárosová 1983, 122–124). Několik číší českého typu bylo evidováno ve Vídni (Tarcsay 1999, 123, č. kat. 31/F41 a 32/F59) a v Budě (Mester 2010, 649, obr. 6: 1–3). Potvrzuje to známou skutečnost, že výrobky českých skláren – číše českého typu i číšky s taženými nálepy – se vyvážely především do SZ a S Evropy, kde byla rovněž rozšířená konzumace piva (Frýda 1990; Haggrén — Sedláčková 2007). Analýza číše českého typu (tab. 8: A 2.18) potvrdila, že se jedná o draselné sklo vyráběné na území Čech přibližně v období gotiky. Vyšší obsah K2O oproti CaO (poměr K2O/CaO >1) svědčí o použití potaše. Na rozdíl od skla z konce 13. a 14. stol. se zvýšil obsah SiO2 (kolem 60 hm%), což svědčí o použití mírně změněné technologie. Přídavek potaše snížil teplotu nutnou pro utavení skla. Do skla nebyly přidávány žádné další složky typu odbarviv (např. burel) nebo čeřiv. Na našem území skláři zatím ještě sklo záměrně neodbarvovali, mangan (Mn) je přirozeně obsažen v bukovém popelu, stejně jako železo (Fe). Také proto se draselné sklo, vyráběné z bukového popela, vyznačuje nazelenalými odstíny. Vysoký obsah alkalických složek (hlavně K2O a CaO) ho předurčuje díky působení okolní vlhkosti k rychlé korozi. Na tomto typu skla se vytváří silná korozní vrstva, kterou tvoří hlavně SiO2. Na křemičité vrstvě často pozorujeme korozní krusty, které se vysrážely spolupůsobením alkálií ze skla a složek nacházejících se v úložišti. Na těchto sklech jsme analyzovali např. hydroxyapatit (Ca5(PO4)3OH) nebo uhličitan vápenatý (CaCO3). V tabulce 8 jsou uvedeny analýzy dalších číší českého typu nalezených v Opavě (tab. 8: A 1, A 3) nebo Chrudimi (tab. 8: A 2) a také mladší číše z Bratislavy, Michalské 6 (tab. 8: A X.11).

3. K chemickým analýzám Chemické analýzy skel byly provedeny dvěma metodami. RTF (Rentgeno-fluorescenční spektrometrická semikvantitativní bezstandardová analýza) byla měřena na jemně rozetřené drti nezkorodovaného skla a poskytne nám výsledky i stopově zastoupených prvků. V naší práci byl použitý rentgeno-fluorescenční spektrometr ARL 9400XP+. K vyhodnocení byl využit softwarový program UNIQUANTTM, verze 4. Získaná data byla normalizována na 100 %. Analýzy byly provedeny Ing. Simonou Randákovou v centrálních laboratořích VŠCHT Praha. Pokud je ovšem sklo zkorodované na celém svém povrchu nebo máme k analýze pouze velmi malý zlomek skla, využíváme metodu SEM/EDS (rastrovací elektronový mikroskop s EDS analyzátorem). V tomto případě je analýza prvků s velmi nízkým zastoupením nepřesná. Výhodou metody jsou však možnosti analýzy heterogenních fází ve skle a také korozní vrstvy. Analýzy byly provedeny na mikroskopu Jeol JSM 6510 vybaveném EDS detektorem SSD Inca (Oxford Instruments). Vzorky byly ve formě nábrusu, které byly zhotoveny zalitím kolmého řezu vzorku skla do pryskyřice, vybroušeny (SiC 200) a vyleštěny (SiC 2400), doleštěny pod etanolem. Vzorky byly pozorovány ve zpětně odražených elektronech (BSE). Měření bylo provedeno při urychlovacím napětí 15 kV v režimu nízkého vakua (30 Pa). Každé měření je průměrem 2–3 analýz. Získaná data byla normalizována na 100 %. Jako standardy byla využita trojsložková skla připravená z chemikálií o čistotě p.a., s obsahem K2O– CaO a SiO2. Vzorky skla byly analyzovány Danou Rohanovou na pracovišti Ústavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i, Řež - Husinec. Analýzy uvedené v tabulkách 3b, 4b a 6 byly provedeny Dr. Katharine Müller na Technischen Universität Berlin metodou Rentgenové fluorescenční mikroanalýzy (μRFX) na přístroji (μRFA-Spektrometer ArtTAX (Fa Bruker AXS) při napětí 45 kv, I = 0,6 mA). Každá analýza byla provedena dvakrát na vzorku naleštěném diamantovou pastou 30 a 15 μm. Korozní produkty byly před analýzou odstraněny. Získaná data nebyla normalizována na 100 %.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

215–264

V tabulkách chemického složení navíc uvádíme (pro porovnání a lepší pochopení souvislostí) i analýzy citované z literatury.

4. Závěrečná úvaha Výrobky ze skla představují v archeologických souborech jen velmi malou část nálezů, a přesto mohou podat cenné informace. Výskyt skla zejména vypovídá o dobré ekonomické situaci regionu i vlastních uživatelů a ukazuje na orientaci obchodních a politických kontaktů. Bratislavské sklo ukazuje, že od 1. pol. 13. stol. do závěru 14., případně počátku 15. stol. bylo dováženo ze skláren v dnešní Itálii. Analýzy zřetelně naznačují, že původ sodno-popelového „hnědého“ skla lze rovněž hledat v tamějších sklárnách, snad v Toskánsku, v oblasti s rozvinutým sklářstvím od 13. stol. (Mendera 2002). Po vyhodnocení složení vzorků z Bratislavy, z Brna i Nymburka se ukazuje, že výrobních center bylo více, nikoliv však na Balkáně, jak se uvažovalo dříve (naposledy Sedláčková 2010, 360 a 361). Toto sklo ze 13. stol. je omezeno jen na rozměrné číšky se šnekovitými nálepy a láhve s vnitřním prstencem, v Brně jsou z něho i láhve se žebry. Dovoz do poměrně malého regionu ve středním Podunají lze s velkou pravděpodobností vysvětlit pružnou reakcí výrobců a obchodníků na specifický zájem zákazníků. Nebyl by to ojedinělý případ. Také v jiných oblastech Evropy nacházíme skupiny nádob, které se mimo určitý region vyskytují jen zcela omezeně. Jako příklad lze uvést číšky typu Schaffhausen, které se od číšek s nálepy liší jen výrazně světle modrozelenou barvou. Jsou doloženy ve Švýcarsku a jižním Německu, na některých lokalitách i desetitisíci zlomků (Baumgartner — Krueger 1988, 210). Ve středním a severním Německu převažují nad všeobecně oblíbenými číškami s nálepy číšky se žebry, odlévané do formy (Bruckschen 2004, 66–76). Ze samotné Itálie číšky Schaffhausen ani číšky se žebry nejsou v podstatě známé, ale jejich sodno-popelové složení nasvědčuje původu v tamějších sklárnách. Závěrem 13. stol. začalo do města přicházet bezbarvé sklo ze skláren v Muranu. Vyváželo se do velké části Evropy a zahrnovalo jak běžnější typy číšek a lahví, tak nádoby nejvyšší kategorie, mezi které patří číšky s barevnými emaily, konvice typu „Mečová“, stolní láhve „Norimberk“ i ojedinělé tvary jako kutrolf, miska se žebry a patrně i islámská číška. Patrně kolem pol. 14. stol. příliv nádob v takové šíři typů a tvarů ustává. V evropském kontextu je to dobře doložené na benátských malovaných číškách. Jedním z vysvětlení ukončení jejich výskytu v této době může být epidemie moru, která postihla Itálii a vylidnila také Benátsko (Krueger 2003, 35) a totéž může platit i pro konec či omezení výroby a vývozu jiných nádob. Během 2. pol. 14. stol. sortiment evidentně zchudl. Nadále se dovážely číšky s nálepy a láhve s vnitřním prstencem a samozřejmě mohly dosluhovat i nádoby dovezené již dříve. Během 1. pol. 14. stol. se v souborech v malém množství objevuje sklo středoevropského původu, tedy vyráběné za pomoci bukového popele a nikoliv sodného. Zjištění, že bylo vyrobeno mírně pokročilejší technologií, než kupříkladu draselné sklo ze 13. stol. z Moravy a Dolního Saska (Braunschweig) naznačuje, že může pocházet z jiných zdrojů; v této době již pracovaly i sklárny v Uhrách (Pásztó 12.–13. stol., Diósjenő 13.–15. stol., Mester 2010, 656 a 657, 659–662). Pomineme-li ojedinělé číše českého typu, sklo draselného složení se znovu a ve velkém množství objevuje teprve kolem pol. 15. stol. Malý soubor z domu Kyczmaginů dokládá ve městě po přestávce snad několika desetiletí znovu používání nádob ze skla a zároveň jasně ukazuje výraznou změnu v technologii (materiálu) i tvarech, která se v plné míře projevila ve 2. pol. 15. až pol. 16. stol. Sklo se dostalo z kategorie luxusního zboží do kategorie výrobků běžné denní spotřeby.24 Srovnáme-li typy nádob z Bratislavy (obr. 14) s přehledem z Moravy (Sedláčková 2010, obr. 2 a 3), vidíme do pol. 14. stol. stejné typy, i když v užším sortimentu. Novinkou, kterou z jiných měst ve střední Evropě zatím neznáme, je laboratorní sklo z jímky patrně používané v klášteru klarisek. Ve 2. pol. 14. stol. se do Bratislavy

24

Sklu tohoto období je věnována druhá část příspěvku, připravovaná pro další ročník Památek archeologických. srov. pozn. 5.

259

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

i na Moravu sice nadále dováželo benátské sklo, ale na Moravě se již silně prosazovala domácí produkce. V Bratislavě tento trend měl zpoždění – domácí sklo, tedy ze skláren v Uhrách – se ve větší míře objevuje teprve kolem pol. 15. stol. Rozložení nálezů skla v prostoru původního středověkého města Bratislavy dokládá společenský a majetkový status majitelů, mezi které patřili rychtáři a patrně také řezníci. Domníváme se, že koncentrace nálezů skla je přímo úměrná koncepci prostorového růstu města ve smyslu starších historických studií (Jankovič 1969; 1973, 369–370). Z archeologického hlediska je patrná vazba výše uvedených nálezových celků se zástavbou na městských parcelách od 2. pol. 13. stol. (Zemková — Musilová 1989, 149–150; Baxa — Ferus — Musilová 1987, 419–420; Ferus — Baxa 2006, 88–89). V několika případech známe s vysokou pravděpodobností i zcela konkrétní majitele či uživatele. Sklo z Hlavného námestia čp. 1 mohli do roku 1378 používat členové rodu rychtářů Jakubovců, po tomto roce pak radní při zasedáních městské rady. Z archivních pramenů vystupuje ve 2. pol. 14. stol. jméno majitele domu Ventura, v jehož domácnosti sloužily číšky z domu čp. 3 na ulici nesoucí dnes jeho jméno. V případě souboru z Ventúrskej čp. 5 pak lze uvažovat o rodině Kyczmagin, která dům vlastnila (a silně zadlužovala) kolem pol. 15. stol. Otazníky vyvolává unikátní soubor nápojového skla z Radničné čp. 1. Přirozeně se nabízí otázka, komu a při jaké příležitosti sloužilo více než padesát nádob pouze dvou typů. S rezervou lze považovat za vhodnou příležitost, při které byl tento nápojový servis použit, svatbu českého krále Přemysla Otakara II. s uherskou princeznou Kunhutou, která se konala v Bratislavě roku 1261.

References Anđeliç, P. 1975: Un aperçu de la typologie du verre médiéval en Bosnie et en Herzégovine. In: Srednovekovo staklo na Balkanu (V–XV vek). Zbornik radova sa mežunarodnog savetovania održanog od 22. do 24. Aprila 1975, U Beogradu, 167–175, Tab. II–VI. Beograd. Barovier Mentasti, R. /ed./ 1982: Mille anni di arte del vetro Venezia. Venezia. Baumgartner, E. 1995: Glasfunde des 13. und 14. Jahrhunderts von der Frohburg (Kanton Solothurn). In: Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte Bd. 42, 157–172. Zürich. Baumgartner, E. — Krueger, I. 1988: Phoenix aus Sand und Asche. Glas des Mittelalters. Basel/ Bonn. Baxa, P. 1977–79: Archeologický výskum v historickom jadre Bratislavy v roku 1976. Pamiatky a príroda Bratislavy 1977/79, 7–16. Bratislava. Baxa, P. 1978: Archeologický výskum historického jadra Bratislavy v roku 1976. In: AVANS v roku 1976, 49–54. Nitra. Baxa, P. 1983: Výskum v historickom jadre Bratislavy. In: AVANS v roku 1982, 47–48. Nitra. Baxa, P. 1986: Preventívny výskum na Nálepkovej ulici 19–21 v Bratislave. In: AVANS v roku 1985, 54. Nitra. Baxa, P. — Ferus, V. 1991: Bratislava mešťana Wocha 1243–1291. Katalóg výstavy otvorenej pri príležitosti 700. výročia udelenia mestských privililégií Ondrejom III. Bratislava. Baxa, P. — Ferus, V. — Musilová, M. 1987: K počiatkom kamennej meštianskej architektúry v Bratislave. Slovenská archeológia XXXV–2, 417– 440. Nitra.

260

215–264

Baxa, P. et al. 1991: Baxa, P. — Lesák, B. — Musilová, M. — Makovická, Z.: Výskumy v Štátnej mestskej pamiatkovej rezervácii Bratislava. In: AVANS v roku 1989, 24–25. Nitra. Bruckschen, M. 2004: Glasfunde des Mittelalters und der frühen Neuzeit aus Braunschweig. Bedeutung, Verwendung und Technologie von Hohlglas in Norddeutschland. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens Band 33. Rahden/Westf. Cagno, S. — Janssens, K. — Mendera, M. 2008: Compositional analysis of Tuscan glass samples: in serch of raw material fingerpritns. In: Anal Bioanal Chem, 2008, Jun; 391(4]):1389/95. DOI 10.1007/s00216–008–1945–8. Cagno, S. et al. 2010: Cagno, S. — Mendera, M. — Jefries, T. — Janssens, K.: Raw material for medieval to post-medieval Tuscan glassmaking: new insight from LA–ICP–MS analyses. In: Journal of Archaeological Science 37, 3030–3036. Cílová, Z. et al. 2012a: Cílová, Z. — Černá, E. — Součková, A. — Jeníková, L. 2012a: Lahve s vnitřním prstencem z Nymburka – průzkum a restaurátorský zásah — Bottles with inner ring from Nymburk – the survey and restoration intervention. In: Sklář a keramik 62/13–14, 340–344. Cílová, Z. et al. 2012b: Cílová, Z. — Frýda, F. — Beránková, M. — Kuerová, I. 2012b: Restoration intervention on stained glass from Church of St. Jacob the Bigger, in Žebnice. In: Sklář a keramik 62/13–14, 348–352. Cílová Z. — Woitsch, J. 2007: Experimentální výroba potaše tradiční technologií II. In: Sklář a keramik 57/9, 226–235. Černá, E. 1977: Středověké sklo z hrádku „Kulatý kopec“ u zaniklé vsi Koválov — Mittelalterliches Glas aus der Motte „Kulatý kopec“ bei der Ortswüstung Koválov. In: Archaeologia historica 2, 161–166. Brno. Černá, E. 2000: K problematice nejstarších nálezů středověkých skel na území Čech — Zur Problematik der ältesten Funde mittelalterlichen Glases in Böhmen. In: Historické sklo 2. Sborník pro dějiny skla, 45–61. Muzeum Čelákovice. Čelákovice. Černá, E. — Podliska, J. 2008: Sklo – indikátor obchodních a kulturních kontaktů středověkých Čech — Glas – Indikator der Handels- und Kulturkontakte des mittelalterlichen Böhmens. In: Colloquia mediaevalia Pragensia 10, 237–256. Praha. Černá, E. et al. 2012: Černá, E. — Hulínský, V. — Macháček, J. — Podliska, J.: On the Origin of Enamel-painted Glass of the 12th–14th Centuries in Bohemia. In: Annales du 18e Congrès de l’Association Internationale pour l’Histoire du Verre 2009, 401–408. Thessaloniki. Černá, E. /ed./ 1994: Středověké sklo v zemích koruny České. Most. Davidson-Weinberg, G. 1975: A medieval mystery: Byzantine Glass Production. In: Journal of Glass Studies 17, 127–141. The Corning Museum of Glass. Corning, New York. Felgenhauer-Schmiedt, S. 1991: Hohlglasfunde des Mittelalters aus Niederösterreich. Teil I – Archäologische Bearbeitung. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 7, 9–37. Wien.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Ferus, V. — Baxa, P. 2006: Meštiansky dom v Bratislave v druhej polovine 13. storočia. Forum Urbes Medii Aevi III, 88–101. Brno. Fiala, A. 1987: Stará radnica v Bratislave. Bratislava. Frýda, F. 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století — Zur Typologie des böhmischen Glases aus dem Mittelalter vom 13. bis zum 15./16. Jahrhundert. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni Historie V, 59–84. Západočeské muzeum v Plzni. Plzeň.

215–264

zum Mittelalter. Festschrift für Vladimír Nekuda, 219–224. Brno. Hofer, N. 2000: Neue archäologische Untersuchungen in der ehemaligen Burg Möllersdorf, NÖ. In: Krenn, M. et al.: Bericht zu den Ausgrabungen des Vereins ASINOE im Projektjahr 1999. Sonderdruck aus Fundberichte aus Österreich Band 38, 1999, 399–465. Wien. Hoššo, J. 1992: Záchranný výskum vo vežovom dome na Hlavnom námestí v Bratislave. In: AVANS v roku 1991, 48–49. Nitra.

Füryová, K. 1999: Sklo. In: Janovíčková, M. /red./: Gotické umenie z bratislavských zbierok. Mestské múzeum v Bratislave Slovenská národná galéria v Bratislave, 136–138. Bratislava.

Hoššo, J. 1993: Nálezová správa z archeologického výskumu suterénu domu na Hlavnom námestí 2 (nám. 4. apríla) v Bratislave. Dokumentácia MÚOP, V 1354. Bratislava.

Füryová, K. — Janovíčková, M. 1986: Stredoveké sklo v zbierkach archeologického ústavu SNM — Mittelalterliches Glas in den Sammlungen des Archäologischen Institutes des SNM. In: Zborník Slovenského národného múzea LXXX – História 26, 181–213. Bratislava.

Hoššo, J. 1997a: Príspevok k štúdiu materiálnej kultúry na území Bratislavy v období stredoveku a na začiatku novoveku — Beitrag zum Studium der Sachkultur auf dem Gebiet der Stadt Bratislava im Mittelalter und am Anfang der Neuzeit. In: Archeologia historica 22, 287–300. Brno.

Gurewitsch, F. D. — Djanpoladjan, M. W. — Malewsky, M. W. 1968: Vostočnoje steklo v Drevnej Rusi — Oriental Glass in Ancient Russia. Academy of Sciences of The USSR, Archeological Institute. Leningrad. Gyürky, K. H. 1982: Forschungen auf dem Gebiet des mittelalterlichen Buda: ein unbekanntes Wohnhaus und der Ursprung eines Destillierkolbens. In: Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 34, 177–211. Budapest. Gyürky, K. H. 1986: Az üveg katalógus. Budapest. Gyürky, K. H. 1987: Mittelalterliche Glasfunde aus dem Vorhof des königliches Palastes von Buda. In: Acta Archaeologica Academiae Scienciarum Hungaricae 39, 47–68. Budapest. Gyürky, K. H. 1991: Üvegek a középkori magyarországón. BTM. Budapest. Gyürky, K. H. 2003a: Glasimport und Glasherstellung im mittelalterlichen Ungarn. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 47–53. Wien. Gyürky, K. H. 2003b: Fortuna utza 18. – Középkori lakóház üvegleletei — Glass finds from the archaeological excavations at 18 Fortuna Street in Buda Castle. In: Budapest Régiségei XXXVII, 13–28. Budapest Történeti Múzeum. Haggrén, G. — Sedláčková, H. 2007: Ribbed beakers with applied glass threads in Europe — Číšky s taženými kapkami v Evropě. In: Památky archeologické 98, 185–250. Praha. Hamšíková, J. 1990: Historický výskum objektu Námestie 4. apríla č. 4. Dokumentácia MÚOP. Bratislava. Hannig, R. 2009: Glaschronologie Nordostbayerns vom 14. bis zum frühen 17. Jahrhundert. Ausgewählte Grabungsfunde aus Amberg und Regensburg (Oberpfalz). Monographien der Archäologischen Staatssammlung München Band III. Himmelová, Z. 1997: Nálezy dutého skla z archeologického výzkumu hradu Melic na Vyškovsku — Das Hohlglas in den archäologischen Funden von der Burg Melice. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy — Aus der Urgeschichte

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Hoššo, J. 1997b: Odpadová jama patricijského domu v Bratislave. Príspevok k výbave domácnosti v neskorom stredoveku — Die Abfallgrube eines Patrizier-Hauses in Bratislava. Beitrag zur Ausstattung des Haushaltes im Spätmittelalter. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy — Aus der Urgeschichte zum Mittelalter. Festschrift für Vladimír Nekuda, 175–183. Brno. Hoššo, J. 2003: Mittelalterliche und neuzeitliche Glasfunde aus der Slowakei — Stand der Forschung. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 91–106. Wien. Hoššo, J. — Lesák, B. — Resutík, B. 2002: Nálezový súbor z odpadovej jamy patricijského domu na Františkánskom námestí č. 6 v Bratislave — Funde aus einer Abfallgrube des Patrizienshauses auf dem Franziskaner Platz Nr. 6 in Bratislava. In: Archeologia historica 27, 607–620. Brno. Jankovič, V. 1968: Z najstarších dejín bratislavskej radnice. In: Vlastivedný časopis 3, 126–128. Bratislava. Jankovič, V. 1969: Dokumentačný materiál k topografii historického jadra Bratislavy v 14.–16. storočí. Rukopis. Archív hl. m. Bratislavy. Jankovič, V. 1973: Výskum topografie historického jadra Bratislavy v 14.–16. storočí a jeho prínos pre najstaršie dejiny mesta. Historický časopis 21, č. 3, s. 369–385. Jankovič, V. 1984a: Archívno-historický výskum objektu Ventúrska 3. In: Bratislava ŠMPR blok č. 12 – pamiatkový prieskum. Archív MÚOP. Bratislava. Jankovič, V. 1984b: Archívno-historický výskum objektu Ventúrska 5. In: Bratislava ŠMPR blok č. 12 – pamiatkový prieskum. Archív MÚOP. Bratislava. Jankovič, V. 1984c: Archívno-historický výskum objektu Ventúrska 7. In: Bratislava ŠMPR blok č. 12 – pamiatkový prieskum. Archív MÚOP. Bratislava. Janovíčková, M. — Sedláčková, H. 2008: Obchod se sklem ve střední Evropě ve 13.–14. století na příkladu konvic typu „Mečová“ a stolních lahví typu „Norimberk“ — Glashandel im Mitteleuropa im 13. und 14. Jahrhunderts

261

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

an Beispiel der Kannen vom Typus „Mečová“ und Tafelflaschen vom Typus „Nürnberg“. In: Sommer, P. — Liščák, V. /eds./: Odorik z Pordenone: z Benátek do Pekingu a zpět. Setkávání na cestách Starého světa ve 13.–14. století — Odoric of Pordenone: from Venice to Peking and back. Meetings on the Roads of the Old World in the 13th–14th Centuries. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Plzeň, 13.–14. listopadu 2006, 257– 278. Centrum medievistických studií. Praha. Kocík, J. — Nebtřenský, J. — Fanderlík, I. 1978: Barvení skla. Praha: SNTL. Koller, B. — Polgár, B. 2010: 13.–14. századi emailos díszítésű üvegpoharak a középkori Magyarországról — Emailbemalte Glasbecher aus den 13.–14. Jahrhunderten auf dem Gebiet des mittelalterlichen Ungarns. In: Komárom-Esztergom Megyei Múzeumok Közleményei 16, 41–54. Tata. Koóšová, P. — Gregor, M. 2006: Farebné sklo z Dobrej Vody a Pezinka. In: Zborník SNM C – Archeólogia 16, 339–356. Bratislava. Krueger, I. 2003: Emailbemalte Gläser des 13./14. Jahrhunderts. Zum Stand der Forschung. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 29–36. Wien. Lehečková, E. 1975: Nové nálezy středověkého skla z Kutné Hory — Neue mittelalterliche Glasfunde aus Kutná Hora. In: Památky archeologické 66/2, 450–485. Praha. Lesák, B. 2001: Nálezová správa z predstihového archeologického výskumu ŠMPR Bratislava – Ventúrska ulica č. 7. Dokumentácia MÚOP, V 1403. Bratislava. Lesák, B. 2002: Predstihové archeologické výskumy na Ventúrskej ulici v Bratislave. In: AVANS v roku 2001, 111–118. Nitra. Lesák, B. 2007: Výskumná dokumentácia z predstihového archeologického výskumu v PR Bratislava na parcele č. 363. Dokumentácia MÚOP. Bratislava. Lesák, B. 2009a: Ojedinelý nález skleneného krúžku z Ventúrskej ulice 11–13 v Bratislave — Isolated Find of Glass Ring from 11–13 Ventúrska Street in Bratislava. In: Štúdijné zvesti Archeologického ústavu SAV 46, 33–34. Nitra. Lesák, B. 2009b: Nálezy gotického skla z Ventúrskej ulice 5 v pamiatkovek rezervácii Bratislava — Funde von gotischen Glas aus der Ventúrska Str. 5 im Denkmalpflegeschutzgebiet Bratislava. In: Štúdijné zvesti Archeologického ústavu SAV 46, 13–16. Nitra. Lesák, B. 2011: Výsledky archeologického výskumu na Radničnej ulici v Bratislave — The results of the archaeological research at Radničná Street in Bratislava. In: Zborník prednášok X. medzinárodného seminára o reštaurovaní, Bratislava 2010. Obec reštaurátorov Slovenska, 75–82, 122–126. Bratislava.

215–264

Maruniaková, M. 1989: Súbor skla z Bratislavského hradu — Die Glaskollektion aus der Burg von Bratislava. In: Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského XXXIX–XL Historica, 295–335. Bratislava. Maruniaková, M. 1991: Záchranné archeologické výskumy oddelenia MSPS OP v historickom jadre Bratislavy. In: AVANS v roku 1989, 65. Nitra. Maruniaková, M. 1992: Záchranné výskumy v historickom jadre Bratislavy. In: AVANS v roku 1991, 76–77. Nitra. Medici, T. 2008: A Medieval Enameled Beaker from Lisbon. In: Journal of Glass Studies 50, 316–318. The Corning Museum of Glass. Corning, New York. Melicherčík, M. 1988: Nové poznatky o vzniku a vývoji býv. Hlavného námestia v Bratislave (Výskumy stredověkých vežových domov). In: Pamiatky a príroda Bratislavy 10, 156–167. Bratislava. Mendera, M. 1996: Glass finds from early medieval and medieval contexts. A question of dating. Central Italy: Poggibonsi (Siena), loc. Poggio Imperiale. In: Annales du 13e Congrès de l’Association Internationale pour l’Histoire du Verre, Pays Bas 1995, 303–318. Lochem. Mendera, M. 2002: Glass production in Tuscany 13th to 16th century: the archaeological evidence. In: Veeckmann, J. /ed./: Majolica and Glass. From Italy to Antwerp and beyond. The transfer of technology in the 16th – early 17th century, 263–294. Antwerpen. Mester, E. 1997: Középkori üvegek. Visegrád régészeti monográfiái 2. Visegrád. Mester, E. 2010: Uvegművesség a Középkorban és a kora Újkorban. In: Benkő, E. — Kovács, G. /eds./: A Középkor és a Kora Újkor Régészete Magyarországon — Archaeology of the Middle Ages and the Early Modern Period in Hungary, 643–673. Budapest. Mészárosová, K. 1983: Nález stredovekého skla v Trnave — Der Fund von mittelalterlichem Glas in Trnava. In: Zborník Slovenského národného múzea LXXVII – História 23, 117–130. Bratislava. Mináriková, M. 2000: Nové nálezy skla z historického jadra Bratislavy — Neue Glasfunde aus dem historischen Stadtkern von Bratislava. In: Historické sklo 2. Sborník pro dějiny skla, 129–141. Muzeum Čelákovice. Čelákovice. Musilová, M. 1988: Nález objektu z 11. stor. na Rudnayovom nám. č. 4 v Bratislave. In: Pamiatky a príroda Bratislavy. Mestská správa pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave. Zborník 10, 266–287. Bratislava. Musilová, M. 1990: Výskumná správa z archeologického výskumu v objekte Panská ulica č. 16. Dokumentácia MÚOP Bratislava.

Lesák, B. — Vrtel, A. 2009: Archeologický výskum v Apponyiho paláci v Bratislave. In: Pamiatky a múzeá 1, 43–48. Bratislava.

Musilová, M. 2011: Archeologický výskum Mestského ústavu ochrany pamiatok v Starej radnici v Bratislave v rokoch 2008–2010 — Archaeological research of the Municipal Monument Preservation Institute (MMPI) in the Old Town Hall in Bratislava in the years 2008–2010. In: Zborník prednášok X. medzinárodného seminára o reštaurovaní, Bratislava 2010. Obec reštaurátorov Bratislava, 72–74, 121–122. Bratislava.

Marquart, M. 1765: Grund-Ris der königl. freyen Stadt Presburg, mit beygefügten Nahmen, aller inn- und ausserlichen Kirchen, Clöster, Thöre, Gassen und Häuser... Archív mesta Bratislavy.

Musilová, M. 2012: Bratislavské pohrebiská od konca 10. do prvej polovice 13. storočia. In: Šedivý, J. — Štefanovičová, T. /eds./: Dejiny Bratislavy 1. Bratislava, 414–421.

Lesák, B. 2012: Osídlenie bratislavského podhradia od 11. do prvej polovice 13. storočia. In: Šedivý, J. — Štefanovičová, T. /eds./: Dejiny Bratislavy 1. Bratislava, 397–414.

262

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

Musilová, M. — Štassel, I. 1988: Archeologický a stavebno-historický výskum na Uršulínskej ul. č. 6 v Bratislave. Príspevok k výskytu kamenných 2-priestorových domov v Bratislave — Die neusten Funde aus dem 11.–15. Jahrhundert in Bratislava (Rudnayovo nám. 4, Uršulínska 6). In: Archaeológia historica 13, 57–81. Brno. Müller, K. forthcoming: III.1 Materialanalytische Untersuchungen an archäologischen Gläsern aus Mähren mittels Mikro-Röntgenfluoreszenzanalyse. In: Sedláčková, H. /ed./ forthcoming: Glass in Brno and Moravia ca 1200–1550. Newby, M. 2000: Some comparisons in the form and function of Glass from medieval Ecclesiastical and domestic sites in central Italy. In: Annales du 14e Congrès de l’Association Internationale pour l’Histoire du Verre Venezia – Milano 1998, 258–264. Lochem. Ortvay, T. 1895: Pozsony város története, 2-1, 67–68. Bratislava. Pause, C. 1996: Spätmittelalterliche Glasfunde aus Venedig. Ein archäologischer Beitrag zur deutsch-venezianischen Handelsgeschichte. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie Band 28. Institut für Ur- und Frühgeschichte der Universität Freiburg I. Br. Bonn: Verlag Dr. Rudolf Habelt. Piqué, F. — Stulík, D. 2004: Conservation of the Last Judgement Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. The Getty Conservation Institute. Los Angeles. Plachá, V. — Nechvátal, B. 1980: Stredoveké sklo z Bratislavy (Súbor zo Starej Radnice) — Mittelalterliches Glas aus Bratislava (Fundkomplex aus dem Alten Rathaus). In: Památky archeologické 71/2, 433–463. Praha. Polla, B. 1979: Bratislava – západné Suburbium. (Výsledky archeologického výskumu). Košice. Prohaska-Gross, Ch. 2002a: Glas – vom Luxusgegenstand zur Massenware. In: Spätmittelalter am Oberrhein. Alltag, Handwerk und Handel 1350– 1525. Teil 1. Katalogband, 193–203. Karlsruhe. Prohaska-Gross, Ch. 2002b: Flaschen und Trinkgläser. In: Spätmittelalter am Oberrhein. Alltag, Handwerk und Handel 1350–1525. Teil 2. Aufsatzband, 207–214. Karlsruhe. Rademacher, F. 1933: Die deutschen Gläser des Mittelalters. Berlin. Resutík, B. 2002: Nález polychrómne zdobených pohárov zo 14. storočia v Bratislave. In: História skla 2001. Informátor SAS pri SAV, september 6, 49–50. Nitra. Rexa, D. 1985: Výskum Pálffyho paláca na Nálepkovej ulici v Bratislave. In: AVANS v roku 1984, 204–205. Nitra. Rexa, D. 1986: Výskum na Nálepkovej ulici 19–21 v Bratislave. In: AVANS v roku 1985, 201–203. Nitra. Rohanová, D. — Frolík, J. 2012: Design and chemical composition of the Bohemian glass produced from 14th till 18th century. Poster, 19th Congress of the International Association for the History of Glass, Piran, Slovenia, 17.–21. 9. 2012. Rohanová, D. — Kumstová, V. — Jeníková, L. 2012: Restoration of gothic glass from the archaeological research in Opava. In: Sklář a keramik 62/13–14, 353–356.

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014

215–264

Schreiner, M. — Sauter, F. 1994: Chemische Untersuchungen der mittelalterlichen Glasfunde vom Sternstein bei Bad Leonfelden, Oberösterreich. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 10, 121–129. Schwanzar, Ch. 2003: Zwei Glashüttengrabungen der Oberösterreichischen Landesmuseen – Ein Überblick. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 179–187. Wien. Sedláčková, H. 2000: Výsledky druhé sezóny archeologického výzkumu v Olomouci, Hrnčířské ulici. Drobná plastika a gotické emailem zdobené sklo. In: Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 1999, 114–118. Olomouc. Sedláčková, H. 2005: Skleněné šálky – „scheuer“ – ve středověkém Brně — Glastassen – „Scheuer“ im mittelalterlichen Brünn. In: Brno v minulosti a dnes 18, 461–483, 658. Brno. Sedláčková, H. 2006: Ninth- to Mid- of 16th Century Glass Finds in Moravia. In: Journal of Glass Studies 48, 191–224. The Corning Museum of Glass. Corning, New York. Sedláčková, H. 2007: From the Gothic period to the Renaissance. Glass in Moravia 1450 – circa 1560. In: Žegklitz, J. /ed./: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 181–226. Archaia Praha, o. p. s. Praha. Sedláčková, H. 2010: Vypovídací hodnota archeologických nálezů skla na Moravě z období ca 1200–1550 (Teze) — Der Aussagswert archäologischer Glasfunde aus Mähren aus der Zeit um 1200–1550 (Thesen). In: Archaeologia historica 35, 359–366. Brno. Sedláčková, H. 2011: Středověké sklo na severní Moravě a přiléhající části Slezska. In: Majer, D. /ed./: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, 767–791. Ostravské muzeum. Ostrava. Sedláčková, H. 2012: Das Glas deutscher Provenienz in Mähren, Tschechische Republik. In: Clemens, L. — Steppuhn, P. /eds./: Archäologie und Geschichte. Beiträge zum 4. Internationalen Symposium zur Erforschung mittelalterlicher und frühmittelalterlicher Glashütten in Europa, 141–155. Trier. Sedláčková, L. — Zapletalová, D. 2012: Skleněné kroužky z Brna a problematika raně středověkého sklářství na Moravě — Glass rings from Brno and the question of early medieval glass production in Moravia. In: Archeologické rozhledy 64, 534–548. Praha. Seifertová, J. 2012/13: Restaurování skleněné číše z Bratislavy. Semestrální práce V. Vysoká škola Chemicko-technologická v Praze, studijní obor Konzervování - restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky. Praha. Snopko, L. — Melicherčík, M. 1988: Nález kamenného trezoru na Námestí 4. apríla číslo 4 v Bratislave. In: AVANS v roku 1987, 126–127. Nitra. Stadler, H. — Reitmaier, T. 2003: Hohl- und Flachglasfunde aus mittelalterlichen Burgengrabungen in Tirol und Oberkärnten. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 189–210. Wien. Steppuhn, P. 1996: Gold- und Emailbemalte Gläser des 12. und 13. Jahrhunderts aus Norddeutschland. In: Annales du 13e Congrès de l’Association Internationale pour l’Histoire du Verre, Pays Bas 1995, 319–331. Lochem.

263

Sedláčková — Rohanová — Lesák — Šimončičová-Koóšová, Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450)...

215–264

Stiaffini, D. 1991: Contributo ad una prima sistemazione tipologia dei materiali vitri medievali. In: Mendera, M. /ed./: Archeologica e storia della produzzione del vetro preindustriale, 177–266. Firenze.

Verità, M. 2014: Venetian innovations in glassmaking and their influence on the European glass history, http://www.verre-histoire.org/colloques/innovations/pages/p201_01_verita.html, 15 Sept 2014

Šebesta, P. 2000: Nálezy středověkého skla z Chebu — Funde mittelalterlichen Glases aus Cheb (Eger). In: Historické sklo 2. Sborník pro dějiny skla, 113–115. Muzeum Čelákovice. Čelákovice.

Visser Travagli, A. M. 2000: Vetri medievali da uno scavo urbano di Ferrara. In: Annales du 14e Congrès de l’Association Internationale pour l’Histoire du Verre, Venezia – Milano 1998, 265–271. Lochem.

Šedivý, J. 2012: Ľudia na hrade a v podhradí. Spoločenská štruktúra obyvateľov Bratislavy a jej okolia v 10. až 12. storočí. In: Šedivý, J. — Štefanovičová, T. /eds./: Dejiny Bratislavy 1. Bratislava, 374–392.

Wedepohl, K. H. 1997: Chemical composition of medieval glass from excavation in West Germany. In: Glastech Ber Glass Science technology 7, 246–255.

Štefanovičová, T. 2012: Bratislavský hrad od 10. do 12. storočia. In: Šedivý, J. — Štefanovičová, T. /eds./: Dejiny Bratislavy 1. Bratislava, 392–396.

Wedepohl, K. H. — Simon, K. 2010: The chemical composition of medieval wood ash glass from Central Europe. In: Chemie der Erde 70, 89–97.

Štefanovičová, T. — Fiala, A. 1967: Veľkomoravská bazilika, kostol sv. Salvátora a pohrebisko na Bratislavskom hrade. Zborník FF UK Historica 1967, 151–216. Bratislava.

Whitehouse, D. 1983: Medieval glass in Italy: some recent developments. In: Journal of Glass Studies 25, 115–120. The Corning Museum of Glass. Corning, New York.

Tarcsay, K. 1997: Das Reliquienglas von Streitwiesen, NÖ. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 13, 117–136. Wien.

Whitehouse, D. 1991: Glassmaking in Korinth: A reassessment. In: Ateliers de verriers de l’antiquité à la période pré-industrielle. Actes des 4èmes Rencontres de l’Association Française pour l’Archéologie du Verre, Rouen 1989, 73–82. Rouen.

Tarcsay, K. 1999: Mittelalterliche und neuzeitliche Glasfunde aus Wien. Altfunde aus den Beständen des Historischen Museums der Stadt Wien. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich Beiheft 3. Wien. Tarcsay, K. 2002: Neue Erkentnisse zum Spektrum des mittelalterlichen und neuzeitlichen Glases in Wien. In: Fundort Wien. Berichte zur Archäologie 5, 168–191. Forschungsgesellschaft Wiener Stadtarchäologie. Wien. Tarcsay, K. 2003: Zum Stand der mittelalterlichen und neuzeitlichen Glasforschung in Ostösterreich. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 165–187. Wien. Tie, M. S. et al. 2006: Tie, M. S. — Shortland, A. — Maniatis, Y. — Kavoussanaki, D. — Harris, S. A.: The composition of the soda-rich and mixed alkali plant ashes used in the production of glass. In: Journal of Archeological Science 33, 1284–1292. Vallašek, A. 1966: Academia Istropolitana vo svetle najnovších výskumov. In: Památková péče 26, 244–246. Vallašek, A. 1972: Výsledky výskumu Academie Istropolitany v Bratislave — Die Grabungsergebnisse aus dem Bereich der Academia Istropolitana in Bratislava. In: Archeologické rozhledy 24, 148–154. Praha. Valiulina, S. I. 2005: Steklo Volžskoj Bulgarii (Summary). Kazanskij gosudarstvennyj universitet V. I. Lenina. Kazaň.

Whitehouse, D. 2001: Undecoreted Blown Glass. In: Carboni, S. — Whitehouse, D. /eds./: Glass of the Sultans. The Metropolitan Museum of Art. New York, 71–79. Whitehouse, D. 2010: Medieval Glass for Popes, Princes and Peasants. The Corning Museum of Glass. Corning, New York. Zemková, M. 1988: Nové nálezy stredovekých objektov z konca 13. storočia v Bratislave. In: Archaeologia Historica 13, 43–55. Brno. Zemková, M. — Musilová, M. 1989: Funkcie mestských priestorov v 13. storočí v Bratislave. Archaeologia historica 14, 149–160. Brno. Zemková, M. — Musilová, M. — Babjaková, K. 1988: Výskumná správa z komplexného hĺbkového záchranného výskumu objektu Nálepkova ulica č. 16 v MPR Bratislava. MÚOP V 607. Zuech, R. 1996: I vetri ritrovatti nello scavo. In: Pasadio, P. et al.: Le mattonelle rinascimentali di Palazzo Ottelio. Sopritendenza per i beni ambientali architettonici archeologici artistici e storici del Friuli Venezia Giulia. Udine, 149–154. Zuech, R. 1997: Reperti vitrei da Palazzo Ricchieri. In: Dalla serenissima a gli Assburgo Pordenone Gemona. L’Antica strada verso L’Austria. Studi e Richerche, 71–76. Comune di Pordenone – Comune di Gemona.

PhDr. Hedvika Sedláčková, CSc., Archaia Brno, o. p. s., Bezručova 15, CZ 602 00 Brno; e-mail: [email protected] Dr. Ing. Dana Rohanová, Ústav skla a keramiky, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, CZ 166 28 Praha 6; e-mail: [email protected] PhDr. Branislav Lesák, Mestský ústav ochrany pamiatok, Uršulínska 9, SK 811 01 Bratislava; e-mail: [email protected] Mgr. Petra Šimončičová-Koóšová, Ph.D., Mestský ústav ochrany pamiatok, Uršulínska 9, SK 811 01 Bratislava; e-mail: [email protected]

264

PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CV, 2014